Recenze: Big Eyes - 60%

V 50. a 60. letech se jistý Walter Keane (Christoph Waltz) proslavil desítkami obrazů smutných dětí se strašidelnýma velkýma očima. Umělečtí kritikové jím opovrhovali jako kýčařem, ale Keane začal ve velkém prodávat reprodukce, plakáty a pohlednice se svými dětičkami, utržil majlant a stal se velmi populárním.

Teprve po téměř osmi letech slávy jeho manželka Margaret (Amy Adams) veřejně prohlásila, že všechny ty obrazy namalovala ona a Walter vůbec malovat neumí - ale v tehdejší době žena neměla šanci v uměleckém světě prorazit, proto se za autora vydával Walter.

Došlo až k soudnímu sporu, při kterém oba museli v soudní síni předvést, jak dokáží namalovat strašidelný dětský obličej s velkýma očima...

Docela smutné je, že když zajdete do kina na nejnovější film Tima Burtona Big Eyes, neodnesete si z něj o mnoho více poučení nebo zábavy než z přečtení této stránky na Wikipedii.

Chápu, že Tim Burton (velký fanoušek a sběratel obrazů Keaneové) chtěl natočit film o jejím osudu, ale výsledná podívaná je překvapivě sterilní, nenápaditá a vůbec byste asi po jejím shlédnutí neřekli, že s ní měl něco společného Tim Burton.

Ve filmu sledujeme, jak se Margaret (rozvedená, s dcerou) seznámí s Walterem, jak se vezmou, jak Walter začne vydávat její dílo za své a jak ji začne více a více terorizovat, psychicky a pak i fyzicky. To trvá osm let, než konečně číše přeteče a Margaret se rozhodne s tím něco udělat.

Jediný element, který se dá označit za trochu "burtonovský", spočívá v tom, že při závěrečném soudním přelíčení se Walter najednou začne chovat jako kdyby byl na drogách a předvádět schizofrenní komediální scénky a grimasy jako z tohoto legendárního Waltzova videa - což je podivně v rozporu s tím, jakého nebezpečného psychopata a hajzla hrál v předcházející hodině. Mělo to symbolizovat, že nakonec zešílel? Nebo si jen Burton uvědomil, že ve filmu neměl skoro žádný humor a měl by s tím rychle něco udělat?

Ano, ve filmu není téměř žádný humor nebo nadsázka a jde povětšinou jen o rozvláčné a rutinní převyprávění zásadních epizod ze života Keaneových. Adamsová a Waltz se velmi snaží se svými rolemi něco dokázat, ale průměrný scénář jim k tomu nedává moc prostoru. Jason Schwartzman je uveden na čelním místě titulků, ale zřejmě byl vystřižen, protože má v celém filmu jen dvě scény a jeho postava majitele galerie se chová zcela nesmyslně: Od začátku ví, že skutečným autorem obrazů je Margaret, ale celá léta to nikomu neřekne, přestože by tím mohl řádně zatopit Walterovi, kterého nesnáší.

Nelitoval jsem, že jsem tenhle film viděl. Nedá se říct, že je špatný, ale obávám se, že bych o dost radši viděl pořádně natočený dokument o Margaret (která stále žije) a jejím manželovi.

P.S: Film se z nějakého důvodu česky jmenuje stejně jako anglicky, tj. "Big Eyes".