Recenze: Občan K. - 60%

Ztohoven je punkově subversivní umělecké sdružení, které například před pár lety propašovalo záběr atomového hřibu do vysílání České televize. Tento film je o jejich zatím největším projektu, v rámci kterého si "promixovali" identity.

To si žádá vysvětlení, neboť to není stoprocentně jasné ani ze samotného filmu. Dvanáct členů Ztohoven se podobně ostříhalo a učesalo, a pak seřadilo se do kruhu tak, aby vždy vedle sebe stáli dva fyzicky co nejpodobnější členové. Pak pomocí klasického morfingu vytvořili kombinované obličeje každé sousedící dvojice. Měli tedy jednu fotku f1, kombinující obličej členů č1 a č2, druhou fotku f2, kombinující obličej členů č2 a č3, až dvanáctou fotku f12, kombinující obličej členů č12 a č1. Následně provedli to, že každý člen č(n) přišel na obvodní úřad a zažádal si o nový občanský průkaz s tím, že starý ztratil. Každý z nich přinesl jako svou portrétní fotografii fotku f(n), která vznikla kombinací obličeje jeho a člena č(n mod 12 + 1). Když byla nová občanka hotová, přišel si ji vyzvednout člen č(n mod 12 + 1) a dostal ji, protože byl dostatečně podobný fotce na občance, stejně jako člen č(n). S těmito "nesprávnými" občankami pak všech 12 členů skupiny několik měsíců žilo, dělalo různé věci, ke kterým je potřeba občanka, a posléze o tom udělali mini-výstavu.

Protože ve filmu je několikrát upozorňováno na to, že se pomocí občanek "prolínají identity" účastníků akce, raději znovu upozorňuji, že "prolínání" se týkalo pouze portrétů, všechny ostatní údaje na občance byly korektní a neupravené (ale občanka byla používána někým, komu nepatřila).

Tolik k tedy k preciznímu vysvětlení podstaty celého triku. A nyní: Co z toho vyplývá?

Vyplývá z toho, že jde mnohem více o avantgardní art projekt, než o dokument, upozorňující na něco, nebo pranýřující něco. Pokud by chtěli tvůrci upozornit na to, jak je snadné přijmout cizí identitu, stačilo by jim najít pár dvojic lidí, kteří si jsou podobní, a kteří se dohodnou, že si na nějakou dobu vymění občanky. Není zapotřebí žádný morfing a žádná výroba nových občanek. Nebo sehnat kontakty na ukrajince a vietnamce, kteří totéž dělají neustále, ve velkém, a protáčejí v tom miliony.

12 zmorfovaných portrétů. Nikdo z těchto lidí neexistuje.

Klíčová (pro účastníky celého projektu) je skutečnost, že členové sdružení mohli na vlastní kůži prožít pocit, že "jsou někým jiným", což pro ně bylo opojné / vzrušující / nebezpečné. (A to nemyslím nijak ironicky, sami na to ve filmu opakovaně upozorňují a jsou z toho vyloženě u vytržení.) V některých momentech je to i zábavné (když jeden z nich vysvětluje, jak byl vlastně svědkem na své vlastní svatbě), ale celkově mi to přišlo jako něco na úrovni žertíku, kterému bych věnoval tři dny práce, dva blogposty a pak se na něj po právu zapomnělo.

Nicméně, tomuto "opojení jinou identitou" je věnována většina filmu, což mi přišlo velmi málo opojné / vzrušující a začalo mě to poměrně brzy nudit.

V závěru pak dojde k výstavě oněch občanek a získaného materiálu, která je rozehnána policií a jeden z členů je zatčen, protože se vzpíral (i když mi uniklo, čemu se vzpíral, pravděpodobně odmítal být předvolán k podání vysvětlení). A úplně na konci se dozvíme, že se policii nepodařilo prokázat žádný trestný čin ani přestupek.

A zde je zabito to, co mě zajímalo nejvíc, to jest, z čeho vlastně policie členy skupiny obvinila a jak se Ztohoven pokoušelo získat od státu satisfakci za neoprávněně zničené umělecké dílo, zrušenou výstavu atd. O tom se ve filmu překvapivě vůbec nemluví a kóda se opět stočí k vágním náznakům nebezpečí totalitní společnosti, orwellovského sledování jednotlivce atd...

Po filmu následovala půlhodinová diskuse s tvůrci, která byla jednak zajímavější, než celý film, a jednak se v ní vysvětlilo ledacos, co nebylo vysvětleno ve filmu. Musím říct, že Ztohoven jako celek díky ní poněkud stoupli v mých očích, protože jsem začal mít dojem, že to nejsou vychcaní exhibicionisti, ale že jsou skutečně upřímně převědčeni, že dělají něco, co má jednak uměleckou hodnotu, jednak smysl z hlediska vyššího mravního principu, a ještě to nutí značnou část společnosti k zamyšlení nad závažnějšími aspekty ztráty soukromí, digitalizace všeho atd... Bohužel z čistě technicko-faktického hlediska o tom jako umělci nemají příliš povědomí, takže jeden z nich například tvrdil, že "Google si nechal nedávno patentovat algoritmus na rozeznávání obličejů", přičemž pravděpodobně neměl tušení, že tímto algoritmem (vynalezeným a patentovaným před mnoha lety) už delší dobu prochází mj. každičká fotka, kterou uploaduje na Facebook...

To je ale pouze taková odbočka ke Ztohoven, která příliš nesouvisí s tímto jejich filmem.

Akce "Občan K." ("občanká", geddit?) byla projektem současného umění, který z projektů současného umění, se kterými jsem byl obeznámen, patří rozhodně k těm zajímavějším. V této recenzi bych ovšem neměl hodnotit projekt jako takový, ale film, který jsem viděl. Film by měl dokumentovat tento umělecký projekt, ale nedaří se mu příliš dobře zachytit jeho atmosféru, a už vůbec ne vysvětlit, jak by ho autoři chtěli zasadit do širšího kontextu problémů moderní digitální společnosti. A dokonce ani zachycení objektivních faktů okolo projektu není zvládnuto bůhvíjak dobře. Jestli by to šlo s natočeným materiálem lépe, to nemám tušení, ale ať je odpověď jakákoliv, tvůrce to neomlouvá.

Přestože má film jen něco přes 70 minut, je v něm poměrně málo obsahu, takže ho tvůrci ještě trochu "přifoukli" poloabstraktními scénkami, kdy postava se zamaskovaným obličejem stojí nehybně v metru a do toho někdo spisovně předčítá verbatim přepisy (včetně nedokončených vět a hovorových obratů) citáty účastníků projektu. Díky tomu je možno tvrdit, že nejde jen o dokument, ale současně i o originální artové dílo, ale nepřipadá mi, že by to bylo celkově ku prospěchu věci.

Budou se prý konat projekce tohoto filmu, po kterých budou následovat diskuse s tvůrci. Rozhodně vám doporučuji zúčastnit se těchto speciálních akcí, poslouchat odpovědi tvůrců na dotazy a případně se sami na něco zeptat. Pak se vám možná zpětně i film začne líbit o něco víc.

P.S: Po filmu, před diskusí, se ke mně přitočil tento člověk...

...a řekl mi bez jakékoliv přípravy: "Tys mi udělal hnusnou koláž", což mě vyvedlo z míry, protože jsem v něm nepoznal Pavla Béma, našeho králíka, ani nikoho dalšího, koho znám a s kým jsem dělal hnusnou koláž. Prostě mi nebyl vůbec povědomý, takže jsem jsem se ho zeptal "A vy jste kdo?", což pro změnu vyvedlo z míry jeho a odešel na jeviště. Následně mi bylo vysvětleno, že to byl David Hons, který - méně zarostlý - figuroval i ve filmu (jako "Roman Týc" je členem Ztohoven), a kterého jsem skutečně použil při tvorbě jednoho svého staršího art projektu (kde ovšem vypadal zase úplně jinak) a nikdy nikde jinde jsem ho neviděl, což ve spojení s mou špatnou pamětí na lidi udělalo své.