Recenze: Divergence [Divergent] - 40%

Post-apokalyptické Chicago. Nevíme, jaká apokalypse se přesně udála, a jestli někde na světě existují další osídlená města. Vše se odehrává jen v Chicagu a těsném okolí, obehnaném zdí.

"V zájmu zachování klidu a míru" zde vládne zvláštní sociální systém, kdy jsou všichni obyvatelé rozděleni do pěti společenských tříd:

• Vědci
• Právníci
• Rolníci
• Sportovci - Ti pořád divoce pobíhají, za jízdy naskakují a vyskakují z vlaků, a dělají policii
• Dobročinní - Ti vypadají jako Amišové, žijí skromně a pomáhají všem, kteří to potřebují

Ve skutečnosti se těch pět tříd jmenuje jinak, ale jejich definice jsou jasné.

Too sexy...

Každý obyvatel Města se ve svých 16 letech musí rozhodnout, ke které třídě chce celý zbytek svého života patřit. Přitom se může (ale nemusí) řídit výsledky speciálního testu, který má každému určit jeho ideální poslání.

Se "svou kastou" pak každý člověk žije celý svůj život - tj. pokud patří dítě k jiné kastě, než jeho rodiče, už je v životě neuvidí.

Hlavní hrdince Beatrice (Tris) při testu vyjde, že se hodí nikoliv pro jednu, ale pro tři různé kasty (nebo dokonce víc?). To je v této společnosti extrémně vzácný jev a ti, kterým se to stane jsou označováni za "divergentní" a společnost je nemá ráda. Proto tris výsledky testu zatají, vzepře se svým rodičům (Dobročinným) a dá se ke sportovcům, kteří ji vždy přitahovali...

Jde o adaptaci první ze série knih, populárních především mezi mladými děvčety. Takže už asi tušíte, co to znamená.

Znamená to, že sci-fi elementy jsou omezeny na minimum, ale o to více prostoru má dospívání a první láska (v tomto případě k megafešnému supersportovci).

Podobně jako třeba Hostitel se Divergence vyznačuje tím, že má (na hollywoodské poměry) střídmou výpravu a nejde v ní tolik o triky nebo o akční scény. Totéž ale platí třeba o filmech Gattaca nebo Ona -  ale u těch není menší rozpočet na závadu, protože jsou chytré.

No a problém je v tom, že Divergence rozhodně chytrá není.

Ta plus-mínus originální premisa není ani zdaleka dostatečně vysvětlena, takže vůbec netušíme, jak taková společnost vůbec může fungovat déle než týden.

• Jak je zajištěno, že v každé kastě je tolik lidí, kolik Město potřebuje k zajištění svého chodu?
• Kde jsou všichni důchodci? Město obývá téměř výhradně mládež a mezi ní je pár lidí ve středním věku.
• Mladí lidé se mají svobodně rozhodnout, jak stráví zbytek svého života, ale až po svém rozhodnutí se dozvědí, že se vlastně rozhodli pro něco jiného, než jim bylo původně řečeno. Protože pravidla se mezitím změnila. Protože se šéfovi Sportovců chtělo a je to tak větší zábava.
• Když se Tris nastěhuje do sídla Sportovců, vypadá to, že zde žije celkem tak 200, maximálně 300 lidí. To je pětina obyvatelstva celého města? Nebo je Sportovců řádově méně, než členů ostatních kast? Nebo je těch center víc? Nevypadá to tak.
• Nejzábavnější je pořádat pro nové Sportovce takový výcvik, při kterém jich co nejvíc umře.
• Dobročinní jsou všemi ostatními pokládáni za naprosté losery, ale přitom údajně celému Městu vládnou. Jak to funguje?
• Objevení "divergentního" je něco extrémně vzácného, co se stane jednou za mnoho let, a přitom mezi 300 Sportovci jsou nejméně tři divergentní.
• Když někomu vpíchnu něco do krku, tak ho můžu ovládat, dívat se mu do snů a sledovat, kde se právě nachází. Protože supertechnologie.

Bohužel je velmi brzo patrné, že autorku celá ta společnost až tak nezajímá, a že ji používá jen jako jeviště, na kterém může dospívající sebevědomou rebelku ukázat ve správných souvislostech.

Film se vůbec nijak nezabývá tím, jak by taková společnost opravdu mohla fungovat, a jaké by měla reálné klady (pořádek a spokojenost) a zápory (mírné omezení osobní svobody). Ne. Hlavní zápletka pramení z toho, že kdosi připravuje spiknutí a chce společnosti vymýt mozky, ovládnout ji a část vyhladit. Nebýt toho, filmaři by neměli na plátně žádné "zlo".

V této souvislosti je docela ironické, že když se nad tím zamyslíte, tak ve Městě opravdu zpočátku vládne klid a mír, a nepokoje a zabíjení začnou až jako následek toho, že se někteří nechtějí začlenit! To je ale ironie, která jde - obávám se - zcela mimo mozek autorky.

Ještě jsem se zapomněl zmínit, že jsem knihu nečetl a rozhodně číst nebudu, takže je teoreticky možné, že v ní to všechno dává trochu větší smysl a že na vině je špatná adaptace, které se nepodaří základní věci vysvětlit ani za více než dvě hodiny!

A taková délka pro mě byla v tomto případě opravdu vražedná. Ve filmu (bohužel) není ani nijak moc scén, které by byly výslovně "blbé na kvadrát". Jenom je to všechno strašlivě rozvláčné, předvídatelné a nenápadité...