Recenze: Chlapectví [Boyhood] - 60%

Osudy jednoho docela obyčejného amerického kluka jménem Mason od 5 do 18 let jeho života. Bydlí se sestrou a mámou (Patricia Arquetteová), občas něco podnikne se svým biologickým otcem (Ethan Hawke), prožije všechno to, co kluci v jeho věku prožívají, a nakonec úspěšně dokončí střední školu a vydává se na vysokou.

Tento film Richard Linklatera je naprosto unikátní (možná v celé historii kinematografie) tím, jak vznikal: Natáčel se totiž opravdu 12 let, od roku 2002 do letoška, takže v jeho průběhu vidíme, jak stále stejní herci průběžně reálně stárnou!


Takové natáčení s sebou muselo nést mnoho problémů a výzev, a bylo by pro mě strašlivě zajímavé, vidět celovečerní dokument o tom, jak se Chlapectví natáčelo.

Je nutno ocenit, jaké sousto si Linklater (a herci) ukousl, nicméně z hlediska výsledného efektu to bylo sousto do značné míry zbytečné.

Dovolte mi vysvětlit:

Ve filmu se neobjevují titulky, udávající letopočet nebo Masonovo stáří, ale je zřejmé, že čas skáče po značných kusech, zřejmě i po několika letech. Masonův vzhled se totiž často mění skokem a velmi výrazně (viz obrázky výše), takže bych klidně věřil, kdyby mi někdo tvrdil, že Masona v různém věku hrají různí herci...

Naopak dospělí vypadají pořád víceméně stejně, jen Arquetteová se v průběhu let nafukuje a Hawke vyfukuje (což se obojí dnes snadno udělá pomocí masek a CGI).

To všechno navozuje zajímavou otázku, a totiž: "Měli bychom při hodnocení kvalit filmu brát ohled na to, za jakých okolností a jakými filmařskými postupy film vznikal?" Dle mého názoru buď nikoliv, nebo jen velmi minimálně.

A pokud pomineme onen unikátní způsob vzniku, Chlapectví nám nenabídne mnoho zajímavého. S výjimkou jedné-dvou epizod, kdy někdo v jeho okolí trochu zmagoří a začne trochu ohrožovat někoho jiného, jsme svědky jen standardních střípků, které jste pravděpodobně v životě prožili taky (jenom ne s tak hezkými lidmi). Pokud film o něčem je, pak o proměně hlavního hrdiny z emo mladíka ve skorodospělého hipstera (což je znázorněnou změnou jeho účesu a změnou citátů, které používá).

Film je natočen zručně a místy téměř dokumentárně (ale nemůže být pochyb o tom, že dialogy napsal scenárista, nikoliv život). A je místy velmi příjemné / pohodové / lidsky dojemné na něj koukat. Ale je tu ještě jedno velké ALE:

Chlapectví má délku DVĚ A TŘI ČTVRTĚ HODINY.

Což je v případě téměř totální absence zápletky mnohem, mnohem více, než se dá fyzicky vydržet.