Recenze: Babovřesky - 30%

Do vesnice Babovřesky přijíždí nový mladý farář, který se jmenuje Šukal Prcal Mrdal Šoustal (Lukáš Langmajer), což nelibě nese zdejší sedm zlých důchodkyň - drben. Kromě toho do vesnice přijíždí jeho rozvedená sestra (Lucie Vondráčková), která se zamiluje na první pohled do Adama (Jan Dolanský), který zde zdědil sídlo po čerstvě zesnulé stoleté hraběnce, které chtějí zdejší vidláci podvodně získat. Kromě toho to shodou pikantních nedorozumění vypadá, že Píchal Jebal Gaylord Santorum Šoustal souloží se svou sestrou, a ta kouří starostu, který omylem střelil  Kundylízal Homofagota Šoustala do penisu, když chtěl zastřelit holuba s průjmem, a má opuchlá varlata, protože ho do nich kopla manželka (Veronika Žilková). Ale je to všechno jen nedorozumění...

Mezi Zdeňkem Troškou a filmovými recenzenty vládne jistá forma nadřazeně noblesní nenávisti, vyplývající především z toho, že Troška má diametrálně odlišný vkus (co se týče skoro všeho, počínaje humorem a konče erotikou) než většina recenzentů. Troška si dělá legraci z recenzentů, ti si dělají legraci z něj, Troška recenzenty nezve na projekce a večírky, oni ho nezvou na křty svých dětí, a tak dále. I před slavnostní premiérou Babovřesk Troška vtipkoval, že "Paní Spáčilová vám zítra ten film vysvětlí". Což, obávám se, není pravda, protože ta ho vysvětlila už předtím a dále se mu věnovat nebude.

Díky Troškovi ale diváci jeho filmů vědí, kdo to ta Spáčilová je, takže se když farář honil důchodkyni s křikem "Horáčková, já vám dám co proto!", spokojená divačka vedle mě mohla podotknout ke svému manželovi "Škoda, že se nejmenuje Spáčilová, to by bylo super".

Po projekci následoval večírek s gulášem, šodó buchtičkami a tlačenkou, na kterém jsme si s producentem filmu, panem Zdeňkem Kubíkem, vyříkali, že se nenechám nijak ovlivnit a recenzi napíšu nestranně jako vždy:

Takže, nestranně a bez emocí: Babovřesky jsou, stejně jako předchozí Troškovy filmy, k nepřežití.

Ale tentokrát mnoho nechybělo k tomu, aby to bylo jinak!

Ústřední zápletka tentokrát má jistý komediální potenciál a smysl, kdy mentálně a empaticky zdevastovanou vesnicí, mezi jejími postapokalypticky retardovanými obyvateli, proplouvá trojice normálních, sympatických postav: Řiťopich Langmajer, Vondráčková a Dolanský. Ti jsou opravdu víceméně sympatičtí, lidští a na rozvíjející se heterovztah Vondráčkové a Dolanského je radost se koukat. Opravdu, neironicky.

To je prokládáno zemitým humorem, který skýtá víceméně ucházející zápletku (samozřejmě nesmyslnou) a adekvátní komediální herecké výkony (!!!), kdy například většina hnusných bab a slizkých vidláků má správnou komediální dikci, která by dobře fungovala v nějaké Vorlíčkově taškařici (v dobách kdy Vorlíček byl ještě svéprávný, nikoliv dnes).

Naprosto žádný problém jsem neměl s kamerou, výpravou, nebo s ústřední odrhovačku Karla Vágnera (jenom si snad mohli trochu připlatit a nemusela být celá hraná jen na synťáky).

To všechno bylo dejme tomu na úrovni starého Slunce, sena..., což nikdy nebyl film mého srdce, ale nepokládám ho za zločin proti lidskosti.  Dokonce mi nijak zásadně nevadil všudypřítomný product placement, který dosahoval jakési specifické úrovně metahumoru.

Většina problémů Babovřesk (a není jich málo) pramení z toho, že film má DVĚ A ČTVRT HODINY, což je asi tak o hodinu víc, než by měl mít!

Možná existují (celosvětově) nějaké laciné situační komedie, které mají dvě a čtvrt hodiny, ale mnoho jich nebude a na žádnou si teď nemohu vzpomenout, kromě Costnerova Poštáka - Posla budoucnosti.

Babovřesky jsou k nepřežití především kvůli tomu, že je v nich mnoho věcí, které v nich nemají co dělat, natočených nikoliv bez tempa, ale snad záporným tempem. Týká se to jak postav, které jsou představeny, něco je s nimi rozehráno a pak už se neobjeví (cikánka Lucie Bílá, drbny komunistky), tak i jednotlivých scén, u kterých je vám pointa jasná pár sekund poté, co začnou, ale přesto na tu pointu musíte čekat dlouhé minuty, aniž by se mezitím dostavily nějaké mezipointy, ospravedlňující to čekání.

True story...

Kdyby se to všechno opravdu RADIKÁLNĚ prostříhalo, například na 80 minut míst 133 (a to jak celé scény, tak jednotlivé záběry), odvážil bych se tvrdit, že by výsledkem mohla být nejlepší Troškova komedie za posledních 15-20 let, které bych mohl dát něco okolo 50 procent. Vražedný 133minutový sestřih by pak mohl vyjít až na BluRayi různých nosičích.

Tohle hodnocení Troškova stylu humoru ale platí pro mě a možná i pro vás, protože jste v životě viděli mnoho různého filmového humoru. Troškovi diváci ho pravděpodobně tolik neviděli, takže dávají přednost tomuto pomalému tempu, kde si každého bimbáska, lulánka a kulky mohou labužnicky vychutnat, zopakovat si ho několikrát nahlas pro sebe a pro manželku, a nejsou obtěžováni tím, že už o minutu později následuje další vtip, který jim naruší vychutnávání toho předchozího. A to není míněno jako nadsázka: Schválně jsem si na to dával pozor, a opravdu ve filmu byly dlouhé, několikaminutové úseky, kdy se v celém velkém sále (plném především Troškových fanoušků) nikdo ANI TROŠKU NEUCHECHTL! Ale pochybuji, že to většině z nich vadilo. A nemyslím si, že to má něco společného s inteligencí ve smyslu "IQ".

Český filmový humor nemá v posledních letech na Růžičkové ustláno, a obávám se, že předpokládané megatržby Babovřesk tomuto stavu příliš nepomohou...