Recenze: Angelika [Angélique] - 30%

Francie, 17. století. Krásna Angelika du Plessis-Bellièr (Nora Amezederová) je (proti své vůli) provdána za starého zjizveného Jeoffreye de Peyraca (Gérard Lanvin), aby finančně zachránila svého otce.

Záhy odhaluje, že ačkoliv je Jeoffrey starý a zjizvený, je to fér chlap, má velké bohatství a umí dobře souložit, takže se do něj po svatbě i zamiluje a má s ním děti.

Souběžně probíhá komplikovaná aféra u dvora Ludvíka XIV. (David Kross), při které jde (zjdednodušeně) o to, že Angelika byla před lety, jako děcko, jediným svědkem tajného spiknutí proti koruně a má o tom někde schované důkazy.

Jeoffrey má být zlikvidován při fraškovitém soudním přelíčení v Paříži, ale Angelika je odhodlána proti tomu něco udělat...

I pokud jste náhodou heterosexuální muž, pravděpodobně aspoň přibližně tušíte, že existuje několik desetiletí stará slavná filmová série Angelika. Tento nový film není exaktně vzato remakem jejího prvního dílu, nýbrž novou adaptací stejné literární předlohy - která mimochodem nevznikla někdy v 18. nebo 19. století, ale až v roce 1957.

Film je dabovaný, což je pochopitelné a v tomto konkrétním případě je to asi dobře.

Zásadní otázkou je, jaký je vůbec důvod natáčet tuto novou verzi a jak by měl nový film vypadat, aby byla nějak odůvodněna jeho existence. Starý film má své kouzlo a to, že dnes vypadá zastarale, je součástí toho kouzla. Ve staré Angelice není téměř nic, co by vyžadovalo lepší triky nebo větší davové scény (trikové).

Bylo by možná zajímavé natočit Angeliku jako sci-fi nebo jako porno, ale tento film z produkce Luca Bessona se velmi neinvenčně snaží imitovat feeling originálu. A veškeré změny jsou k horšímu.

Jeoffrey je o něco horší než originál. Ale jen o něco.

Mnohem hůř bohužel dopadla titulní hrdinka. Nora Amezederová je rozhodně hezká dívka a je velmi dobře, že si ve scéně svatební noci můžeme dobře prohlédnout její prsa. Ale má půvab modelky z runwaye a naprosto nulové charisma. Ve druhé polovině filmu, kdy se maskuje za žebračku, si navíc ostříhá vlasy, namaluje oči jako mýval a vypadá pak jako děvče z kapely TATU.

Nejzajímavější postavou pro mě byl v této verzi Ludvík XIV., který je zajímavě zahrán jako chytrý kluk, který se snaží stát mužem, ale ví, že mu jdou všichni po krku. Kdyby byl celý film o něm, byl by mnohem zajímavější.

Hudba je zcela nezajímavá s výjimkou jedné scény, kdy začne z nějakého důvodu citovat hudbu ze staré Angeliky.

Vellmi nevydařený je střih a kamera. Na mnoha místech byly záběry zřejmě špatně/nepřehledně natočeny, a aby získaly patřičné dramatické vyznění / smysl, jsou dodatečně zrychlovány a zpomalovány (přičemž rychlost kamery při natáčení byla konstantní). Není to "cool efekt" jako ve filmech Tonyho Scotta nebo Michaela Baye. Je to nepříjemné pro oči.

Největší hrůzou ale je celkové tempo filmu a návaznost scén na sebe.

Celý film působí strašlivě uspěchaně, jako kdyby šlo o nějaký zkrácený sestřih a jako kdyby v každé scéně polovina záběrů a dialogů chyběla. Ve většině scén vůbec není budována atmosféra / motivace postav, a prostě se jen co nejrychleji stane, co se má podle scénáře stát. Takže když si třeba Angelika přijde pro své děti k jejich novému pěstounovi a ten logicky nechce děti špinavé žebračce vydat, Angelika ho prostě po pěti sekundách propíchne dýkou, s dětmi odejde a působí jako pěkná svině.

Ve filmu je hodně postav, což při zmateném tempu vyprávění vyvolává stále absurdnější a absurdnější dojem. Vzpomínám si na scénu, kdy jsou hodní přepadeni partou zlých, načež se zjeví nějakých chlapík v masce a řekne "Dovolte abych se představil, jsem Kalamrdén", pak se začnou všichni se všemi mlátit, načež se na cimbuří objeví nějaký jiný chlapík a sejme nějakého ještě jiného chlapíka hozenou sekyrkou. Tím scéna skončí, aniž by měla jakékoliv opodstatnění a aniž by ve mně vyvolala jakýkoliv pocit, kromě pocitu, že bych se nechtěl jmenovat Kalamrdén.

Okolo poloviny filmu už jsem se já i kolegové dostali do stádia "jsem vděčný za cokoliv legračního, co se na plátně stane". Takže jsem při objevení se tlustého zarostlého žebráka vesele kvitoval "Hele, Jirka Pomeje!" Vítr z plachet mi vzaly závěrečné titulky, ze kterých jsem se dozvěděl, že to opravdu byl Jiří Pomeje.

"Proč mě ten pán drží? Ať mě pustí. Prosím."

Nová Angelika se totiž natáčela z velké části v České republice, což vysvětluje, proč mi většina té přírody a zámků připadala málo exotická a pohádková.

Pomeje hraje předsedu chudinského "Soudu zázraků", což znamená, že vlastně hraje stejnou postavu, která v Disneyově Zvoníku u Matky Boží vypadá takhle:

Kdyby měl na sobě Jirka ve filmu toto, dal bych nejméně o 10 procent víc.

P.S: Co se týče vašich dotazů ohledně šermířských scén, rvaček, honiček a podobných věcí: Je jich ve filmu velmi málo a naprosto nestojí za zmínku.