Bille August (Dům duchů) natočil o nich obou životopisný film. A také o švédském skladateli, který se stal Mariiným milencem a kterého Peder nechal bydlet v domku u jejich baráku, aby mohla Marie být přes den s milencem a v noci s manželem.
Kromě tohoto dobrého nápadu měl Peder Kreyer spíše divné nápady, například se občas pokakal, občas nutil malou dcerku aportovat, občas střílel po lidech z brokovnice a občas chtěl manželce po rozvodu sebrat dceru. Naštěstí ho pak dali do blázince...
Takhle to může znít jako zábavná podívaná, ale ve skutečnosti se v životě Kreyerových (a skladatele) zase tak moc zajímavého nestalo (aspoň podle tohoto filmu). Prostě spolu žili ve dvou (a měli severský klinický neerotický sex), pak ve třech, pak a byly nějaké tahanice o dcerku.
Chvílemi je film vizuálně zajímavý (zdá se, že místy kopíruje obrazy zúčastněných) a občas se objeví svěží černohumorová drobnost, například když při pohřbu hodně prší a rakev tudíž v hrobě plave...
Celkově na mě ale film působil dojmem, že Kreyer možná byl kvalitní malíř, ale byl jen o trochu víc šílený, než je v severských zemích běžné, a zase tak moc zajímavého se v jeho životě nestalo. A totéž platí pro Kreyerovou, s tím rozdílem, že ta se ani nepokakávala.
Prga?
OdpovědětVymazat