Recenze: Místnost sebevrahů [Sala samobójców] - 50%

Dominik je rozmazlený synek bohatých, vysoko postavených rodičů (jejichž vztah se organizovaně rozpadá), kteří mu dávají, co chce, ale nemají na něj vůbec čas (takže například má vlastního šoféra).

Dominik se potýká s nudou, nepochopením spolužáků a s vlastní sexuální identitou, načež ho zaujme virtuální internetový svět "Místnost sebevrahů", kde se schází bizarní 3D avatary několika pošahaných jedinců, toužících po sebevraždě nebo aspoň něčem podobném. Zajímá ho především tajemná dívka, která "místnosti" šéfuje...

Tento polský film je vskutku zajímavou směsí minimalistického osobního dramatu a něčeho, co by chtělo být trochu cyberpunk, ale nějak to celé drhne...

Hlavní hrdina je strašlivě nesympatický rozmazlený spratek a emo psychopat už od prvních sekund filmu, a dál je to jenom horší. Připomíná to Kids, Klip a další podobné teen úchylárny, je to natočeno velmi zručně (plně srovnatelně s kapitalistickou produkcí), herci jsou výborní, ale trochu mi uniká, proč se na to mám koukat - je jasné, že ten hajzl špatně skončí a nikdo po mně přece nemůže chtít, abych ho litoval nebo s ním jinak soucítil...? Nicméně je poučné se na to dívat a konstatovat, že jsou v Polsku napřed a že u nás nikdo nic podobně profesionálně působivého nenatočil velmi dlouho.

Ale pak tu máme celý ten "cyberpunk" aspekt...

Velmi mě překvapilo, že režisérovi a scenáristovi bylo při natáčení filmu (v roce 2011) necelých 30 let! Všechny technické a online aspekty totiž ve filmu vypadají jako kdyby je vymyslel osmdesátiletý intelektuál, který o Internetu slyšel od přátel, ví že je to satanův nástroj, ale sám nechápe rozdíl mezi browserem a antivirem. A to vše jako kdyby byl rok 1990...

V "Internetu" tohoto filmu se totiž volně prolíná videoserver (jako YouTube), diskusní server, one-on-one videochat (jako Omegle), VR svět ve stylu "Second Life" a nějaký klasický FPS shooter, to vše naprosto volně, náhodně a bez jakékoliv logiky. Protagonisté přeskakují z jednoho do druhého, všechno dohromady je to "Internet", všechno je to zlé a bere nám to duši a život.

Onen VR svět je vyveden kompletně v CGI grafice, kde jsou postavy záměrně hranaté a špatně animované, ale není vůbec naznačeno, co vlastně hrdinové dělají, když spolu takhle virtuálně poletují, tančí a bojují. Jak své avatary ovládají? Buší do klávesnice a myši? Mají nějaké VR helmy? Nebo to má být jenom jakási interní reprezentace toho, že ve skutečnosti v tu chvíli jen sedí u text chatu / voice chatu? Netuším a docela mi to bránilo v pochopení, co se tím autor snažil říct. Ale zjevně pro něj byly tyto otázky sekundární a celý Internet a počítače bere jen jako SYMBOL něčeho.

Takhle to vypadá v polských Internetech (mimo jiné)

Kdyby se ve filmu vůbec nevyskytovaly ty zvláštní pokusy o virtuální realitu, pravděpodobně by se mi líbil víc, protože by bylo jasné, na co se dívám: Na film, dokumentující sestupnou spirálu života jednoho fracka.

To ale tvůrcům nestačilo, snažili se do toho přimontovat jakousi výpověď o zkáze dnešní přetechnizované společnosti / digitálním náboženství / internetové závislosti, a tím značně oslabili emocionální působivost, kterou "reálná" část filmu má.

P.S: Když jsem hledal na YouTube trailer podle polského názvu, našel jsem místo něj... No, zkuste si to sami...