Recenze: Díra u Hanušovic - 90%

Znáte Hanušovice? Já taky ne. Ale zjevně je to nějaká díra někde na Moravě. No a nedaleko Hanušovic leží nějaká vesnice, nebo spíš "shluk stavení", proti které jsou Hanušovice metropolis.

Zde sledujeme osudy asi tuctu hrdinů, kteří jsou vesměs v neustálé depresi, občas spolu souloží, občas na sebe zařvou, ale většinou je jim všechno u prdele a snaží se nějak dožít příštího rána, aniž by k tomu měli nějaký důvod.

Trailer není špatný, ale má totálně jinou atmosféru, než samotný film

Ve filmu se objeví to, čemu se říká "plejáda populárních českých herců". Jsou to dobří herci a viděli jsme většinu z nich v jiných českých filmech, které byly nepodařené, trapné, blbé. Díra u Hanušovic taková není a je až neuvěřitelné koukat se, jaké skvělé věci dokáží titíž herci předvést, když je vede skvělý režisér.


A je naprosto neoddiskutovatelné, že Miroslav Krobot je skvělý režisér - skvělý filmový režisér, navzdory tomu, že jde o jeho filmový debut! Někdo by mohl tvrdit, že dlouhé statické záběry působí divadelně, ale není to tak. Nejde o bezradnost nebo lenost, jde o přesně naplánovaný záměr, přičemž statičnost je občas narušena velmi decentním a nápaditým kamerovým pohybem. Také skvělá práce se zvukem a tichem je něco ryze filmového, co nijak nesouvisí s Krobotovou dosavadní divadelní kariérou.

Když jsem přemýšlel, k čemu Díru u Hanušovic přirovnat, vzpomněl jsem si na nedávný americký film Joe. Díra se odehrává ve vidláckém pekle, které je českým ekvivalentem jižanského pekla v Joeovi. Kdybych vám neemocionálně sepsal děj filmu, nepochybovali byste o tom, že to je brutální drama nejtvrdšího kalibru.

Krobotův film ovšem je komedie a opět musím s překvapením konstatovat, že i když nejde o nijak originální vtípky, fungují ve filmu skvěle. Dva příklady:

• Ve venkovské minihospodě sedí dva vidláci a upřeně sledují televizi. Obrazovku nevidíme, ale slyšíme televizní soutěž, ve které právě zaznívá otázka o večerníčku "Strýček Fido". Jeden z vidláků pronese, aniž by odtrhl oči od obrazovky: "Stará mi zase nedala". Druhý zareaguje: "Ser na ňu"
• Druhý příklad: Z baráku vyjde chlap, nesoucí kočku. Kočku odhodí někam do křoví, zabručí "Sviňa malá zasraná" a zaleze opět do baráku.

Oba tyto vtipy mohou takhle v psané podobě vypadat jako něco z Dědictví 2 nebo moravské verze Kameňáku. Ovšem v Díře u Hanušovic jsou oba vtipné, a to hodně vtipné! Prostě jsou tak dobře natočené a je evidentní, že Krobot (také spoluautor scénáře) měl při jejich vymýšlení v hlavě naprosto jasnou vizi, jak přesně musí být tyto vtipy předneseny, aby fungovaly. Což je něco, co většině ostatních současných českých tvůrců strašlivě bolestně chybí.

Mohl bych také filmu vytýkat, že nemá nijak zásadní dějovou linku a jde spíše o nesourodé střípky ze životů různých obyvatel jednoho inferna. Ale ke konci to do sebe všechno docela slušně zapadne a odehraje se něco, co se dá nazvat logickým završením. Takže v tomto ohledu také více než OK.

Díra u Hanušovic je skvělé dílo velmi talentovaných tvůrců i herců. Jenom důrazně upozorňuji, že méně cyničtí diváci mohuo mít po jeho zhlédnutí velmi nepříjemné depresivní stavy.