Grace Kellyová. Říká vám to jméno něco? Slavná hollywoodská kráska,v 50. letech hrála hlavní role v několika Hitchcockových filmech, a pak se provdala za Monackého prince (ne ve filmu, ale ve skutečnosti) a místo herectví se nadále věnovala dobročinnosti a sem tam i politice.
V tomto filmu ji hraje Nicole Kidmanová a je krásná (i když ne moc podobná skutečné Kellyové).
Ale není příliš zajímavá (aspoň v tomto filmu). Ani ta postava, ani její příběh...
Samozřejmě vzniká pnutí z toho, že Grace není zvyklá na roli pasivní krasavice, která je ozdobou svého manžela (Tim Roth), a dvorská etiketa je jí cizí. Samozřejmě vzniká pnutí z toho, že by se Grace chtěla aspoň na chvíli vrátit k filmu (Hitchcock pro ni má úžasnou novou roli s Connerym!), což je pro všechny u královského dvora nemyslitelné.
A také - což jsem nečekal, neboť jsem historicky nevzdělaný - vzniká pnutí z toho, že Monaco bylo vpodstatě odříznuto od světa de Gaulleovou vládou, která chtěla tento malý, ale relativně bohatý státeček okrást.
Při tom všem ale Grace nedělá o mnoho víc, než že se tváří rozervaně a občas je vypeskována za to, že mluví příliš na rovinu. Výrazně zajímavější je postava knížete, který sice manželku miluje, ale přitom je paličatý, jde mu o stát a je mu jasné, že takhle to dál nepůjde. Nebo malá rolička Franka Langelly, který hraje kněze, jediného důvěrného přítele Grace v Monaku. Nebo ještě menší rolička Dereka Jacobiho, který hraje starého šlechtice, jenž má naučit Grace dvorní etiketě (což by mohlo za lepších okolností vydat na úžasný samostatný film, ale tentokrát nevydalo).
Pokud film vůbec má nějakou pointu, pak spočívá v tom, že Grace svým projevem na mezinárodním večírku zabránila francouzské invazi do Monaka! To mi přišlo jako hodně silná káva, ale opravdu to vypadá, že se to tvůrci snaží tvrdit. Posloucháme dlouhatánský, pomalý projev o lásce a dobrotě, k tomu hraje tklivá hudba, pak se všichni dojmou a následuje titulek, že invaze nebyla a blokáda skončila. Bizarre...
Film není vyložená pitomost a uvidíte v něm pár moc hezkých záběrů Monaca, exteriéry, interiéry paláců, Onassisovu jachtu a drahé šaty. Ale tak nějak to všechno nezajímavě plyne, nuda je občas proložena mírně zajímavou scénkou, až je konečně konec...
Francouzský režisér Olivier Dahan (natočil např. Purpurové řeky 2 nebo nedávnou Edith Piaf) se tímto u mně řadí do kategorie "nebrat".
Nevím co měla říct v tom filmu na večírku, ale v realitě, pokud by ten král co si ji vzal neměl legitimní potomka = následníka trůnu, pak by Francie anektovala Monako, byla na to vzájemná úmluva.
OdpovědětVymazatvzájemná úmluva?
Vymazatto jako, kdyby to bylo naopak, tak by Monako anektovalo Francii? Tý jo.
Tak vzájemná úmluva nemusí být rovnocenná, a v tomto případě není. A ne, Francie není monarchie takže tam ani takový případ nemůže nastat. :D
VymazatFrancie není monarchie, tý jo,
Vymazatjarmile, tvý informace mají cenu zlata
kdo cet recenzi je homodej
OdpovědětVymazatA sakra :-)
OdpovědětVymazatVšichni kradou : "Na konci 13. století padla monacká pevnost do rukou Françoise Grimaldieho, poté, co (podle legendy) využil lsti, žádaje o vstup do pevnosti v rouše františkánského mnicha. "
OdpovědětVymazatNavíc zbohatli na hazardu. To znamená na závislosti jiných.
Atomovku by tam měli hodit.
Kurva, nebuď takovej fašoun, Mikibukino. Hazard není nic špatného, naopak: podporuje hodpodářský růst, stabilitu rodin a rozvíjí matematické myšlení ve společnosti. Do píči, víc kasin a míň škol!
VymazatStejně tam mají starou populaci a vyvalujou se tam dementní celebrity. Atomovku a pořádnou!!
Vymazatcim mensia rola o to lepsi vykon => kto v tom nehral ma na oskara.
OdpovědětVymazattoto fuka dal lebo p. fukova to musela mat ?