Recenze: Očista [Purge] - 40%

Píše se rok 2022 a Ethan Hawke si spokojeně žije se svou manželkou (Lena Headeyová) a dvěma pubertálními dětmi v honosném domě kdesi na americkém předměstí.

Dnes v noci má ale proběhnout Očista, což je každoroční akce, kdy po dobu 12 hodin může kdokoliv beztrestně spáchat jakýkoliv násilný zločin a nebude za to potrestán!

Hawke nemá z Očisty obavy, protože je odborníkem na zabezpečovací zařízení a celý jeho dům se může stisknutím pár tlačítek změnit v pevnost (ve které je mimo jiné i sklad střelných zbraní). Pak ale jeho syn vpustí dovnitř do domu náhodného zraněného černocha, kterého chtěla zabít parta mladých, hezkých, inteligentních lidí (ve strašidelných maskách) a je zaděláno na malér...

Nízkorozpočtový thriller Očista má velmi zajímavý námět, který je naprosto trestuhodně nevytěžen, a to po všech stránkách.

Nápad s dočasnou beztrestností jednou ročně je natolik zajímavý, že by se podle něj dal udělat úžasný mnohadílný seriál (například), nebo bezva videohra (například). Úžasně zajímavá by byla už jen televizní debata, ve které by se různí nehloupí lidé bavili o tom, jaké plusy a mínusy taková radikální myšlenka může společnosti dát.

Docela zajímavých je prvních 20 minut filmu, kdy se dočkáme jakéhosi (byť povrchního) pohledu na společnost, která je zcela stejná, jako ta současná, jen se v ní smí jednou ročně beztrestně vraždit. Někteří se na to těší, jiní se toho bojí, někteří se na to těší, ale trochu se stydí, tak si berou masky, všichni brousí mačety, atd...

Je nakousnuto několik zajímavých podtémat (například, že nesmíte zabít úplně kohokoliv a úplně jakýmkoliv způsobem) a je slibně rozehrána situace, protože kromě výše zmíněných postav je na scéně také mladý milenec Hawkeovy dcery (který se v domě schoval) a dálkově ovládaný robůtek jeho syna.

Nicméně pak začne Očista, všechno zajímavé se z filmu vypaří a musíme se nejméně čtyřicet minut dívat na naprosto standardní podívanou typu "rodina je ohrožována ve svém domě, všude je tma, protože nejde elektřina, a policie nepřijede". Je to strašlivě předvídatelné a strašlivě laciné, až televizní. Rodina je hodná, ti venku jsou zlí, a u černocha se ještě uvidí. A všichni se samozřejmě chovají jako idioti, včetně hromady padouchů, kteří do domu lezou po jednom a zcela neorganizovaně, aby je hrdinové mohli snadno zlikvidovat jednoho po druhém.

Až v posledních 10 minutách filmu (který má necelých 90 minut) to zase začne být trochu zajímavé z morálně - filosofického hlediska, ale rozhodně ne tolik, aby to dalo divákovi zapomenout na nudu v hlavní, prostřední části filmu.

Napadá mě několik režisérů / scenáristů, kteří by se stejným rozpočtem dokázali z tohoto námětu vykřesat něco mnohem zajímavějšího, ale tvůrci Paranormal Activity se nezmůžou na víc, než na sofistikovanou pointu "možná není úplně morální vraždit lidi".