Retro Recenze: Smrtihlav [Dark City] - 100%

Dnes bych vás rád upozornil na film Alexe Proyase, který je dle mého názoru skvělý, nadčasový a u nás velmi málo známý. Vznikl na konci 90. let, v našich kinech se nikdy neobjevil a na videu a DVD nesl český název Smrtihlav, což je maximální demence, neboť ve filmu se žádný smrtihlav neobjevuje, ani o něm nikdo nemluví - smrtihlav ovšem je na přebalu DVDčka.

Než si začnete film někde shánět, tak jedno důležité varování:

Dark City začíná záběrem na hvězdnou oblohu. Pokud do toho záběru začne někdo mluvit, pak okamžitě (ale opravdu okamžitě!) film zastavte a dál se na něj nedívejte! Stáhli jste si totiž kinoverzi, kterou blbci z New Line Cinema značně zprznili z obavy, že diváci film nepochopí. Stáhněte si Kupte si rozhodně Director's Cut, ve kterém při úvodním záběru na oblohu nikdo nemluví!

Film se jmenuje Dark City (Smrtihlava hodlám ignorovat) a je to příhodný název, protože hlavním hrdinou tohoto filmu je město, ve kterém se celý odehrává.


Město, které vypadá jako americké město z 30. - 50. let minulého století, jako typické město z klasických noir filmů, ale ještě trochu extrémnější, říznuté například Langovým Metropolis. A občas, sem tam, uvidíme nějaký detail, který do něj brutálně nezapadá. Například bledé plešaté lidi v kožených pláštích a kloboucích, kteří se jmenují "Mr. Hand", "Mr. Wall" nebo "Mr. Book" a dokáží mávnutím ruky uspat ostatní obyvatele města. A létají.

Ve vaně hotelového pokoje se probudí John Murdoch (Rufus Sewell). Neví, kdo je a kde se tu vzal. V hlavě má jen pár osamocených vzpomínek, které mu nedávají smysl. V ložnici leží na zemi zavražděná a zohavená prostitutka. Zazvoní telefon a strašidelný hlas Johnovi ohlásí, že došlo k nehodě, že mu byla vymazána paměť a že se má přesně řídit následujícími instrukcemi...

Trailer za ta léta zestárl mnohem více, než samotný film

Dark City natočil Alex Proyas, jehož dílem je třeba Vrána, Já robot nebo Proroctví. Většina jeho filmů je nějakým způsobem odvážná, provokativní a vizuálně zajímavá (doporučuji vaší pozornosti jeho starý film Spirits of the Air, Gremlins of the Clouds, který se bohužel velmi těžko shání v ucházející kvalitě). Dark City je prozatím jeho vrcholným dílem.

Především si odbydu skutečnost, že film úžasně vypadá a dodnes téměř nezestárl, neboť se odehrává v čase a místě, které vypadá jako "inspirované realitou", ale znovu a znovu se v něm dějí věci, které nás ujišťují v tom, že to realita není. Je v něm pár digitálních triků, jejichž zakomponování do skutečných záběrů není úplně dokonalé, ale jinak film dodnes neztratil nic ze své fantastické atmosféry (kterou se dle mého názoru rozhodně inspirovali například tvůrci videohry "Bioshock").

Ne, to není depresivní malba špičkového malíře, to je normální záběr z filmu (klik pro větší)

V tomto světě pak existují naši hlavní lidští hrdinové:

• Netušící a postupně odhalující John Murdoch.
• Unavený stárnoucí férový inspektor Bumstead (William Hurt), který pátrá po vrahovi prostitutek a stopy ho vedou k Johnovi.
• Krásná zpěvačka Emma (velmi sexy Jennifer Connellyová), Johnova manželka, která najednou chování svého muže nechápe.
• Šílený doktor Schreber (Kiefer Sutherland v roli, jaké většinou připadají jeho otci), který jediný tuší, co se vlastně děje, a naviguje Johna pustinou jeho vzpomínek.

Pouze tito čtyři se v průběhu filmu odváží zpochybňovat realitu, která je obklopuje. Všichni ostatní jsou poslušné stádo, které žije ve městě své nudné životy, a nepřemýšlí o tom, kdy naposledy viděli slunce.

A to je jedna z výborných scén filmu: Hrdinové si začnou povídat o tom, že samozřejmě vědí, jak se střídá den a noc, ale že si nějak nemohou vzpomenout, kdy naposled vlastně byl den a viděli slunce. Nebo jiná scéna, kdy se hrdina chce dostat na jednu konkrétní stanici metra, která je jasně zakreslená na všech mapách, ale on pozvolna zjišťuje, že se na ni nedá nijak dostat, a že na tom nikomu jinému nepřipadá nic divného.

Celé město je jedna velká noční můra (a to doslova, protože v něm skutečně je stále noc) a snaha dostat se pryč z města (což, jak hrdinové postupně zjišťují, nejde) představuje snahu o procitnutí z této noční můry.

K úniku z města ale nakonec dojde, koná se nečekané odhalení (i když, samozřejmě, po hodině a půl takovéhoto filmu čekáte téměř cokoliv) a s ním se výrazně rozšiřuje filosofický záběr celého filmu. Necítil jsem se nijak podveden, ale finále nastoluje ještě odvážnější otázky, než jsme si pokládali předtím, a ne všechny jsou zodpovězeny. Najednou víme, co se vlastně děje, ale pokud se odvážíme položit si otázku PROČ se to děje (kterou si hrdinové nepokládají, je to jen na nás), odpovědi na ni jsou možné různé, a každá z nich vykresluje klaďasy, záporáky a smysl vesmíru v jiném světle. Pokračování Dark City by mohlo být velmi, velmi zajímavé...

Dark City je možná pohádka a podobenství, možná hardcore sci-fi, ale rozhodně nezapomenutelný film.

P.S: Pokud je vám jeden ze strašidelných plešounů povědomý, může to být tím, že je to Richard O'Brien z Rocky Horror Picture Show.