Recenze videohry - Far Cry 3: Blood Dragon - 90%

Ocitáme se 20 let v budoucnosti, v roce 2007. Z jaderného holocaustu se zrodila armáda budoucnosti, kyborgové Mark IV.

Nejlepší z nich, seržant Rex Power Colt, se vydává na ostrov, kde se usídlil jeho bývalý kolega Sloan. Tomu se nelíbí, že by USA chtěly ukončit studenou válku se SSSR po dobrém, takže chce vyvolat konflikt odpálením svých raket. Jejich zneškodnění ale nebude jednoduché, protože po ostrově se kromě Sloanovy robo-armády prohánějí také zmutovaná zvířata - například zebrotygři, neonoví hadi a především DINOSAUŘI S MOTHERFUCKING LASEROVÝMA OČIMA!

Jste zmateni? "Far Cry 3: Blood Dragon" (FC3BD) - k dispozici pro PC, PS3 i XBox360 - je skutečná existující videohra, která vznikla v roce 2013. (Navzdory svému názvu nemá nic společného s dějovou linií série "Far Cry" a nevyžaduje vlastnictví těchto her - je to zcela soběstačný software.) Ale je jako z jiné doby, a to ve více smyslech těchto slov. Raději vám ukážu ještě jeden trailer, kde je vidět více herních záběrů:

Nedávno vydal Ubisoft rozšíření "Assassin's Creedu", ve kterém se George Washington v alternativní historii stane tyranským králem. A o pár týdnů později FC3BD, takže se nabízí otázka, jestli v Ubisoftu dostali nové kvalitnější hulení, nebo prostě jen došli k názoru, že i hry mohou mít odvážné a originální náměty, na což většina studií dnes zcela zapomněla (s výjimkou Japonců, samozřejmě).

Jak je asi jasné už z trailerů, FC3BD je velikou poctou akčním a sci-fi filmům z 80. let minulého století (proto tento článek nemá štítek "nefilm"). Nejde jen o celkově dementní děj s kyborgy, zmutovanými zvířaty a studenou válkou. Nejde jen o hromadu polodementních (a většinou sprostých) "cool" hlášek (hlavního hrdinu mluví Michael Biehn). Jde také o obrovské tuny odkazů na konkrétní filmy a seriály.

Bohužel jsou lidé - včetně mé manželky - kterým nikdy uspokojivě nevysvětlím, jak úžasně vtipná a přitom dojemná pro pamětníky je scéna, ve které si dva commandos ve vrtulníku povídají, že "tohle je jako tenkrát ve Střední Americe", načež jeden z nich popadne rotační kulomet a začne z vrtulníku kosit desítky nepřátel za doprovodu této písničky.

A pár dalších zcela náhodných příkladů z mnoha:

• Hlavní padouch má stejnou košili z kovových kroužků jako hlavní padouch v Commandu.
• Když jsem šel zabíjet obří želvy, které se usídlily v kanalizaci pod základnou, válely se tam z nějakého důvodu krabice od pizzy. A ty želvy byly čtyři.
• Při poplachu houká siréna z Vetřelců.
• Při závěrečné bitvě hraje skladba (oficiálně zakoupená) z Rockyho IV. Nikoliv song, ale obskurní instrumentální skladba.

Mimochodem, soundtrack je k dispozici na různých nosičích a je boží...

80. léta se odráží i v grafickém designu hry. Všechno je neonově červeno - zeleno - fialově zářivé a cutscény jsou v pseudo-osmibitové hranaté grafice (tedy nikoliv ručně animované jako v tom prvním traileru).

Pokud vám filmy a kultura 80. let něco říkají, pak vám FC3BD naprosto bezvýhradně doporučuji.  Stojí přibližně jako dva lístky do kina a užil jsem si při něm nejvíc videoherní zábavy od "Saints Row The Third". Pokud videohry nehrajete a hrát nechcete, ale pamatujete 80. léta, tak se aspoň podívejte na videozáznam, jak FC3BD hraje někdo jiný, a jistě vás to nenechá chladnými.

Pokud ale videohry hrajete, pak vás čeká celá další vrstva humoru, protože FC3BD si dělá legraci z videoher obecně, i z toho, jak šly videohry v posledních letech do kopru (což je docela odvážné, protože za to do značné míry může i Ubisoft).

Těchto vtipů je opět obrovská spousta. Začíná to tutorialem a pokračuje to nepřetržitým poukazováním na nesmyslnost herních principů, misí, nebo vysvětlujících popisků ve hrách.

Je to povětšinou infantilní drzý humor, který známe z indie her. Ale v tomto případě je jím obalen profesionální produkt, který dobře funguje i po herní stránce.

Ostrov je velký otevřený svět, po kterém se prohánějí nepřátelé a zvířata, a vy zde dobýváte základny, plníte dějové mise (většinou v interiérech), nebo si jen tak náhodně vyhlídkově cestujete.

Nějaké složité skill trees se nekonají, automaticky levelujete a získáváte stálce větší hyper super schopnosti (zbraně si vylepšujete ručně, ale není to žádná věda). Už od začátku máte nekonečné uzdravování, neomezený sprint, neomezené plíce při potápění a neomezenou výšku pádu, a později to všechno naroste do absurdních výšin (což je zcela v intencích daného námětu). I na druhou úroveň obtížnosti (ze tří) se mi málokdy stalo, že v nějaké herní sekci opakovaně zemřel.

Trochu mě překvapilo, že i když jsem se snažil plnit celkem dost vedlejších, nepovinných misí, dohrál jsem ústřední story do konce, vyspal se s Dr. Darlingovou a zlikvidoval padoucha (asi po 6 hodinách), aniž bych vůbec navštívil asi třetinu ostrova. Dodatečně jsem pak oběhal a posbíral všechno, co se dalo, ale kromě PS3 trofejí  jsem za to nebyl nijak odměněn a byla to spíš už nuda, protože jsem byl tak silný, že jsem nepřátele prostě ignoroval a uzdravoval se rychleji, než mě stačili zraňovat. Docela se těším, až si hru zahraju na maximální obtížnost, kdy bude zřejmě více záležet na tom, jakou taktiku kdy zvolím (většina dobývání se dá pojmout buď jako střílečka nebo jako stealth mise).

Zajímavý koncept je, že zvířena útočí na všechny humanoidy (nejen na vás), takže se dá s nepřáteli bojovat tím, že k nim přivedete kyberdravce, což má občas velmi veselé následky (především v případě dinosaurů, kteří jsou schopni vyhladit celou základnu).

Celkově je ovládání hry velmi příjemné a po hodince zaučování jsem se proháněl po ostrově velmi přirozeně, skoro jako kdysi v "GoldenEye", blahé paměti. (Mimochodem, tuto tehdy revoluční střílečku vytvořili stejní lidé, kteří ještě dříve si na ZX Spectru říkali "Ultimate Play The Game".)

Také se mi velmi líbilo, že si ve speciálním Terminátor / Predátor vizuál módu můžete "otagovat" nepřátele a následně vidíte jejich obrysy i skrz terén a budovy a jejich likvidace je mnohem snazší (pokud jste si jisti, že jste na nějakého v okolí nezapomněli).

Grafika a animace jsou prvotřídní a rozhodně nepůsobí dojmem "laciné odfláknuté hry za pár stovek".

(Je jasné, že mnohé z herních mechanismů jsou převzaty z existujících "Far Cry" her, ale ty mě nikdy nezaujaly a nehrál jsem je déle než pár minut, tudíž pro mě byla většina z toho nová.)

Pro člověka mé generace pak spočívá ultimativní humor v tom, že hra obsahuje několik jazykových verzí, takže ji můžete hrát například v ruštině s anglickými titulky, nebo naopak!

A ještě důležité vysvětlení k tomu, co znamená oněch "90%" v nadpisu:

Existují hry, u kterých ani tak nezáleží na herních mechanismech, ale vzbuzují emoce svou výtvarnou podobu, příběhem atd. Nazval bych je spíše "interaktivní umění". Obecně nejsem příliš fanouškem takových her (obzvlášť pokud za ně autor chce peníze), ale například "Flower" nebo "Journey" se mi velmi líbily.

FC3BD je vydařeným příkladem takového typu hry. Znamená to, že se při ní královsky bavíte, ať už ji hrajete, nebo se jen díváte, jak ji hraje někdo jiný. Na rozdíl od podobně avantgardních indie her má FC3BD tu výhodu, že za ním stály stovky profesionálů s mnoha profi hrami na kontě. To, že má toto "interaktivní umění" navíc docela slušný herní potenciál, to je spíš jen jakýsi bonus navíc.

Této hře se podařilo to, o co se neúspěšně snažil poslední "Duke Nukem"!

P.S: Nejsem si jistý, jestli je to chybka nebo další videoherní humor, ale i když je všude checkpointů jako naseto, skutečný fyzický save pozice na disk můžete poprvé provést až téměř po hodině hry! Pokud hru vypnete dříve, po příštím spuštění začínáte od úplného začátku, tak pozor na to.