Skoro recenze: Monty Python (skoro) naživo

Měl jsem to štěstí, že jsem se v Londýnské O2 aréně mohl včera zúčastnit živého vystoupení Monty Python. Tedy, přinejmenším z 83,33 procent živého...

Nebylo to vystoupení první ani poslední. Poslední se koná zítra a můžete ho sledovat v přímém přenosu (otitulkované) i v některých našich kinech!

Většina scének Monty Python je o tom, že potřebujete vidět aktérům do obličeje, takže zcela logicky byly před jevištěm kamery, které zabíraly detaily a promítaly je na obrovská plátna nad jevištěm. Tudíž jsem se vlastně 90 procent času díval na plátno a nikoliv na maličké živé Pythony, kteří byli pod ním.


A Pythoni byli skutečně živí, i když už jen tak tak. Bylo zřejmé, že nejsou schopni předvádět akrobacii, a mají občas problém udržet i tempo dialogu v rychlejších scénkách. Ze staré sestavy nechyběla Carol Clevelandová (72 let) a John Du Prez, který má posledních několik desetiletí na starosti hudební záležitosti Pythonů a dirigioval při představení živý orchestr (který ale nebyl vidět).

Trochu nepříjemně mě překvapilo, jak velkou část večera představovaly jednak promítané, nijak neupravované scénky z Pythoních filmů a TV počadů, a jednak taneční / pěvecká čísla s profi tanečníky a zpěváky, která byla "volně na motivy" Pythoních scének a písniček. (Většinou měla špičkovou choreografii a byla poněkud v kontrastu s "anarchistickými" scénkami Pythonů.)

Například Cleese při svém věku a stavu svých kloubů už samozřejmě nemohl pomýšlet na švihlou chůzi, takže se konalo číslo, ve kterém byla švihlá chůze předvedena profesionálními tanečníky, za doprovodu jakéhosi ne moc kvalitního rapu o penězích. Aniž by byl na scéně kdokoliv z Monty Python.

Prostě, co si člověk neudělá sám...

Pokud by to náhodou nebylo jasné, je nutno zdůzarnit, že celé představení výrazně "hraje na sentimentální notu" a je především o tom, aby si diváci znovu připomněli to, co už dobře znají. Já znám Monty Python dobře, a s výjimkou oněch nových tanečních čísel byly v celém představení snad jen tři minuty něčeho, co jsem dobře neznal. Ale přitom by stačilo tak málo... Například "Galaxy Song" má ve svém prostředku asi minutu nového vtipného materálu. Ne že by to byl super geniální nový materiál, ale bylo to něco nového, a okamžitě jsem z toho měl svěžejší pocit, než jen z reprodukování toho, co už jsem dobře znal.

Ale pokud jste nikdy neviděli méně známé počiny Pythonů, jako "Live in Hollywood Bowl", "And Now For Something Completely Different", nebo "Fliegender Zirkus", užijete si dost nového materiálu...

Překvapivé bylo, že některé repliky v některých scénkách byly mírně upraveny, přičemž mi zcela unikal smysl těchto úprav. V některých případech přibyly sprostší nadávky (což chápu, protože v televizi se nemohlo říkat "fuck"), ale proč v "Továrně na čokoládu" už není "lark's vomit", nýbrž "mouse poo"? A nemohlo to být tím, že Cleese zapomněl text - opakuje se to v té scénce několikrát, z úst Cleese i Jonese.

Což mě přivádí k tomu, že by mě velice zajímalo, jak bude při nedělním přímém přenosu řešen překlad. Přenos má být předem otitulkovaný (Petrem Paloušem, takže asi znovu bude přeloženo "It's a fair cop" jako "Je to férovej polda"), ale při pátečním představení docházelo občas k improvizovaným momentům. Například v jednu chvíli Idlemu nečekaně upadl umělý knír a ve scénce "Michelangelo a papež" nedokázal napoprvé vyslovit "disciple", z čehož si následně John Cleese několikrát v průběhu scénky udělal legraci.

A na konci, při vrcholné scéně s papouškem, Cleese zcela opustil scénář a začal s Palinem improvizovat o Davidu Beckhamovi. Tedy, aspoň to MĚLO VYPADAT jako improvizace - samozřejmě, je možné, že to bylo pečlivě nacvičeno,

Naštěstí je na konci představení jasně řečeno, že toto je opravdový, definitivní konec Monty Python. A v tom případě je to oukej. Jako rozloučení pěti starých páprdů se svou kdysi slavnou kariérou to beru a neskrývám, že jsem byl dojat.

Merchandise byl samozřejmě nekřesťansky drahý, ale když je to naposled...

P.S: Až při tomto představení jsem si uvědomil, jak málo skutečných "hereckých rolí" měl v MP scénkách Terry Gilliam.

P.P.S: Ve scénce "Nudge nudge, wink wink, know what I mean" mluví Jones o tom, že "manželka dost cestuje, protože je z Purley". Když jsem jel posledním nočním autobusem domů z O2 arény, jel jsem přes Purley a je to opravdu strašidelná díra...

P.P.P.S: Více na toto téma povídám tady.