Recenze: U Konce světa [The World's End] - 70%

Pět kamarádů se po mnoha letech znovu sejde, aby si s odstupem 20 let zopakovali celonoční "tah" po hospodách ve svém rodném městečku. Při návratu do městečka ale zjišťují, že zde něco není v pořádku, a zdejší obyvatelé se chovají trochu jako ženská populace Stepfordu...

Film U Konce světa (kde "Konec světa" je název poslední z hospod) je jakýmsi završením volné trilogie Edgara Wrighta a Simona Pegga, která začala filmem Shaun of the Dead (na videu jako Soumrak mrtvých) a pokračovala Jednotkou příliš rychlého nasazení (Hot Fuzz). U konce světa je z těchto tří zdaleka nejvýpravnější a nejhvězdněji obsazený - K pětici pánů (veskrze slavných britských komiků) se později přidá i Rosamund Pikeová.

Ale obábám se, že s tím, jak pánům stoupají rozpočty a jak si mohou dovolit složitější a složitější vychytávky a akční scény, čím dál méně si dávají záležet na scénáři. Například záběr v traileru 1:25 musí být trikový, protože v opačném případě by se v tom zrcadle musela odrážet kamera. To je sice jistým způsobem obdivuhodné, ale 99 procent diváků si toho nikdy nevšimne a nijak to nepřispěje ke zkvalitnění jejich filmovému zážitku. Naopak si ale spousta lidí všimne, že film prakticky nemá scénář. Ne že by "měl špatný scénář", ale on ho opravdu nemá vůbec.

Existuje nějaký výchozí stav, ve kterém jsou definováni hlavní hrdinové a skutečnost, že město je ovládáno nějakou temnou ošklivou mind-control věcí. A všechno, co následuje, vypadá jako kdyby si to tvůrci vymýšleli až při natáčení a improvizovali tak, aby hrdinové zůstali za každou cenu ve městě, i když je zřejmé, že jim tam jde o holé životy.

Nabízí se srovnání s chystanou komedií Apokalypsa v Hollywoodu (recenze už brzy), která je podobným způsobem improvizovaná a praštěná. Ta ale působí jako sitcom nebo stand-up, bez (mnoha) CGI efektů a složitě choreografovaných akčních scén, takže k ní celková improvizovanost a absence příběhu sedne o něco lépe.

Wright se snaží svůj film napumpovat energií, k čemuž využívá především kulometný střih a kulometné dialogy plné infantilních narážek a nedorozumění. V obou případech se ale snaží diváka ohromit spíše kvantitou, než kvalitou, a zakrýt skutečnost, že celý film je jen série nepříliš souvisejících scének, které přestanou být snesitelné kdykoliv se začnou brát trochu vážně a začnou řešit nějaká stará traumata hrdinů. A to se v tomto filmu děje překvapivě často, rozhodně víc, než by se na takovouto "improvizovanou" komedii o invazi mimozemšťanů slušelo.