Recenze: Equalizer [The Equalizer] - 90%

Robert McCall (Denzel Washington) si v Bostonu klidně žije svůj vdovecký, osamělý život. Zodpovědně dělá skladníka v americké verzi Hornbachu, snaží se zůstat tělesně i mentálně fit, snaží se číst hodnotnou literaturu a moc se s lidmi nekamarádí.

Nejlépe si rozumí s mladičkou ruskou prostitutkou Teri (Chloë Grace Moretzová), která chodí na kafe do stejného baru, jako on (přičemž "nejlépe si rozumí" znamená "řekli si spolu více než tři věty"). A když pasák Teri zmlátí, v Robertovi se cosi probudí a po pečlivé přípravě brutálně zlikviduje v nočním klubu asi půl tuctu pasáků. Je jasné, že před Hornbachem musel pracovat na nějaké mnohem zajímavější pozici.

Následně by McCall rád zalezl zpět do své samotářské ulity, ale není mu přáno, protože omylem zlikvidoval celou východoamerickou pobočku ruské mafie. A ta následně do Bostonu vyšle psychopatického Teddyho (Marton Csokas), jenž "řeší problémy"...

"The Equalizer" byl populární televizní seriál v 80. letech. Můžete se na něj pro zábavu podívat na YouTube, ale letošní film s Denzelem Washingtonem s ním nemá vpodstatě nic společného (kromě pár obskurních narážek pro fanoušky).

Nejlepší na tomto filmu je, že si jak scenárista, tak režisér (Antoine Fuqua, který není můj příbuzný) uvědomují, jak obehraný je tento námět a kolikrát už jsme ho na plátnech viděli (v jednu chvíli dokonce ve filmu zazní věta "You must have a death wish", což je možná náhoda, ale spíš ne).

Takže udělali co? Takže se snaží stále být o krok před divákem a být ještě více cool, než divák tohoto žánru standardně očekává. Pár příkladů (bez větších spoilerů):

Když McCall navštíví v nočním klubu hlavního ruského pasáka a jeho poskoky, jsou to velmi cool a velmi strašidelně vyhlížející týpci. Očekáváme, že celý film bude o tom, jak se je McCall snaží zlikvidovat. Ale nikoliv. McCall je zlikviduje během 19 sekund (měří si to) holýma rukama a vývrtkou. Následně do města přijede Teddy, o kterém si nejdříve myslíme, že je vysoce postavený distingovaný agent FBI, nebo něco takového. Až po chvíli nám dojde, že je to psychopatický ruský mafián s hezkým tetováním "терор - смерть - темнота", a je ještě mnohem víc hardcore, než ti týpci v nočním klubu. A Teddy je pouze poskok, neboť dělá pro "nejvyššího šéfa" v Moskvě, který je ještě ultimativnější badass...

Nebo: Teddy po nějaké době zjistí, že McCall byl inkriminované noci v nočním klubu a přijde ho navštívit. Obáváme se, že bude McCall zaskočen a bude se snažit nějakou improvizací vykroutit / utéct. Nikoliv. McCall má připravenu perfektní, do detailů promyšlenou historku, proč v tom klubu byl. Tudíž očekáváme, že mu na ni Teddy skočí. Ale nikoliv, Teddy se vrátí do auta ke kolegům mafiánům, a sdělí jim, že McCall lže. I když se ti dva na chodbě baví jako kdyby běžný policajt vyslýchal běžného návštěvníka nočního klubu / restaurace, po skončení scény jsou nám jasné dvě věci: Teddy ví, že McCall není jen tak normální návštěvník restaurace, a McCall ví, že to Teddy ví. Okamžitě je nám jasné, že oba jsou naprostí top profíci, aniž by po sobě stříleli nebo se kopali do rozkroků.

Nebo: Film obsahuje docela brutální scény, ale jsou pečlivě odměřené, krátké a velmi intenzivní. Nebo je případně vůbec na plátně nevidíme, a o to působivější jsou. Jako když Teddy povolá do Bostonu supermega zabijáka, který má McCalla dostat. Zabiják je Teddym instruován v restauraci, pak si odskočí na záchod, a za chvíli si k Teddymu přisedne McCall se zabijákovými zakrvavenými brýlemi v ruce, aby mu učinil jistou nabídku...

Nebo: Teprve někdy v polovině filmu McCall vyhledá vrchní představitele jisté vládní organizace, aby od nich získal informace, proti komu vlastně stojí. Teprve pak se dozvíme, pro kterou agenturu vlastně dělal. A zazní jedna z cool hlášek, když jeden top agent řekne druhému: "He didn't come for help. He came for permission."

Prostě, scénář je velmi kvalitní. Ani bych nevěřil, co se z takto otřepaného námětu dá vykřesat a jak intenzivně může působit souboj dvou chytrých zabijáků, aniž by se spolu tloukli a stříleli na sebe. Což by samozřejmě nefungovalo, kdyby Washington a Csokas nepodávali velmi kvalitní herecké výkony (Moretzová je ve filmu mnohem méně, než si myslíte). Jasně chápeme, jak těžké rozhodnutí je pro McCalla vystoupit z anonymity a oživit svou zabijáckou minulost. Jasně chápeme, jak velký psychopat je Teddy, i když se chová klidně a distingovaně...

Film má přes dvě hodiny a v jeho první půlhodině neuvidíme nic, co by zavánělo jakýmkoliv násilím nebo akcí. Přesto je film působivý od samotného začátku a je nám jasné, že Denzel není "man to be fucked with".

Teprve ke konci filmu dojde k větším akčním scénám, včetně těch které důvěrně známe odjinud, jako např. zpomalená chůze ke kameře s výbuchem za zády nebo likvidace ozbrojeného komanda jedním mužem ve skladu stavebního materiálu (kde jsou pochopitelně k dispozici vrtačky, zahradní nůžky a ostnatý drát). I tyto scény jsou ale natočeny svěžím způsobem a moc se mi líbilo například použití depresivního songu při scéně v Hornbachu, nebo skutečnost, že šéf zabijáckého komanda měl přibližně takovéto fousy.

Equalizer (ilustrační foto, zdroj: Internet)

Equalizer v ledačems připomíná Muže v ohni, jen není tak videoklipový a psychedelicky sestříhaný (ale je rozhodně dost vizuálně zajímavý a poetický). Vlastně by se nemusel ani nijak příliš upravovat a mohl by se vydávat za jeho přímé pokračování...

Vzhledem k tomu, jak málo se mi líbily poslední Fuquovy filmy, mě velmi příjemně překvapilo, co se mu v Equalizeru povedlo. Opravdu jsem ani nevěřil, jak svěže a brutálně působivě se takový "standardní námět" dá natočit. Už aby tu bylo pokračování, zjevně je zaděláno na nekonečnou sérii...