Tudíž udělají jedinou logickou věc: Vytáhnou z domova důchodců svého třetího kámoše (Alan Arkin), ukradnou fáro, seženou kurvy a Viagru, a jdou si užít. Ale pochopitelně se stanou jisté nepředvídatelné věci...
Začněme malou odbočkou. Vzpomínáte na film Číslo 5 žije?
Ten chlapík vpravo je Fisher Stevens, režisér filmu Jako za starejch časů. A je to běloch.
Fisher Stevens umí dobře imitovat vulgárně stereotypní Indy, ale herecky ani režijně se nikdy nijak výrazně neprosadil (dělal dost v televizi). Proto je Jako za starejch časů poměrně příjemným překvapením, neboť jistě nebylo snadné natočit ho tak, aby jeho poměrně složitě budovaná atmosféra fungovala tak, jak má.
Film totiž není žádná akční střílečka, ani nic ve stylu Pulp Fiction (jak by nám chtěla vnutit reklamní kampaň). Je to především film o tom, že dva staří chlapíci už mají život víceméně za sebou a protože nejsou hloupí, došlo jim, že až se noc změní v ráno, bude nejméně jeden z nich mrtvý. A jsou si vědomi, že to - vzhledem k jejich aktuálnímu věku a životní situaci - není příliš tragický fakt, který by jim měl bránit si tu poslední noc užít. A pořídit si slušné kvádro.
Film se skutečně celý odehrává během jedné noci, v jejímž průběhu hlavní hrdinové mimo jiné třikrát navštíví stejné bistro a třikrát stejný bordel. A kromě toho ukradnou auto, vyloupí lékárnu a krejčovství, ublíží několika lidem, uspořádají pohřeb a přiznají se k některým věcem, ke kterým nenašli za posledních 30 let odvahu.
Scénář není nic světoborného. Jakmile začne nějaká podzápletka, většinou je záhy jasné, jak skončí. Některé vtípky se pohybují nebezpečně blízko nějaké sandlerovské fekal-komedii (opakované humory s erekcí a prostitutkami).
Naštěstí se ale daří Stevensovi udržet nechutnosti v mezích, které ještě jsou přijatelné, až roztomilé, na čemž samozřejmě mají obrovskou zásluhu dva hlavní představitelé (a Arkin v poněkud menší roli). Nerad používám výrazy jako "herecký koncert", nicméně je evidentní, že když herci umí a scénář není úplný shit, může vzniknout příjemná, neurážející, pohodová záležitost.
A "pohodová" je zde klíčové slovo. Ve filmu není nic jako akční scény (jen jedna krátká honička s policajty), žádný efektní střih, žádný agresivní soundtrack, tempo je záměrně pomalé...
Je to spíš jako televizní krimi-inscenace ze 70. let. Což myslím jako pochvalu.
Občas takovýhle film udělá člověku dobře.
"Chewing gum, od kickass?" "I`ve run out out of chewing gum.." Já bych tomu dal víc, je to pěkná podívaná i napodruhé..
OdpovědětVymazatRecenze jako za starejch casu
OdpovědětVymazattakovyhle pohodovy filmy mam rad
OdpovědětVymazattakovyhle pohodovy filmy mam rad
OdpovědětVymazatpokud to bude stejne napohodu jako ten dedkovskej film s nicholsonem a freedmanem z nemocnice... tak si to take uziju. jsem zvedavej jak budem travit duchod my.:-)
OdpovědětVymazatTakže je to svojí pohodovostí něco jako umirněnější a méně akční Starsky a Hutch?
OdpovědětVymazat