O myšce a medvědovi [Ernest et Célestine] - 70%

V jednom úplně normálním městě úplně normálně žili svým každodenním životem normální medvědi. Chodili do práce, prodávali v cukrárnách, chodili do kina na filmy s Indiana Brtníkem, sloužili u policie (to ti lední) a tak dále. A báli se myší.

Pod městem si mezitím v úplně normálním myším městě úplně normálně žily normální myši. Vylézaly nahoru, braly medvědím dětem z pod polštáře vypadané zuby (ve Francii tohle dělají myši místo Víly Zuběnky) a většinou snily o tom, že z nich budou zubaři. A většina se jich bála medvědů.

S výjimkou Célestine, která snila o tom, že se s nějakým medvědem skamarádí. A pak jednou narazila na skoro-houmles medvěda Ernesta, který byl chudý a živil se jako street performer.

Francouzská animovaná (ne-CGI, ne-3D) pohádka má roztomilou grafickou podobu a také je příjemně střelená a originální.

Její první polovina pozůstává z toho, jak se Célestine a Ernest poznají, způsobí společně pozdvižení ve městě medvědů i myší a nakonec společně utečou do Ernestovy rozpadlé chatky za městem.

Zde by většina dětských pohádek skončila, ale nás čeká ještě značný kus filmu, ve kterém se Célestine Ernestovi víceméně vnutí do života, teprve se pořádně skamarádí, a pak se společně snaží ukrývat před medvědo-myší policií a posléze i bránit u soudu). Přesto má celý film necelých 90 minut.

Film mi znovu a znovu připadal povědomý, než jsem si konečně uvědomil, že dosti připomíná starší tvorbu Hayao Miyazakiho. Není sice tak bravurně animovaný, ale postavičky mají podobný design, dělají podobné kukuče, a hlavně - děj je místy podobně příjemně dada a originální. Například když přijde po zimě jaro, myška ho začne malovat, a film se na chvíli stane zcela obstraktní směsí barevných obrazců.

Nejsem si úplně jistý, jestli jde o tak kvalitní film, aby na něj dospělý člověk měl chodit do kina (a místy mě iritoval český dabingový hlas myšky, kterou mluví nějaká malá holčička). Ale pokud máte děti, neváhejte ani okamžik.