Recenze: Bez kalhot [Magic Mike] - 60%

Adamovi (Alex Pettyfer, Jsem číslo 4) je 19 let a náhodou se skamarádí s o něco staršíme Mikem (Channing Tatum) a brzy mu dojde, že místo pokrývače bude lepší dělat striptéra ve varieté pro dámy, jako to dělá on. To se stane, Adam má náhle spoustu peněz (a sexu), a Mike, kterého ta spousta sexu už trochu nudí, začne uvažovat o vážném vztahu s Adamovou sestrou. Šéf varieté a zdatný performer (Matthew McConnaughey) ale plánuje celou show přestěhovat do jiného města a šlápnout do toho profesionálněji.

Podle traileru to vypadá na klasickou nezávaznou mírně lechtivou komedii.

Ale režíroval to Steven Soderbergh a má to 110 minut, takže jsem se těšil na nějaký přesah, na něco netradičního, a v nejhorším aspoň na fakt cool záležitost, jako byli Dannyho parťáci. Dostal jsem od každého trochu a celek, který je méně než součet jeho částí.

Kdybych o Soderberghově účasti předem nic nevěděl, řekl bych si, že to režíroval nějaký průměrný řemeslník, a že se mu díky scénáři a hercům podařilo některé scény natočit příjemně civilně a působivě, v téměř dokumentárním stylu, s poloimprovizovanými dialogy, znějícími příjemně nefilmově. Takové scény ve filmu jsou.

Dále je ve filmu dost scén striptérských vystoupení a jejich nácviků, které z filmu dělají homofobogayfest, jaký se v našich kinech neobjevil přinejmenším od Bruna. Počet minut, po které sledujeme detailní záběry namakaných upocených chlapů s minimem oblečení, tančících na trip-hop remixy "It's Raining Men" a "Like a Virgin", je jistě rekordní. Každou chvíli jsem se musel přesvědčovat, zda náhodou nemám erekci a zda to náhodou není vidět.

Zcela objektivně: Choreografie tanečně-svlékacích scén není špatná, ale je to pořád víceméně realistické znázornění průměrné noci v průměrném maličkém klubu, takže nečekejte žádnou extravaganci ve stylu Moulin Rouge nebo Madagascaru 3.

Kdybych měl snahu na filmu za každou cenu hledat něco, co vybočuje z hollywoodského řemeslného standardu, kromě (občasných) působivých dialogových scén by mě možná zaujaly méně tradiční kusy scénáře, jako:

• Není jasně řečeno, který ze dvou protagonistů je hlavní hrdina příběhu. Chvíli sledujeme oba, chvíli jednoho, chvíli druhého (rozhodně nejsou celý film spolu), ani jeden není ústřední postavou. Takových filmů je málo.
• Adamovi je 19 let, tudíž je v klubu zaměstnáván ilegálně. Ukecává potenciální návštěvnice, krade jim peníze, souloží s nimi, posléze prodává drogy a užívá je. Ve scénáři není ani náznak toho, že něco z toho není správné a že ho za to čeká osudový trest.
• Okolnosti prvního Adamova vystoupení v klubu jsou tak hrozně hollywoodsky přitažené za vlasy ("OMG nemá kdo vystupovat, i když tady máme pět schopných striptérů, pošlete na jeviště toho kluka, který nikdy striptéra nedělal!"), že to skoro vypadá jako nějaká záměrná parodie.

V "běžném hollywoodském filmu" bych tohle všechno bral jako začátečnické zaškobrtnutí scenáristy / režiséra. To, že se tohle všechno objevuje ve snímku superprofíka, jako je Soderbergh, svádí k úvahám, jestli něco z toho nemá skrytý smysl a není to sofistikované nastavování zrcadla něčemu, například invazi do Iráku.

Ale spíš ne.