Recenze: Vlhká místa [Feuchtgebiete] - 60%

Helen je úplně normální pohledná rebelská německá teenagerka. Má v oblibě svůj skejt, fotografování kluků, kterým honí penisy, olizování zaschlých vaginálních výtoků se spermatem, ráda vyhledává nejšpinavější veřejné záchodky, aby mohla svou pipinou objet celé prkýnko a podráždit své podhoubí, a tak dále, jako všechny pohledné rebelské německé teenagerky. Jednoho dne si ale při holení anusu omylem prořízne hemoroid, takže musí do nemocnice, kde z ní vytéká hnis a zakouká se do ní fešácký mladý doktor Robin, jehož partnerka má (narozdíl od Helen) problém s orálním sexem...

Tento německý film (podle knižní předlohy) provází skandální pověst, a v tomto případě je oprávněná, neboť podobné věci jste na kinoplátně opravdu dlouho neviděli (pokud vůbec někdy). Myslím, že žádný jiný film v naší kinodistribuci neobsahoval tolik zábavy s menstruační krví a tolik makrozáběrů zpomaleně letícího spermatu (za doprovodu valčíku "Na krásném modrém Dunaji"). To sperma je ze čtyř penisů, které na plátně DETAILNĚ VIDÍME, různě se umělecky zpomaleně sráží a padá na pizzu pod ním. A tak dále... Já toho viděl v životě hodně, ale chvílemi už to opravdu byla na hraně i pro mě. (To berte jako varování, pokud jste např. necynická žena.)

Je nutné zdůraznit, že přestože film obsahuje opravdu značnou dávku nechutností (včetně záběru na anální otvor s okolními hemoroidy), většinou jsou tyto nechutnosti natočeny velmi vizuálně stylově a s nadhledem, zvýrazňujícím absurdnost toho všeho! Rozhodně je to méně trapné, než spermavtipy v těch různých kopiích Prci, prci, prcičky.

Film mi připadal jako prequel Klubu rváčů, který dokumentuje pubertální eskapády mladé Marly Singerové, když ještě byla ztřeštěnější a méně cool. A Němka. Podobně absurdní zápletky, podobné boření klišé, podobná politická nekorektnost, a dokonce i podobné vizuální fórky (hned na začátku například vidíme život obřích bakterií na záchodovém prkýnku) a úderný soundtrack.

Filmu dávám pouhých 60 procent nikoliv kvůli nechutnosti, ale kvůli tomu, že je vlastně úplně o ničem. Většina těch scének je provokativní a zábavná, ale snaha spojit to celé nějakými globálními motivy o potřebě lásky a přátelství, o traumatu z dětství a o snaze dát dohromady rozvedené rodiče - ta vůbec nefunguje. Možná to funguje v knize, ale ve filmu z toho zůstalo jen nefungující torzo.

Když film skončí, nebudete si pravděpodobně už vůbec pamatovat, PROČ tam vlastně byla ta scénka se spermatem na pizze nebo s kamarádským vyměňováním použitých tampónů. Budete si jenom pamatovat, že tam byly, a že konečně někdo překonal elegantní nechutnost Monty Python's Meaning of Life.

P.S: Full frontalů a podobných věcí jsou ve filmu tuny, a hlavní představitelka vůbec není ošklivá. Koneckonců, za pár dní ji můžete vidět v Praze na vlastní oči.