Recenze: Nymfomanka, část I [Nymph()maniac, Part I] - 70%

Starší chlapík jménem Seligman (Stellan Skarsgård) najde na ulici zakrvavenou ženu jménem Joe (Charlotte Gainsbourgová), která mu nedovolí zavolat záchranku ani policii, ale je ochotná nechat se kurýrovat u něj doma a vyprávět mu svůj dlouhý životní příběh, který je zajímavý a plný vzrušení. Joe je totiž nymfomanka v původním, nezkresleném lingvistickém smyslu - aby mohla existovat, musí mít neustále sex.

Především několik důležitých technických poznámek:

Lars von Trier natočil film, který měl přes pět hodin.

Tento film producenti (bez Trierovy účasti) sestříhali na čtyři hodiny a rozdělili na dvě části. Do našich kin nyní přichází první část. Trailer je ovšem sestříhán z obou částí.

Z toho vyplývá, že: A) Polovinu scén, které jsou v traileru, ve filmu neuvidíte. B) Dost dobře není možné hodnotit nějaký "příběhový oblouk", protože v tomto filmu z něj uvidíme jen polovinu (přesněji řečeno, méně než polovinu).

Není známo, co přesně producenti vystříhali, ale ve výsledném filmu je hardcore erotických záběrů jen necelá minuta (a jde o digitální montáže, takže ty genitálie nepatří doopravdy těm hercům). Je v něm ovšem hodně nahoty a hodně sexuálních dialogů. Záleží na vás, jestli to pro vás je dostatečným důvodem, vidět film JEN KVŮLI TÉ EROTICE.

Naštěstí existuje i vícero jiných důvodů, proč ho vidět.

Nymfomanka je totiž docela rozverná a zábavná, asi nejvíce z von Trierových filmů, které jsem kdy viděl!

Hlavní hrdinka nám vypráví, jak klátila jednoho chlapíka za druhým, jak si to klácení organizovala, jak se vypořádávala s tím, že k ní něco cítili, atd., atd... Je to natočeno povětšinou svižně, vtipně, a s pár hezkými audiovizuálními nápady.

Film se občas pouští do sofistikovanějších sekvencí, které ale mají tak zhovadilou pointu, že jistě existují jen pro to, aby se Trier bavil tím, jak je budou rozebírat v Cinepuru. Například Joe vypráví, jak ji připravil Shia LaBeouf o panenství: "Vrazil ho do mě třikrát zepředu a pětkrát zezadu". Přitom to na plátně vidíme a přes záběr naskočí obrovské znaky "3 + 5". Načež ji Seligman přeruší: "Tři a pět. To je Fibonacciho posloupnost". A následuje vysvětlování, jak souvisí Fibonacciho posloupnost s výtvarným uměním a odtud plynulý přechod k vysvětlování Bacha a jeho jména (B A C  H = 2 1 3 8, opět Fibonacciho čísla) a odtud je jen krůček ke skutečnosti, že souložit se třemi muži najednou je jako psát trojhlasou Fuku fugu, nebo něco v tom smyslu.

Není moc těžké vymyslet si nějakou podobnou hovadinu. Mohl bych například vysvětlit, že naposledy jsem ejakuloval 3.14159 mililitrů spermatu, což je π, což odkazuje k tomu, že naše životy se točí v kruhu, a současně to připomíná πču. A tak dále, a tak podobně... Možná by bylo vtipné napsat o tom delší blogpost (ale spíš ne). Ovšem von Trier na toto téma natočil mnohahodinový film, čímž zpwnoval úplně všechny a gratuluji mu k tomu, že mu takové hovadiny projdou.

Film pozůstává z jasně oddělených kapitol, které jsou tuším čtyři, a každá z nich je v poněkud jiném stylu. Nejméně zajímavá je ta, ve které mladé Joe zdlouhavě umírá otec (Christian Slater) na rakovinu, což je natočeno syrově realisticky a bez jakékoliv stopy humoru, čímž se to zásadně liší od zbytku filmu. Zbývající tři čtvrtiny filmu totiž jsou humorné, i když je to velmi rozdílný styl humoru a ne vždycky je humor dostatečně hutný na to, aby celou sekvenci udržel. Vzpomněl jsem si v jednu chvíli dokonce na Monty Python's Meaning of Life, což je asi největší poklona, jakou jsem kdy von Trierovi složil.

Podobně jako u ostatních filmů tohoto divného pána platí, že nejde ani tak o děj, jako o styl vyprávění/nevyprávění. A tentokrát zvolil styl, který mě bavil.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že Nymfomanka nám něco vysvětluje o lidské sexualitě, protože lidé, kteří mají takovouto sexualitu a současně vypadají takto hezky, na světě neexistují od nepodařené plastické operace Nikoly Jiráskové.

P.S: Bohužel to vypadá, že Joeino vyprávění je víceméně chronologické, takže ve druhé části uvidíme méně nahé Stacy Martinové a více nahé Charlotte Gainsbourgové, což nebude změna k lepšímu. A to píšu jako člověk, kterému Charlotte Gainsbourgová rozhodně nepřipadá ošklivá.

P.P.S: Raději ještě znovu zdůrazním, že Nymfomanka rozhodně není porno. Jsou v ní erotické situace, ale jestli vás vzruší, to závisí spíše na vaší konkrétní fantazii. Všechny ty řeči o skandálnosti jsou jen reklamní kampaň, která má dostat do kina dostatek řadových úchylných diváků (jejichž reakce po filmu by mě opravdu upřímně zajímaly). Na plakátech k filmu jsou vidět jeho hrdinové v orgasmických polohách, a to včetně hrdinů, kteří se celý film neobnaží a nedopustí pohlavního styku.