Recenze: No - 40%

Tento film bohužel není prequelem k bondonvce Dr. No (z doby, kdy protagonista ještě nebyl doktor).

Rok 1988. V Chile vládne Pinochet (pro vás mladší: to byl něco jako Hitler, ale měl nižší skóre než 6 milionů). Pinochet chce legitimizovat svou diktaturu a pod tlakem zbytku světa povolí v zemi referendum ohledně své další vlády. Opozice dostane šanci 15 minut denně v televizi přesvědčovat lid, aby hlasoval "Ne", tzn. proti Pinochetově vládě.

Gael Garcia Bernal hraje René Saavedru, reklamního experta, který je opozicí najat, aby jim vymyslel super kampaň.

Film je natočen na motivy skutečných událostí, ale velmi volně - referendum v Chile skutečně bylo, reklamní kampaň opozice také, ale například neexistovala postava hlavního hrdiny.

Vzhledem k tomu, že si scenáristé mohli vymyslet skoro jakoukoliv podzápletku, je velmi překvapivé, jak málo zajímavého se ve filmu děje. Obě strany debatují o svých kampaních, nějaké kampaně vyrobí, odvysílají je, a referendum nějak dopadne. Nedojde přitom k žádným neočekávaným zvratům. Vzpomínám si jen na to, že se opozici různě vyhrožuje, že dojde k nějakému protestu, kde policie někoho ztluče, a že Pinochetův tábor udělá zásadní kampaňovou chybu - začnou ve své kampani vyvracet spoty opozice, místo aby se věnovali vlastní propagandě.

Kromě toho se dozvíme, že hlavní hrdina má syna a partnerku, že si doma hraje s vláčky, a že různí členové politických týmů mají různé názory na to, jak má vypadat kampaň. To je opravdu všechno. Konkrétně musím upozornit, že film rozhodně není komedie, jak by se mohlo zdát.

Je to slušně zahráno, má to realistickou dobovou výpravu, a z nějakého důvodu je KOMPLETNĚ CELÝ FILM natočen na starou U-Matic videokazetu, takže je rozmazaný a všechno má duhové obrysy. Možná to je pokus o to, aby celý film ladil s pár skutečnými dokumetárními záběry, které v něm jsou, ale to je celkem zbytečná snaha, protože herci vůbec nejsou podobní skutečným postavám, které hrají (tzn. vidíme skutečného Pinocheta a o chvíli později stejně zrnitého herce, který hraje Pinocheta a není mu vůbec podobný).

Nejzajímavější jsou skutečné dobové reklamy, které ve filmu uvidíme, a které oba tábory vyprodukovaly. Je jich jen pár minut a jsou z dnešního hlediska roztomile naivní. Ale to je asi tak všechno, co mě na filmu opravdu zaujalo.

Je mi to docela líto, protože se film slušně rozjížděl, rozjížděl, rozjížděl, a pak byl konec... Je na něm hodně vidět, že vznikl podle divadelní hry a s filmey jako Vrtěti psem nebo Bulworth se nemůže měřit ani omylem.

V souvslosti s názvem filmu bych vás chtěl ještě upozornit na tento zcela nesouvisející detail vteřinového záběru v celovečerním South Parku: