Recenze: Konzultant [The Counselor] - 30%

A je to tady, bomba! Zdaleka nejhorší film v kariéře Ridleyho Scotta, a pravděpodobně nový rekord v poměru "sláva jmen všech zúčastněných" versus "shitovitost výsledného filmu"!

Michael Fassbender hraje "konzultanta" (nedozvíme se, jak se jmenuje), který má krásnou snoubenku (Penelope Cruzová), hrozně ji miluje a chce udělat "ještě jeden poslední džob" - Javier Bardem uzavírá kšeft skrze kovboje Brada Pitta a Fassbender to má celé zprostředkovat. Tento "džob" spočívá v tom, že pomůže provést veliký drogový obchod kdesi u mexických hranic. "Džob" ale nevyjde (aniž by za to Fassbender mohl, nebo o tom věděl), pročež z nějakého důvodu chtějí všichni zabít Fassbendera (protože "nevěří na náhody"). A taky všechny ostatní...

Scénář napsal Cormac McCarthy, který je autorem slavných knih (jež byly předlohami slavných filmů), ale tímto původním scénářem debutuje. McCarthymu je osmdesát let a jeho scénář je strašlivý. Je nepopsatelné, jak strašlivě je nabubřelý, pseudointelektuální, a přitom zcela nefungující ani v těch nejzákladnějších ohledech.

Ridley Scott nemůže za to, že je film hrozný. Ridley Scott rozhodně nerežíruje špatně. Je možné, že kdyby film natočil méně realisticky a více stylizovaně (viz třeba U-Turn nebo Divoši Olivera Stonea), mohly by jeho absurdní scény nějak trochu stylově fungovat. Možná. Ale to se nestalo a Scottův realistický přístup k tomuhle typu látky vůbec nesedí.

I kameraman nebo střihač jsou špičkoví profíci a občas se je na plátně na co dívat. Herci se docela snaží, ale někteří z nich ani přes svou velkou snahu nedokáží nic udělat se svými prázdnými, nezajímavými postavami.

Na vině celé katastrofy je nejméně z 90 procent Cormac McCarthy, který to napsal, spoluprodukoval, a nějak se mu podařilo přesvědčit vlivné lidi, aby do této zrůdnosti investovali peníze. Pravděpodobně to bude souviset se slávou jeho jména, protože si nedokážu představit, že by jakýkoliv soudný producent tenhle scénář o svobodné vůli nechal natočit jen na základě jeho "kvalit".

Hlavní hrdina (Fassbender) je vlastně ve filmu zbytečný. Ať se v průběhu zápletky stane cokoliv, všechno by se to stalo i bez něj (aspoň z toho, jak jsem zápletku pochopil). Od prvních minut (kdy si s Cruzovou hezky popovídá o tom, jak je vlhká a pak ji ještě zvlhčí jazykem) je tak šťastný a spokojený, že je stoprocentně jasné, že to s ním dopadne strašlivě.

Cameron Diazová hraje Bardemovu partnerku (s dvěma gepardy), která je strašlivá, hnusná svině, a upřede strašlivý podvod, který je hrozně debilní, ale nikdo ho neodhalí a vyjde jí přesně podle jejích představ. Diazová už není nejmladší a rozhodně nevypadá sexy. Takže flashbacková scéna, ve které nahou vagínou jezdí po čelním skle auta, ve kterém Bardem sedí, rozhodně není sexy (naštěstí tu vagínu neuvidíme).

Bardem a Pitt jsou pouze ujetí bohatí magoři a role naivní zamilované Cruzové je spíš epizodní.

Asi nejhorší je, že všechny tyto nesympatické postavy téměř nepřetržitě pronášejí strašlivé filosofické hovadiny, jako například: "To, co jsi řekl, bylo chladné." - "Vždyť pravda nemá teplotu." To je fakt. Stejně tak například papoušek nemá chobot, ale o tom McCarthy nic nenapsal.

Opravdu jsem se v zájmu objektivity snažil soustředit a analyzovat, jaký smysl ty věty mají dávat. A fakt žádný nedávaly.

I nedialogové scény se vyznačují značným WTF potenciálem, kdy například nepohodlní lidé jsou likvidováni vzácně neefektivními metodami, jako třeba drátem, umístěným na silnici přesně ve výšce krku motocyklisty a po jeho smrti odstraněným (asi aby si policisté mysleli, že mu ta hlava upadla náhodou), nebo ostrou smyčkou s motorkem, která se pomalu svírá kolem krku oběti asi minutu, a to uprostřed rušné londýnské ulice.

Buďme ale vděčni za tyto vraždy a pár krátkých přestřelek, protože většina scén pozůstává z toho, že se dva lidi sejdou, sednou si spolu a povídají si. Bylo by velmi jednoduché udělat z Konzultanta divadelní hru...

Nepleťte se: V Konzultantovi je mnoho scén, které by v lepších filmech sloužily jako základ pozdějšího zajímavého vývoje postav, protože bychom se dozvěděli něco, co z oněch divných scén nějak vychází, čímž by nám docvaklo, jak je vlastně scénář sofistikovaný. V Konzultantovi nám ale začne po hodině docházet, že to smysl dávat nezačne a že většina těch scén jsou jen takové exhibice, které jsou bez pointy ukončeny a pak už na ně tvůrci nijak nenavážou.

V jiných částech filmu se ale naopak dočkáme scén, které jsou naprosto zbytečně polopatické, jako pro debily: Je nám jasné, že postava X špatně skončila (znásilněná a vyhozená na skládku bez hlavy). Následně musíme sledovat scénu, která je jenom o tom, jako postava Y dostane DVDčko s nahrávkou toho znásilnění a řezání hlavy a začne plakat (obsah DVDčka bohužel neuvidíme) a pak uvidíme pro jistotu ještě záběr, jak znásilněné tělo postavy X leží na skládce bez hlavy... Co si vlastně McCarthy o divákovi tohoto filmu myslí?

Klíčovou roli v Konzultantovi (jakéhosi MacGuffina) hraje velký náklaďák plný hoven. A to je současně taková sofistikovaná metafora pro celý film...