Recenze: Kozí příběh se sýrem - 40%

Kuba a Máca žijí spokojeně v domečku s mluvící Kozou a dvě malými dětmi, a vyrábějí sýry. Jednoho dne ale oba unese čert a děti s Kozou se je vydávají zachránit, za doprovodu Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. Mezitím je král, milující sýr, vydírán na hradě svým komořím, a my přemítáme, jak to souvisí se zbytkem filmu.

Druhý Kozí příběh není dobrý film. Musím ale zdůraznit, jak velmi mě překvapilo, že není tak strašlivě letálně brutálně strašlivý, jak se zdá z jeho traileru. Ale popořádku.

Patřím mezi ty zvláštní lidi, kterým se docela líbil první Kozí příběh, a to především kvůli pomalejším, mystičtějšímm okamžikům, které se v něm nacházely. V novém filmu NIC TAKOVÉHO NENÍ. Ani sekunda. Film je (na rozdíl od prvního dílu) zaměřen výhradně na děcka.

Kromě toho v novém filmu není jeho hlavní hrdina a jeho žena. Po svém únosu na počátku filmu zcela zmizí z děje a až do závěřečné záchrany (oops, spoiler!) jsou na plátně celkem asi minutu.

Kromě toho ve filmu není Praha. Zatímco první díl se inspiroval (velmi volně) Pražskými pověstmi a odehrával se v Praze, nový se inspiruje českými lidovými pohádkami a odehrává se v abstraktní nepojmenované pohádkové říši.

To všechno dohromady znamená, že kdyby se ve filmu nevyskytovala mluvící Koza, ani by mě při jeho sledování nenapadlo, že má něco společného s prvním Kozím příběhem.

Z technického hlediska je animace naprosto přijatelná a 3D dokonce patří k tomu lepšímu a zajímavějšímu, co jsem v posledních měsících v kině viděl! Hudba je velmi vydařená, a to jak instrumentálky, tak 3-4 písničky - mám ovšem na mysli opravdu jen hudbu. Texty a mix zpěvu jsou hrozné.

A výtvarná podoba je - stejně jako v první dílu - strašlivě bizarní. Na mě působila většina postav zmutovaně a odpudivě (jako z některých méně závislých avantgardních animovaných filmů pro dospělé), ale děti v sále s tím zjevně neměly nejmenší problém.

Film má ale jeden zásadní bonus proti všem těm Dobám ledovým a Shrekům, jejichž pořadová čísla si ani nepamatuji: Jeho děj (celkový děj i jednotlivé scény) jsou tak mimo tento svět a mimo hranice jakékoliv logiky, že jsem se při něm skoro vůbec nenudil. (Ale kdybych měl děti, rozhodně bych jim ho nepouštěl.)

Je možné, že k tomu nějak přispěly i produkční problémy (tvůrci přiznali, že museli velmi drsně finišovat, aby stihli premiéru), ale každopádně působí většina filmu zcela dadaisticky a zhulencky, jako sofistikované dílo Davida Lynche nebo Franka Zappy...

• Král dostane z daleké země pět velmi vzácných syrečků. Následně jeden z nich sní a o několik scén později jich má šest.
• Hlavní padouch se vydává přes hory a doly do nějakého strašidelného mlýna proto, aby tam dělal čerta a setkal se tam s našimi dětskými hrdiny, přestože pro to nemá naprosto žádný důvod (kromě toho, že jinak by děti nemohly odhalit jeho převlek a film by nemohl dobře dopadnout). Následně děti prohlásí, že se musí rychle dostat na zámek, i když nemají jediný důvod se tam chtít dostávat, natož rychle.
• Hrdinové v lese náhodou narazí na strašidelnou chalupu, v ní je velký pavouk a ježibaba, ta chvíli hýká, pak chalupa vybuchne a Ježibaba všem řekne, že musejí jít jinudy a dá jim živou vodu (kterou shodou okolností později potřebují, aby mohl film dobře dopadnout).
• Dlouhý mluví s cizím přízvukem, Bystrozraký mluví a pohybuje se jako český rapper.

A je toho mnohem, mnohem, víc, většinou do tak míry ujetého, že ani nejsem schopen zformulovat, co se to vlastně na plátně dělo, a jestli v danou chvíli nějaká postava mluvila ironicky, nebo to myslela vážně a tím měla být vtipná. Každou chvíli se někdo objeví (občas ani nevíme, kdo to je), udělá něco, co nemá žádný smysl, a pak zase zmizí.

Jak už jsem psal výše, svým (teoretickým) dětem bych tento film nikdy nepustil, ale nenudil jsem se u něj a dokonce jsem dost koukal s otevřenou pusou, natěšený co bude dál.

Zdá se mi, že většina těch bizarností nebyla způsobena technickým neumětelstvím, ale prostě tím, že Jan Tománek má smysl pro humor a smysl pro vyprávění příběhu, které jsou úplně z jiného vesmíru, než ty moje. Z tak jiného vesmíru, že jsem prostě kapituloval, vypnul mozek a užíval si trip.

Občas je takový film potřeba. Občas je potřeba film od tvůrce, jemuž přijde vtipné, že hrdinové ve strašidelném mlýně otevřou náhodnou skříň a v ní jsou dvě objímající se kostry s nápisem "Happily Ever After" (pak se skříň zavře a to je kompletní vtip). Nebo toto:

Což mi připomíná: Recenze nového Bonda bude, ale film uvidím až v neděli, v normálním kině za normální peníze (tedy za abnormální, bude to v Imaxu). Jeho distributor neudělal projekci pro novináře.