Recenze: Fotograf - 50%

Nový film Ireny Pavláskové je velmi volně inspirován skutečnými životními osudy Jana Saudka (Karel Roden) a jednou z osudovějších žen jeho života, která se v této verzi jmenuje Líba (Máša Málková).

Dost dlouho se mi nestalo, abych měl z filmu v kině takhle rozporuplné pocity.

Karel Roden je velmi, velmi dobrý, aniž by se snažil nějak otrocky napodobovat Saudkovu řeč nebo mimiku. Jen mi přišlo poněkud divné, že vypadá asi o 30 let mladší, než by měl být mistr, a připadalo mi, že z úst skutečně starého chlípníka by některé ty zaprášené bonmoty zněly méně strašidelně a jaksi stylověji. Ale každopádně Roden = palec nahoru.


A zpočátku jsem byl celým filmem slušně nadšen. Roden bonmotuje, do toho hezky sestříhané sekvence z jeho focení a smilnění, k tomu velmi slušná hudba, a tak dále...

No a pak jsem se začal už trochu nudit, čekal jsem, kdy buď začne nějaký děj, nebo film skončí, podíval jsem se poprvé na hodinky a zjistil jsem, že utekla sotva půlhodina z více než dvouhodinového filmu.

A další hodinu to bylo značně neveselé, neboť následovaly další a další scénky, které se sice odehrávaly v průběhu pěti let, vystupovaly v nich různé ženy, ale bylo to stále dokola totéž: Objeví se nějaká žena, je Rodenem (tedy Saudkem) zcela uhranuta, Roden ji nejdříve ignoruje a pak osouloží, ostatní ženy na ni žárlí a mezitím na plátně plandají kyprá prsa a zadnice (ať už některé z těch žen, nebo nějaké náhodné modelky či prostitutky, která jde zrovna kolem). Kdyby se ty scény mezi sebou jakkoliv proházely, bylo by to jedno.

Teprve někdy ve dvou třetinách filmu začne vycházet najevo, že jedna z těch žen (Líba) má hrát o něco zásadnější roli a teprve ve třech čtvrtinách začne něco, co se dá nazvat příběhem: Z Líby se stane parazitická svině, Saudka sprostě okrade o všechno, dovede ho téměř k fyzickému kolapsu, Saudek jde k soudu, nic nevysoudí a je konec.

(Pro jistotu upozorňuji, že nemám tušení, jak moc tato zápletka odpovídá reálnému Saudkovu životu, a nijak k tomuto faktoru nepřihlížím.)

Film na mě působil dojmem, jako kdybych se díval na poměrně slušné třicetiminutové drama, kterému ale předchází devadesátiminutová (tzn. k nepřežití dlouhá) upoutávka a představení postav (které měly mít maximálně 20 minut celkem).

Můj pocit z prvních 90 minut je opravdu velmi rozpačitý. Vidíme mnoho scén, které mají jen pár desítek sekund a naprosto nijak nesouvisejí s tím, co bylo před nimi, nebo bude po nich. Jen je potřeba ocitovat vznik nějaké fotky, která zřejmě patřila k zásadním mistrovým dílům. Nebo je potřeba poukázat na to, že mistr byl v koncentráku, takže je jeho horečnaté vzdychání ze sna doprovázeno minutou prolínaček na malé děti s "Jude" hvězdami za ostnatým drátem a zlého tlustého esesáka (což je jedna z mála scén filmu, které jsou totálně nepodařené a nechtěně vtipné). Především je ale značná část těch scén pořád totéž dokola, bez zajímavých postav, bez širších souvislostí a s humorem, který je v lepším případě "pitoreskní a košilatý", v horším případě "jako od Zdeňka Trošky". Asi polovinu sálu při novinářské projekci tvořili důchodci neznámého původu, kteří se strašlivě smáli jakékoliv nahotě a čemukoliv, co jakkoliv souviselo se sexem. Takže i když ke konci filmu zcela zničený Saudek na pokraji šílenství zařve na Líbu nějakou naprosto nechutnou a zlou nadávku o "poševní chorobě", dobrá polovina kina se tomu od srdce zasmála, z čehož jsem měl opravdu nepříjemný pocit, že buď jsou ti důchodci zmrdi, nebo já nechápu, co je to humor.

Nebýt poslední půlhodiny, byl bych mnohem nesmlouvavější. Ale právě v těch posledních 30 minutách se z filmu konečně vyloupne něco, co se dá nazvat "slušným filmem" a nikoliv jen "sérii pitoreskních, občas vtipných, občas stylových scének".

P.S: Přestože na plakátě i v úvodních titulcích filmu stojí "Fotograf - Dámy, radím, vám do klidu...!", oficiální název je údajně jen Fotograf.