Recenze: Hasta la Vista - 80%

(Na konci recenze je soutěž! Pozor změna: Premiéra, na kterou vyhrajete lístky, je ve čtvrtek 4. října.)

Tři belgičtí mladí kamarádi na tom nejsou zdravotně úplně nejlépe: První je téměř úplně ochrnutý od krku dolů, druhý téměř nevidí a třetí má tumor, ale neztrácí humor. Všichni tři jsou ještě panicové a rozhodnou se, že si zajedou do Španělska, do speciálního bezbariérového bordelu, zaměřeného na handicapované. Rodiče by je tam pravděpodobně nepustili, takže tajně utečou a vydají se na cestu na vlastní pěst, jen s tlustou řidičkou Claude, která moc neumí vlámsky (v Belgii to mají s jazyky ještě komplikovanější než v Československu).

I když hlavní hrdinové vypadají jako poměrně realističtí postižení (tj. ne supermodelové / nalíčení herci), film se nesnaží být nějakou hlubokou sondou do života nebo duševních rozpoložení těchto lidí, natož pak do jejich reálných problémů (narozdíl třeba od Nedotknutelných, kteří se o to snažili, až to bylo nechutné).

Hasta la Vista se odehrává v jakémsi "lepším světě", kdy postižené nechce nikdo okrást, přepadnout ani zneužít, jejich rodiče je víceméně chápou a nechají je dělat si, co chtějí,  mají na to dost peněz, a v bordelu pro postižené jsou krásnější slečny, než bývají v bordelech pro nepostižené (není to diskriminace)?

Film je především komedie a většina jeho humoru pramení z toho, že si hrdinové dělají legraci jeden z druhého a ze svých postižení. Dělají to velmi cool způsobem a jen velmi občas na ně dopadne celá tíha jejich osudu a zamává to s nimi... Další vedlejší dějové linie pak spočívají v tom, že jeden z nich se zamiluje do řidičky a tudíž se mu nechce do bordelu, a také z toho, jak se proměňuje vztah všech tří ke zmíněné řidičce. Zde je bohužel trochu problém s tím, že některé vtipy jsou založeny na jazykových problémech vlámština / francouzština, což se těžko překládá do českých titulků.

Další menší problém je v tom, že tento film, který by byl výbornou krátkou jednohubkou, má skoro dvě hodiny, což poněkud rozmělňuje jeho tempo. Dějové zvraty jsou totiž značně předvídatelné a kdyby bylo tempo trochu svižnější, vychutnal bych si je více.

Je cool tím, že jeho hrdinové jsou v první řadě normální současní mladí lidé (kteří například ani slovem neřeší, zda je návštěva bordelu morálně v pořádku a zda za to nepřijdou do pekla), a až ve druhé řadě o nějakých postiženích.

A protože invalidního sexu není nikdy dost, připravil jsem pro vás ve spolupráci s distributorem filmu SOUTĚŽ O DVA LÍSTKY NA PREMIÉRU (4. října v Praze v městské knihovně). Soutěže se zúčastníte tím, že na adresu fffilm.soutez@fuxoft.cz zašlete nějaký zajímavý audio-vizuálně-literární příspěvek o sexu postižených. Máte na to čas do 25. září a z jednoho e-mailu můžete poslat jen jeden příspěvek. Zajímavost vyhodnotím já. Všechny příspěvky, které budou o mně nebo mých psech, budou ze soutěže vyřazeny.