Recenze: Smrtonosná past: Opět v akci [A Good Day to Die Hard] - 30%

Polda John McClane (Bruce Willis) se dozvídá, že jeho syn Jack (Jai "Kdo to je?" Courtney), kterého mnoho let neviděl, má být souzen v Moskvě za pokus o atentát, spolu s jakýmsi disidentem. Než se John stačí v Moskvě rozkoukat, Jack i disident uprchnou ze soudní síně (poté co se je nějací atentátníci pokusí unést), a vydávají se osvobozovat disidenty / odhalovat spiknutí všichni společně, přestože Jack tátu stále nenávidí a je na něj naštvaný že pokazil akci. - Jack totiž dělá pro CIA a celý ten únos byl jakási dvojitá, trojitá až čtveřitá matoucí finta...

Musím přiznat, že mi úplně uniklo, proč byla na začátku filmu scéna, kdy dcera onoho disidenta přijede na motorce do garáže a poloobnaží se...

Musím také přiznat, že mi úplně uniklo, proč bylo ve filmu asi 80 procent všech scén, které v něm byly. Režisérem byl ten člověk který natočil Maxe Paynea, Za nepřátelskou linií nebo nový The Omen.

Asi tak každých 20-30 minut se ukáže, že všechno je úplně jinak, než jste si mysleli, a že všechny ty výbuchy a honičky předtím nebyly dílem náhody, ale byly přesně zinscenované tak, aby to vypadalo, že je to dílo náhody - ale nebylo! Nebo tak něco. Každopádně to působí dojmem, jako kdyby nám při každém zvratu tvůrci filmu říkali "OK, takže ten dosavadní děj byl blbý, zapomeňte na něj, zapomeňte na jeho nelogičnosti, jako kdyby neexistoval, teď budeme dělat jako že to ve skutečnosti bylo takhle, teď už to smysl bude dávat, slibujeme". A zase nedává...

Dočkáme se i vzácného plutonia ukrytého v Černobylu a kdyby se na konci ukázalo, že hlavní padouch má tajnou základnu na Marsu, nepůsobilo by to v tomto filmu ani trošičku nepatřičně. Kdykoliv se vyskytne nějaká vypjatá situace, hrdinové ji vyřeší tím, že naslepo proskočí nějakým oknem (zavřeným), aniž by tušili, co je za ním / pod ním. Je to větší blbost, než oba díly Expendables a přestože je tento díl nejkratší ze všech, už po hodině jsem každých pět minut nedočkavě koukal na hodinky.

Akčních scén je poměrně dost, jsou hlasité, jsou zjevně velmi drahé, ale nejsou nijak zajímavé. Dokonce jsem se několikrát přistihl, že při největších výbuších skoro usínám! Všechno je tak divoce nepřehledně sestříhané a tak - jak bych to nejlépe napsal - "náhodné", že to ve mně nevzbuzovalo jakýkoliv zájem o osud kohokoliv na plátně. Dokonce mi občasné prostřihy na živé lidi kazily estetický dojem z drahých trikových scén.

Bruce Willis předvádí unavený úsměv, jako kdyby se styděl, v čem se to objevil. Stejný prostor jako on, ne-li větší, má jeho syn, což je naprosto nezajímavý floutek bez špetky charismatu, který připomíná takové ty "standardní gangsterské poskoky třetí třídy", tedy ještě o třídu pod těmi, které normálně v amerických filmech hraje Marek Vašut.

V páté Smrtonosné pasti sice nehraje Vašut, nicméně hraje tam Rytmus, a to celé dvě sekundy! Asi proto, že se natáčelo převážně v Maďarsku.

To, že se v něm na dvě sekundy vyskytuje člověk, který spí s Darinkou Rolincovou, se k tomuto zrůdnému filmu jakýmsi zrůdným způsobem hodí. Hodí se to k němu tak dobře, že jsem pro vás připravil tuto HD šablonu (PNG s alfa kanálem), s jejíž pomocí si můžete snadno vyrobit vlastní obrázek:

Pátá Smrtonosná past je hodně blbý akční film. Téměř všechny výtky, které jsem měl k předchozímu dílu, zde platí ještě o něco víc. Možná ještě horší je ale ta skutečnost, že naprosto pošlapává to, co bylo zajímavé na prvních dílech série a to, co ji odlišovalo od ostatních akčních filmů: Tzn. že John McClane byl "normální chlap", který se vždycky někam omylem připletl, víceméně proti své vůli musel být badass a dostal přitom pořádně na prdel. V tomto filmu je John McClane něco jako John Matrix z Commanda, nezničitelný a nezranitelný, pronášející blbé nevtipné hlášky při skoku džípem z mostu na náklaďák, zatímco se vyhýbá letící raketě.