Start the Metamorphosis, Mr. Kafka!

(Tento post není o filmu.)

Zdroj: Internet

Začněme tím, že se domnívám, že řeči o "předraženosti našich mobilních operátorů" jsou nesmyslné. Každá firma (nejen mobilní operátor) musí z lidí ždímat tolik peněz, kolik je jen legálně možné. Jinak to není dobrá firma. Při tomto ždímání může firma brát ohledy na nasranost svých klientů, pokud z nich ty peníze chce ždímat dlouhodoběji. Skutečnost, že naši mobilní operátoři nadále mají takový vejvar, jaký mají, svědčí o tom, že nasranost jejich zákazníků zatím nedosáhla takového stupně, aby jim ten vejvar snížili, například tím, že by přestali používat jejich služby a přešli na e-maily / dopisy / zpívané telegramy. Nebo tím, že by je pozabíjeli.

Takže, bravo, drazí mobilní operátoři.

Čímž se dostáváme k tomu, co se mi přihodilo.

Mám u Vodafonu tři SIM karty (pro rodinné členy) a potřeboval jsem rychle čtvrtou, pro sestru, která přijela na delší návštěvu z Austrálie a hodlala zde mobilně telefonovat. Takže jsem zašel do nejbližší Vodafone prodejny, abych zakoupil čtvrtou SIM kartu.

Na předešlých třech SIM kartách mám službu "po svém", která znamená, že vám nebudou chodit papírové faktury (pouze mailem) a volání na Vodafone linku nemáte zdarma (internetovou samoobsluhu stále zdarma máte) - a za to máte slevu 10% na všechno. Když jsem chtěl tuto slevu i pro čtvrtou kartu, bylo mi sděleno, že tato sleva už se poskytuje pouze při objednávce v e-shopu, nikoliv při objednávce na prodejně. To jsem akceptoval, neboť se mi nechtělo několik dalších dní čekat, a sestra zde bude jen pár měsíců, a kartu jsem si ihned odnesl.

Zajímavé to začalo být po skončení prvního zúčtovacího období, kdy mi přišly dvě různé faktury. Jedna na mé tři předchozí SIM karty a jedna na nejnovější sestřinu SIM kartu. Na obou fakturách bylo mé stejné jméno, má stejná adresa, ale na každé jiné číslo zákazníka.

Chvátal jsem na prodejnu, že bych to rád měl všechno pod jedním účtem, abych nemusel každý měsíc dělat dva bankovní převody s dvěma rozdílnými variabilními a konstantními symboly. Prodavač se mi omluvil, po telefonu vynadal předchozímu prodavači a slíbil, že to vyřeší a zavolá mi.

Druhý den mi skutečně zavolal a informoval mě, že to vyřešit nemůže a mám zavolat na Vodafone linku.

Zavolal jsem na Vodafone linku, kde se mi také omluvili a řekli, že to hned opraví.

O pár vteřin později se mi znovu omluvili a oznámili mi, že všechny SIM karty sloučím do jednoho plátce, tak mi bude zrušena 10% sleva na všech mých SIM kartách. Takže bych ty karty měl nechat nadále na dvou různých plátcích, kteří se shodou okolností oba jmenují František Fuka, bydlí na stejné adrese a mají stejné heslo, ale budou dostávat měsíčně dva e-maily / dvě obálky a budou je platit dvěma složenkami / bankovními příkazy. Proč to tak je? Cituji: "PROTOŽE JE TAK NASTAVENÝ SYSTÉM".

Ale řešení tu samozřejmě je: Mohu tu sestřinu SIM kartu zrušit (její číslo ještě skoro nikdo nemá) a koupit pro ni novou SIM kartu v e-shopu - pak budu mít všechny karty na jednom účtu a na všech budu mít slevu 10%.

Zdroj: Jedno staré Warez CD

Takže je možno dosáhnout nápravy. Bude to stát námahu mě (udělat tu novou objednávku), sestru (říct přátelům o novém čísle) i Vodafone (musí novou kartu poslat poštou a zrušit starou). Všichni přijdou o čas a o zelenou energii. Vodafon mi dá slevu, kterou jsem ani nepožadoval (chtěl jsem pouze sloučit dva Fuky do jednoho). Ale všichni budou spokojeni, a HLAVNĚ SYSTÉM. A Kafka.

Nutno zdůraznit, že prodavač i telefonní operátora se mnou mluvili slušně a já mluvil slušně s nimi, protože za to nemohou (tedy, možná trochu může ten prodavač za to, že mi pointu neprozradil mnohem dřív).

Na tomto místě je dobré zamyslet se nad skutečností, že ve Vodafonu musí pracovat nějací analytici a systémoví návrháři, kteří navrhli systém, ve kterém může jeden plátce vlastnit a platit několik SIM karet, ale pouze pokud všechny mají službu "Po svém", nebo pokud ji neopak nemá žádná z nich. A to vše v situaci, kdy Vodafone umožňuje pořídit si jak SIM kartu se službou "Po svém", tak SIM kartu bez služby "Po svém", a libovolně je mixovat.

Kdyby takový systémový návrhář pracoval jako zaměstnanec v mé firmě, tak už by v ní nepracoval, protože bych byl přesvědčen, že jsem následkem jeho práce přišel o zisk v podobě zákazníků, kteří odešli ke konkurenci.

Samozřejmě, já ke konkurenci neodejdu, protože Vodafone je pro mé potřeby stále nejvýhodnější z toho, co je u nás nabízeno. A navíc se mi gay hasičí líbí víc než Mádl Kotek na motorce nebo Vydrýsek.

A Vodafone ví, že mě stále nenasral tolik, abych přestal jeho mobilní internet používat, a nadále si budu platit nejdražší datový tarif (hlasové volání jsem přestal používat už dávno, telefonáty pouze přijímám a volám převážně přes internet).

Takže je vlastně všechno v pořádku.

Obávám se, že jakékoliv antimonopolní / celoevropské příkazy ke snížení cen nevyřeší vůbec nic, protože mobilní operátoři si vždycky vymyslí nějaký vychcaný způsob, jak ty peníze ze zákazníka vytáhnout (například sníží podle příkazu cenu SMS, ale začnou si účtovat speciální "zátěžový poplatek" 20 Kč za odeslání více než dvou SMS denně, protože 480 bajtů denně už je na jejich síť moc - v tomhle jsou velmi vynalézaví). "Řešení" přijde pouze pokud tady do toho bouchne někdo, kdo bude konkurovat nižší cenou a současně bude dostatečně silný na to, aby ustál společné klacky pod nohy od současných tří operátorů. Například Google...

Pokud se toto nestane, můžeme za "předražené mobilní služby" my všichni, kteří je využíváme a platíme.

P.S: Vím o tom, že když na operátora uděláte "Bububu, odcházím ke konkurenci", tak vám udělá lepší cnu. Ale nechci toto divadlo s operátorem hrát (když nic jiného, tak se nechci dohadovat s živým člověkem a jeho telemarketing skripty, a radši si to naklikám online jak potřebuju). Až přijde nějaká ta regulérní konkurence, a Vodafone mi při mém odchodu od něj nabídne "speciální cenu pro váženého zákazníka", tak jim řeknu "Jo, to jste mi měli nabídnout někdy v průběu posledních pěti let, kdy jsem byl váš vážený zákazník a každý měsíc vám včas platil plnou cenu, teď si s tím jděte k šípku". A to bude takové moje malé morální vítězství.