Recenze: Wolverine [The Wolverine] - 50%

Logan / Wolverie už nechce zabíjet, žije si zarostlý někde v lesích a teskní po Jean Greyové (kterou opíchal a zapíchl v X-Men 3). Vše změní příjezd drobné Japonky Yukio, která mu nabídne cosi zajímavého - konkrétně zranitelnost a smrtelnost. Slibuje mu to starý japonec Yashida, kterému Wolverine kdysi zachránil život při atomovém bombardování Nagasaki.

Wolverine se tedy vydává do Země vycházející mangy - původně jen proto, aby se s umírajícím Yashidou naposled pozdravil a nechal si od jeho megakorporace upravit DNA. Všechno se ale zkomplikuje, takže je nucen prchat přes půl Japonska a chránit Yashidovu sexy vnučku před nindži, zmijo-ženou a další podobnou chátrou...

Před čtyřmi lety vznikl film s názvem X-Men Origins: Wolverine. The Wolverine je pravděpodobně jeho pokračováním. Píšu "pravděpodobně", protože se v něm na sekundu objeví Wolverinova milá z The Origins. Ale Jackman hrál stejnou postavu už v šesti filmech a silně pochybuji, že by všechny byly spolu navzájem konzistentní. Každopádně, tento film není "origin story" a předpokládá se, že jeho divák ví, co je Logan / Wolverine zač.

(V České republice se oba filmy jmenují stejně: Wolverine. Což je geniální distribuční tah.)

Tentokrát režíroval James Mangold (Kate a Leopold, Identita, 3:10 do Yumy) a vypadá to, že mu záleželo na detailním ztvárnění hrdinova nitra a jeho psychického rozpoložení.

To je dobře, ale bohužel se mu nepodařilo tyto pasáže nijak smysluplně skloubit s tím, co divák od většiny comicsových filmů očekává (i od těch psychologičtějších): S akcí, spektáklem, hláškami atd...

Ne že by tyto věci ve filmu nebyly! Je tam hodně Japonska, tři větší akční scény a i nějaká ta vtipná hláška. Ale je to velmi špatně skloubeno s oněmi pomalejšími, zadumanějšími momenty. Tak špatně, že silně pochybuji, že by se někomu v tomto filmu mohlo líbit oboje.

Například jedna z akčních scén spočívá v tom, že Wolverine přijde do vesnice, kde se na něj sesype hromada nindžů, včetně toho, že někteří začnou na motorkách jezdit po střechách domů a skákat na nich dolů do ulic. Představoval jsem si, jak padouch předtím ty nindži instruoval: "No a vy tři kluci si vytáhněte motorky na střechy a tam čekejte, kdybyste byli náhodou potřeba, jeden nikdy neví kdy se může hodit motorka s nindžou na střeše".

Taková scéna má své jasné místo v Schumacherově GayBatmanovi, ale v Nolanově Batmanovi už by působila poněkud nevhodně. A Wolverine by se chtěl velmi podobat Nolanovu Batmanovi, ale daří se mu to jen chvílemi a tak nějak napůl. Totéž v bleděmodrém platí pro závěrečný souboj, který je jako něco z 80. let, ale je zřejmě myšlen úplně vážně.

Jako z 80. let jsou i mnohé vedlejší postavy (například zmijo-žena nebo japonský lukostřelec), které jsou inspirovány comicsovými předlohami s bohatou historií, ale ve filmu působí zcela zbytečně, předvedou jednou-dvakrát nějakou svou superschopnost, a chybí jakýkoliv trochu zajímavější pohled do jejich nitra. V jistých typech filmů nejsou takové postavy na závadu, ale jsou na závadu v tomto filmu, který se dobrou svou polovinu snaží představovat nám Wolverina jako traumatizovaného, démony pronásledovaného hrdinu, který ze všeho nejvíc chce zemřít (což nastoluje otázku, proč třeba nevleze pod parní lis nebo se nenechá vystřelit do Slunce).

Film je poměrně dlouhý a neškodilo by mu více dramatických zkratek. Například to, co se v traileru dozvíme během prvních 30 sekund (Wolverine žije divoce v lesích, nemá rád lidi, najde ho Japonka), to trvá ve filmu přes 20 minut a nepůsobí to nijak intenzivněji nebo zajímavěji, než těch 30 sekund v traileru.

Maximálně podivné pak jsou snové sekvence, ve kterých se Wolverinovi zjevuje mrtvá Jean Greyová v negližé a baví se s ním o tom, že je mrtvá. Ty jsou skoro na hranici parodie a opět platí, že NĚKDE by fungovat mohly - například v Batmanovi Tima Burtona.

Překvapivé také je, že i když se opravdu natáčelo v Japonsku, a odehrává se tam většina filmu, většina exteriéroých scén z této země postrádá vizuální exotično a vypadá jako natočená buď ve studiu nebo v nějakém anonymním kanadském městě.

Vpodstatě všechny scény, které v tomto filmu jsou, by mohly dobře fungovat v nějakém druhu comicsového filmu. Ale rozhodně nefungují všechny takhle pohromadě, v jednom filmu. Nový Wolverine není agresivně blbý film - je jen nanicovatý, nezajímavý a v této podobě zbytečný.

P.S: Nejsem comicsový expert a až dodatečně jsem zjistil, že film je volně inspirován jakousi úspěšnou comicsovou předlohou (která se také odehrává v Japonsku a vyskytují se v ní postavy se stejnými jmény). Po letmém nahlédnutí do Wikipedie ale musím konstatovat, že tento film má s jejím dějem pramálo společného.

P.P.S: Viděl jsem 2D verzi.

P.P.P.S: Uprostřed závěrečných titulků je krátká scéna, která je z celého filmu zdaleka nejzajímavější, ale obávám se, že staví na hlavu už úplně všechno, co se kdy ve světě X-Men stalo...