Recenze: Shun Li a Básník [Io sono Li] - 60%

Italské pobřežní městečko nedaleko Benátek. Starý rybář (bývalý Jugoslávec) přezdívaný Básník (protože občas veršuje) se seznámi s Číňankou, která začala pracovat ve zdejší kavárně/baru. Číňanka to nemá snadné, protož  funguje víceméně jako otrok čínské pseudomafie, která jí umožní setkání s jejím synem až když si odpracuje jakýsi svůj dluh.

Tito dva se po nějaké době spřátelí (platonicky), ale jejich vztahu není přáno - ze strany Italů ani ze strany Číňanů.

Snímek balancuje někde na hraně mezi syrovou love story (nebo spíš "sympathy story") a hardcore artfilmem. Rozhodnými plusy je kamera a vůbec celkový styl, jakým je zachycena zajímavá atmosféra tohoto polomrtvého městečka.

Také některé postavy kavárenských hostů jsou jsou vykresleny docela působivě, jako jasně definované dramatické figurky s rozdílnými charakterovými vlastnostmi.

Problém nastane ve chvíli, kdy film přestane být "obrázky z přímořského městečka" a začne se snažit o nějakou zápletku. Zápletka je totiž velmi předvídatelná, ale tvůrci se jí přesto snaží podávat stylem "Tak se koukněte, co úžasného se stalo, a teď si z toho vyvoďte nějaké poučení pro svůj život". Sorry. Co se stane, to mi došlo ve třetině filmu a už tehdy jsem se rozhodl, že si z toho poučení nevyvodím...

Navíc má film jeden značně nepříjemný lokální problém: Přestože neumím vůbec italsky, připadaly mi české titulky velmi nevydařené. Prvním varováním bylo už to, že ačkoliv se ve filmu občas veršuje (viz také jeho název), v českých titulcích není jediný verš, tudíž českému divákovi nedojde, že v tu chvíli Básník veršuje a čemu že se to všichni na plátně smějí. Ženské postavy o sobě občas mluví v mužském rodě. Jeden chlapík volá na druhého (ve dne, pod širým nebem) "Už jsi rozsvítil?" a jsem si téměř jist. že to mělo být "Už jsi zapálil oheň (pod grilem)?". Na konci někdo v českých titulcích říká "Nechala tu peníze a utekla" a jsem si téměř jist, že to mělo být "Ukradla zdejší peníze a utekla" a že tím byla zničena jedna z point filmu. Opakuji, italsky neumím, ale tohle nevypadalo jako artové dialogy, nýbrž jako neschopnost překladatele. Po nedávném RoboCopovi jsou to v rychlém po sobě sledu už druhé titulky, které se v takto odbyté podobě objevují v naší legální, placené kinodistribuci. To se za komunistů nestávalo. A ještě před pěti lety se to taky nestávalo...