Recenze: Noe [Noah] - 40%

Darren Aronofsky (Rekviem za sen, Fontána, Černá labuť) vám přináší novou nevšední adaptaci slavného nadčasového příběhu. Tento film je KATASTROFA BIBLICKÝCH ROZMĚRŮ! (To je vtip, úplně hrozný není.)

Dovolte mi nejdříve shrnout děj, který je vskutku originální:

(Následuje shrnutí děje celého filmu, což ale není spoiler, protože si to jistě všichni pamatujete ze školy.)

Stvořitel (slovu "Bůh" se film důsledně vyhýbá) stvořil svět a Adama s Evou (což jsou svítící žlutí mimozemšťané). Poté, co Kain zabil Ábela, Kain s padlými anděly se vydal na západ a založil tam velkou civilizaci, která především těžila tzohar - takový zlatý prášek, který po úderu vzplál a dalo se jím svítit a dělat z něj střelné zbraně.


Rod těch "hodných" po deseti generacích přežil prostřednictím Noea (Russell Crowe), jeho ženy (Jennifer Connellyová) a jejich tří synů. Časem ještě objevili polomrtvou holčičku Ilu s vážně zraněnou dělohou, která se k nim přidala.

Mezitím se několikrát objeví Poslové - padlí andělé z Ráje, kteří nemají rádi lidi a vypadají jako zmutovaní golemové / kamenožrouti (protože jsou to duše světla uvězněné v kameni za to, že dopustily v Ráji hřích).

Noe má v noci sen, kde figuruje hodně vody, takže se vydává na horu za svým praotcem Methesalemem (Anthony Hopkins). Ten s ním chvíli špílcuje o borůvkách a pak ho zdroguje čajem, takže má další vidění a pochopí, že má postavit archu. Methesalem mu dá semínko z Rajské zahrady. Noe semínko zasadí a vyroste z něj během pár vteřin velký les. To přesvědčí Semjázu, šéfa Poslů-kamenožroutů, že mají Noemu pomoct.

O deset let později: Archa je téměř hotova (jak by ne, když ji budovali především kamenožrouti). Z Ily vyrostla Emma Watsonová a souloží s jedním z Noeho synů, i když jí nefunguje děloha.

Přiletí, přileze a přijde hromada zvířat a napochoduje do archy. Noe a jeho rodina je omámí nějakým kadidlem, takže následujících několik měsíců zvířata spí, nedělají brajgl a nikdo se o ně nemusí starat.

Odněkud se objeví král Tubal-kain (Ray Winstone), který kdysi zabil Noemovi otce a teď má velikou armádu, která chce archu dobýt.

Ila v lese narazí na Methesalema, který zde hledá borůvky, sáhne jí na dělohu a tím ji uzdraví a současně způsobí, že je nadržená, takže o pár minut později otěhotní s Noemovým synem.

Druhý Noemův syn, kteří si stěžuje, že nemá s kým souložit a jmenuje se myslím Chám, najde v nějaké jámě s mrtvolami živé sexy děvče, ale nestihne ho s sebou odvést do archy, protože začne pršet, nastane zmatek a sexy děvče se chytí nohou do želez.

Tubal-kainova armáda se u archy brutálně popere s asi tuctem kamenožroutů, kteří nakonec jsou poraženi, prasknou, a jejich zářivé duše odletí do nebe.

Přijde potopa, všichni se utopí (Methesalem těsně před smrtí najde borůvku), jenom Tubal-kainovi se podaří nepozorovaně dostat do archy, kde se skamarádí s Noemovým synem 2, který klade svému otci za vinu smrt toho sexy děvčete z jámy.

O devět měsíců později.

Ila se chystá porodit a Tubal-kain se chystá zabít Noeho, protože už ho nebaví schovávat se v koutě archy a živit se dinosaury a jednorožci (celá Noeho rodina jsou vegetariáni, protože jsou hodní).

V tuto chvíli vyjde najevo základní konflikt filmu: Noe je přesvědčen, že dostal od Stvořitele za úkol založit novou pozemskou civilizaci, pozůstávající JEN ZE ZVÍŘAT, a že lidstvo (včetně jeho rodiny) má vymřít. Tudíž Ilu informuje, že pokud se jí narodí dcera, tak ji (tu dceru) zabije. Ila ho vyvede z míry tím, že porodí dvě dcery. Chce s Noeho synem a s dcerkami utéct na nouzovém voru, ale Noe jim ho spálí.

Mezitím chce Tubal-kain propíchnout Noeho, ale přesně v tu chvíli archa narazí do překvapivě se objevivší skály tak šikovně, že se Tubal-kain netrefí a zabije se.

Noe chce zabít dvojčátka, ale nedokáže to, protože z nich cítí lásku.

Ještě o nějakou dobu později...

Archa kotví na kopci, kolem se prohánějí zvířata, všichni jsou v pohodě, jenom Noe se schovává v jeskyni, chlastá víno a válí se nahý v písku. Syn 2 pochopí svou vinu a odejde po čerstvé souši pryč.

Noe pochopí, že za nic nemůže, vrátí se k rodině a všichni se obejmou. Nastane duha. A já si uvědomil, že syn číslo 3 vlastně celý film nic neudělal a neřekl, jenom pořád stál v povzdálí.

Nejsem expert na smyšlené historky, takže nevím, co z toho si vymyslel autor Bible a co z toho si vymysleli filmaři (sázel bych, že třeba svítící bitevní kamenožrouti v Bibli nebyli). Rozhodně nemám chuť to srovnávat, ale docela by mě zajímaly reakce věřících...

Rozhodně se Aronofskému nedá upřít originalita a odvaha, se kterou přistoupil k adaptaci této posvátné látky. Film má ale bohužel několik zásadních problémů, pramenících především z nejednotnosti stylu (a samozřejmě z toho, že celý děj je totálně na hlavu).

Zpočátku vypadá většina scén jako něco z Mad Maxe nebo dokonce Riddicka. Později ale začnou převládat dialogové scény, kdy spolu znovu a znovu různí lidé mluví, jsou smutní, pláčou, křičí a občas mají vize. Je nutno podotknout, že všichni docela dobře hrají (i Crowe), takže se jim daří dosáhnout toho, že ani absurdní náboženské debaty nepůsobí moc směšně. Tyto převážně komorní konverzační scény ovšem působí jako něco z (dobré) divadelní inscenace a odehrávají se většinou v malé jurtě nebo v nějakém intimním koutě archy. A je jich hodně (film má skoro dvě a půl hodiny).

No a poslední část filmu (ta nejmenší) jsou trikové megascény, především naloďování zvířat, potopa samotná a boj kamenožroutů s lidmi. Těch je celkem asi 20 minut, vypadají jako něco od Rolanda Emmericha / Petera Jacksona a vůbec se nehodí k tomu ostatnímu, přízemnějšímu a syrovějšímu. Zajímavé je, že kamenožrouti vypadají v některých scénách jako záměrně "trnkovsky" ručně trhaně animovaní, zatímco v bitevních scénách mají zcela hladké pohyby - jako kdyby je animovala dvě různá studia dvěma různými metodami.

Filmu Noe se nedají upřít ambice. Snažil se být nepředvídatelný a jiný než ostatní biblické příběhy. Za to mu dávám plus. Ale je to nejméně zajímavý Aronofského film a překvapilo mě, jak špatně funguje jeho atmosféra, respektive jak je každou chvíli úplně jiná. Protože ať si o kvalitě Aronofského filmů myslíte cokoliv, působivou atmosféru měly vždycky. Noe má pár působivých scén, ale jako celek je dost k nepřežití.

P.S: Hudba Clinta Mansella a Kronos Quartetu nestojí za jakoukoliv zmínku.

P.P.S: 3D verzi jsem neviděl, dabing jsem neslyšel.