Recenze: Já, Frankenstein [I, Frankenstein] - 50%

Před více než 200 lety Victor Frankenstein stvořil umělého člověka. Toto monstrum (Aaron Eckhart) přežilo svého pána a o 200 let později (v současnosti) je zapleteno v epické celosvětové (nebo celoměstské?) bitvě Chrličů (andělů), kterým velí Miranda Ottová, s Démony, kteří jsou členy 666 Satanových legií, a velí jim Billy Nighy.

Možná vám může být divné, že se film jmenuje "Já, Frankenstein", když je v něm Frankenstein celkem jednu minutu. To je tak: Frankensteinovo monstrum dostane od hlavní Chrličky jméno "Adam", ale přitom je taky Frankenstein, protože "jsem jeho syn, tak mám stejné jméno".

Nighy chce odhalit tajemství umělého života, aby mohl re-animovat armádu tisíců mrtvol, které si koupil - protože pouze bytost bez duše může zabít Chrliče. Takže hodlá jednak zkoumat Adama a jednak získat Frankensteinův deník. Ale jedné polovině jeho dvoučlenného vědeckého týmu (sexy doktorka) se to rozleží v hlavě a s Adamem se skamarádí, protože má velké svaly, nesmrdí a jizvy nejsou moc vidět...

Asi vám už došlo, že námět a scénář filmu Já, Frankenstein je hovadina. Pro jistotu ale ještě zdůrazním, že je to úplně strašlivá megahovadina, tak hovadská, že není jasné, zda náhodou celý ten scénář (podle comicsu) není míněn jako parodie. Ale asi ne (bez ohledu na to, zda je/není parodií ten původní comics).


Otázka ale zní: Je ta hovadina zábavně natočená?


A tady jsem na rozpacích...

Jediný zcela bez debaty pozitivní aspekt filmu je Bill Nighy, který svého Satana hraje (tedy strašlivě přehrává) s nadhledem. Každá jeho scéna je radost. Bohužel jich ale moc není.

Aaron Eckhart je sympaťák, má hezké svaly, drsný kukuč a občas zahraje něco trochu zajímavého.

Všichni ostatní jsou naprosto nezajímaví, trapní, zbyteční, nudní, ale v některých případech nechtěně vtipní (doktorka, někteří drsní warrioři)!

Akční scény vypadají výpravně a draze, jako ze slušné videohry (je to z 95 procent čisté CGI). Chrličové "umírají" v zářivých modrých sloupech, Démoni se rozprskávají do ohnivých meteorů, takže to při velké bitvě vypadá jako ta 3D grafická dema, která se používají pro předvádění světelných a particle efektů. Ale je to víceméně zábava.

Bohužel se ve filmu dost mluví a pořád se něco vysvětluje, i když je to úplně jedno a děj nedává naprosto žádný smysl. Naopak se nikdy nevysvětlí, proč si žádný člověk nevšimne toho, že je velká katedrála uprostřed (současného) velkoměsta někým dlouhodobě obsazena a probíhá tam obrovská bitva s ohňostrojovými efekty, velkými poletujícími monstry atd... Lidé jsou vůbec většinu filmu velmi v ústraní, jako kdyby na ně scenáristi úplně zapomněli.

Já, Frankenstein je o trochu zábavnější, než byl kdysi Van Helsing. Ale opravdu jen o trochu. Bylo by zajímavé sepsat nějakou sriózní bakalářskou práci o tom, která ta zábavnost je záměrná a která ne.

P.S: Přijde mi dost zvláštní překládat název nadčasové andělské rasy "Gargoyles" jako "Chrličové". I když vím, jak slovo "gargoyle" původně vzniklo.

P.P.S: Film je ve 3D, ale uvědomil jsem si to až když jsem na konci vracel 3D brýle...