Retro recenze: Total Recall (1990) - 80%

Vzhledem k blížící se premiéře Total Recallu pro dvanáctileté bych si rád zavzpomínal na pravý Total Recall pro skutečné osmnáctileté chlapy.

Dělňas Quaid (Arnold) sní o tom, že chce prožít dobrodružství na Marsu, takže navštíví prodejce vzpomínek, firmu Rekall, ale pak se vše zvrtne v mnoho honiček, cestu na Mars a největší dobrodružství všech dob. Nebo taky ne.

Nedávno jsem se pod dojmem z nového Total Recallu (recenze záhy) znovu podíval na starý, což vám doporučuji také - existuje hezká BluRay verze. A dokonce jsem si přečetl povídku Philipa K. Dicka We Can Remember It For You Wholesale, která je předlohou filmu.

Předpokládám, že jste (původní) Total Recall viděli a že vás nemohou překvapit spoilery, takže jen podotknu, že povídka s ním má společného pramálo: má pár stránek, celá se odehrává během pár hodin, převážně v Rekallu a u Quaida doma, a nejsou v ní žádné akční scény. Přitom ale poměrně věrně vystihuje "atmosféru a základní myšlenku" povídky. Podobně jako Hvězdná pěchota vystihuje "atmosféru a základní myšlenku" knižní předlohy, i když má zcela jiný děj. Možná to bude Paulem Verhoevenem (režisérem obou filmů).

Bohužel, později, po Hvězdné pěchotě, hollywoodským producentům konečně došlo, že si z nich Verhoeven dělá prdel, a další pořádnou šanci nedostal.

Nicméně, Total Recall je ještě film z oné krásné doby, kdy Arnoldovy hlášky byly cool ("Screw you" před provrtáním zrádného černocha vrtačkou), režisér měl volnou ruku natočit nepřístupný film, a triky se ještě dělaly pomocí poctivých modýlků a latexu.

Pokud jste Total Recall viděli těsně po revoluci, šlo možná o pirátskou kopii z Německa, což znamená, že byla VELMI VÝZNAMNĚ cenzurovaná (například v ní vůbec není vidět, jak byl zlikvidován Michael Ironside). Total Recall totiž je velmi krvavá, brutální, sprostá a jinak politicky nekorektní podívaná. A drahá. Srovnatelné filmy se dnes točí velice málo.

Bohužel, Total Recall velmi rychle zestárl. Když ho srovnáte s prvním Vetřelcem (o 11 let starším filmem), paradoxně je to Total Recall, jehož výprava, účesy a oblečení působí archaicky a směšně. Rob Bottin předváděl na tehdejší dobu vrcholné maskérské výkony (všichni mutanti, proměny a oči vylézající z důlků jsou poctivá mechanická prostetická práce), ale dnes to všechno má příchuť retra.

80. léta v kostce

Ovšem roztomilého retra. Deviza filmu tkví v tom, že se nebere příliš vážně. Respektive, možná to celé bral vážně Arnold a producenti, ale rozhodně to nebral vážně Paul Verhoeven. Takže zatímco před 20 lety jsem u něj učurával blahem, dnes se na něj dívám jako na komedii. Na velmi hořkou komedii, protože mi - na rozdíl od roku 1991 - neunikla skutečnost, že se NIC Z TOHO NESTALO, Sharon Stoneová je hodná milující manželka a Quaidovi se většina filmu zdá.

Pokud totiž vycházíme ze základního předpokladu, že všechno, co se stalo před prvním Quaidovým usednutím do Rekall křesla, je skutečnost (samozřejmě s výjimkou úvodního snu), pak si nemůžeme nevšimnout dvou drobností, které "neštymují":

1) Technik v Rekallu se dívá na "program snu" a řekne: "To jsou mi nápady, modrá obloha na Marsu."

2) Když si Quaid vybere, jakou ženu by chtěl potkat, na monitoru se na okamžik vyrenderuje Rachel Ticotinová, t.j. Melina, kterou pak opravdu potká.

Bod 1) může být teoreticky náhoda, bod 2) těžko. Když se pak ke konci filmu objeví Dr. Edgemar a začne Quaidovi tvrdit, že je v bezvědomí a všechno kolem se mu zdá, tak mu mimo jiné vmete do tváře, jaké další halucinace ho čekají, když se neprobudí, což přesně odpovídá událostem ve zbytku filmu. A úplně poslední záběr (slunce se rozzáří do běla a zalije celé plátno) má zřejmě znázorňovat lobotomizaci / euthanasii.

To do sebe všechno krásně logicky zapadá, takže radši nebudeme přemýšlet o tom, jak je možné, že Melina byla také ve snu na úplném začátku filmu...

U Total Recallu by se vůbec nemělo moc přemýšlet. Naštěstí ho Verhoeven natočil tak, že mozek používat nemusíte a místo toho si můžete užívat, jak se Stoneová s Ticotinovou navzájem kopou do koulí a kolem stříká krev.

P.S: Film má velkolepý akční soundtrack od Jerryho Goldsmithe. Ale když jsem ho viděl poprvé, na pirátském videu, tak v něm při závěrečné scéně (po zavzdušnění Marsu) hrála hudba ze závěrečných titulků Vetřelce (Goldsmithova nepoužitá, nikoliv symfonie Howarda Hansona). Jsem si tím naprosto jistý, protože jsem tehdy soundtrack z Vetřelce měl hodně naposlouchaný. Muselo jít o nějakou nehotovou verzi, protože při pozdějších sledováních filmu tam již byla jiná hudba. Nemohl to být něčí soukromý vtípek, protože přes tu hudbu hrdinové vedli dialogy. Nikde jsem ale nenašel info o tom, jak tato nehotová verze (ve které jsem kromě hudby nepozoroval nic, co by působilo nehotově) mohla uniknout ze střižny a dostat se až do České republiky.