Retro recenze: Absurdistán [Idiocracy] - 80%

Joe Bauers (Luke Wilson) je průměrný, ničím nezajímavý voják. Rita (Maya Rudolphová) je průměrná, ničím nezajímavá prostitutka. Oba se stanou účastníky tajného vládního experimentu, v rámci kterého mají být na rok zmraženi a pak probuzeni. Nicméně se na ně zapomene a oba se probudí (shodou náhod) až po 500 letech, kdy je svět nějaký... jiný.

Ve světě došlo k tomu, že evoluce začala na počátku 21. století fungovat poněkud jinak, a místo aby přežívali především ti nejschopnější a nejchytřejší, stali se dominantní skupinou obyvatelstva ti, kteří se nejvíce rozmnožovali. Je to hezky vysvětleno v úvodu filmu. Zde je jeho krátká ukázka:

Film Idiocracy (na českém DVD s dementním českým názvem Absurdistán, vymyšleným pro dementy, kteří by přece nemohli pochopit slovo "idiokracie") natočil v roce 2006 Mike Judge ("Beavis a Butt-Head", Office Space). A jak je již u jeho tvorby tradicí, nebyl tento film nikdy uveden v našich kinech. Tentokrát ale nemusíme našim kapitalistickým sousedům nic moc závidět, protože když Foxové viděli, co pro ně Mike Judge natočil, nechali film rok ležet ve skladu a pak ho nasadili jen do hrstky amerických kin, bez jakékoliv propagace.

A bylo to asi dobře. Ne proto, že by film většinu Američanů naštval, ale především proto, že by většina vůbec nepochopila jeho humor a pointu.

Idiocracy je totiž satira, která se ve své sofistikovanosti může rovnat i Gulliverovým cestám. Především celý ústřední koncept filmu - "Civilizované lidstvo čím dál víc blbne, a vlády to tak chtějí" - je až nepříjemně reálný a vlastně ani není vtipný. Ale dá se na něj navěsit spousta vtipných situací, což se Judgeovi povětšinou daří.

Ve světě budoucnosti je kultura zredukována až na dřeň ("Nejoblíbenější film se jmenoval THE ASS a pozůstával z nepřerušeného záběru na zadek. Dostal několik Oscarů, včetně toho za nejlepšího scénář."), zdravotnictví funguje formou loterie, státní instituce patří soukromým firmám a reklamy jdou přímo k věci:

Joe je záhy uvězněn, protože nemá "identifikační tetování UPS", ale když správně vyřeší test inteligence s otázkami jako "Když máte jeden kýbl o objemu dva galony a druhý kýbl o objemu pět galonů, kolik máte kýblů?", je označen za nejinteligentnějšího člověka na světě a jmenován ministerem vnitra ve vládě prezidenta Camacha (Terry Crews), který je wrestler. I prostitutka Rita je se svým smyslem pro tržní ekonomiku mnohem inteligentnější, než zbytek obyvatelstva, takže existuje možnost, že by opravdu mohli Americe nějak pomoci (je totiž málo jídla, protože vláda na základě tlaku výrobců soft drinků začala zavlažovat pole limonádou místo vodou). Především se ale chtějí dostat ke stroji času, který by měl někde v budoucnosti existovat, a použít ho k cestě zpět za svými nadřízenými, resp. za pasákem.

Mnoho vtipů ve filmu je samozřejmě čistě amerických (firma "Fuddruckers" se nyní jmenuje "Buttfuckers") a velmi politicky nekorektních - například z jistých náznaků začne divákovi spolu s hrdinou docházet, že, "Starbucks" je nyní síť nevěstinců. Hlavně ale potěší úžasná hra se slovy a dialogy, kdy při proslovech Američanů budoucnosti musí mít každý divák intenzivní nutkání mlátit hlavou do stolu. Hlavního idiota, který se s Joem skamarádí, hraje Dax Shepard (viz Naboř a ujeď) a cokoliv, co vypustí z úst, je verbální klenot.

Z výše uvedeného vyplývá, že při filmu přijdou vhod anglické titulky a že vůbec nemá smysl pokoušet se ho sledovat v českém znění.

Proč tedy dávám takhle vychvalovanému filmu jen 80 procent? Protože nefunguje moc dobře jako celovečerní film. Jednotlivé scénky na téma "normální člověk versus univerzální idiocie" jsou výborné až geniální, ale Judgeovi se nepodařilo sesadit je dohromady do něčeho, co by pořádně dramaticky (nebo komediálně) fungovalo a bylo zakončeno pointou. A v některých chvílích se uchyluje k triviálnímu a zbytečně lacinému situačnímu / vulgárnímu humoru, který je mnohem méně zajímavý, než zbytek filmu.

Vlastně si z posledních 10-15 let nevzpomínám na žádnou další pořádnou celovečerní satiru, která by byla podobně sofistikovaná, vtipná a současně mrazivá.

Vlastně, možná Truman Show. Ale o té zase někdy jindy...