Recenze: Nedotknutelní [Intouchables] - 70%

Milionář, který je ochrnutý od krku dolů, si (shodou náhod) jako osobního asistenta najme černocha "z ulice", který pomalu ani neumí číst, občas krade, a rozhodně nechtěl dělat osobního asistenta chromému milionáři. A jeden druhému hodně dají, otevřou svá srdce atd...

Nedotknutelní jsou příjemná jednorázová hollywoodská pohádka. Přestože jde o francouzský film a přestože je propagovaný jako "podle skutečných událostí".

Režiséři mají nakoukány kvalitní hollywoodské "komedie se srdíčkem" a poměrně zdařile kopírují jejich vtipné a trochu dojemné situace. Hlavní hrdinové jsou stručně, ale jasně definovaní jako "znuděný bohatý intelektuál, který chce trochu rozvířit svůj stojatý život, a přitom si nečekaně najde nového kamaráda" a "hajzlík, který vezme práci kvůli prachům, ale pak si v něm najde nového kamaráda". A na protikladech těchto dvou jasně nadefinovaných postav pak dva režiséři staví víceméně epizodní historky, jednu přes druhou, bez přílišných souvislostí, na očekávaná témata: Pán vezme sluhu poprvé na operu. Sluh pánovi pustí pop music. Sluha se diví, že moderní abstraktní umění je tak drahé a sám namaluje obraz. Pán ho prodá za 10 000 Euro. Sluha by chtěl spát s pánovou asistentkou. Tak ho sofistikovaně odpálkovává, což on nechápe. Sluha je nevychovaný, což pohoršuje pánovy přátele, ale pána to baví. Sluha radí pánovi, jak sbalit ženskou na dálku. Pán se začne zajímat o soukromý život sluhovy rodiny. A tak dále, a tak dále...

Musím zdůraznit, že většina těch vtipných scének opravdu je vtipná, herci jsou dobří a jejich komika má správný timing. Rozhodně je celý film mnohem lepší, než stylově podobný Než si pro nás přijde.

Všechno to ale jsou zápletky z dobré komedie, které nemají nic společného s reálných chováním reálných lidí (ani milionářů, ani nezaměstnaných černochů). S jejich skutečnými životními strastmi má film asi tolik společného, jako má Dave (kterého mám dost rád) společného se strastmi amerických prezidentů. Ve chvíli, kdy film přestane s humorem a snaží se z nás ždímat slzy, nebo se dokonce tvářit jako nějaký sociální komentář (pánovi se zhoršuje zdraví, sluha má problémy s rodinou), připadalo mi to skoro nechutné a rozhodně jsem se nedojímal tak, jak by tvůrci chtěli. Mimo jiné je to i čím dál víc nesmyslné (Sluha skoro celý film před sotva přežívající rodinou tají, že si našel poctivou a skvěle placenou práci, pán pro změnu dojde k logickému názoru, že nejlépe si najde ženu na vážný vztah tak, že jí zatají své ochrnutí...) Bohužel, slzopudná by měla být vpodstatě celá závěrečná čtvrtina filmu, kdy se humor téměř vytratí a z děje zmizí jakákoliv stopa smysluplnosti.

Ale v předcházejících 90 minutách je naštěstí dost humoru na to, aby tenhle film stálo za to vidět. Kdyby se točily takovéhle české komedie, budu dokonale spokojený.

P.S: Chápu, že mnozí lidi, kteří chodí do kina třikrát za rok, označují tohle dílko za "nejúžasnější nejdojemnější film, jaký jsem kdy viděl(a)" (a říkají totéž o každém třetím filmu, na který jdou), ale je to jen slušné komediální řemeslo a citové vydírání. A nemusím pátrat v tisku, aby mi bylo jasné, že takhle se to nestalo a stát nemohlo (a ten sluha ve skutečnosti nebyl černoch, tzn. tvůrci jsou rasisti).