Recenze: Hitman: Agent 47 - 40%

Takže: Je tu další filmová adaptace videohry, která je pravděpodobně rebootem, neboť zcela ignoruje existenci osm let staré adaptace téže videohry s jinými herci. Ale je to celkem jedno, protože nebýt tetování na zátylku a červené kravaty, pravděpodobně by mnohé z vás vůbec nenapadlo, že film má něco společného s nějakou videohrou.

Agent 47 je v tomto filmu jednak velmi mladý (herci je 33 let) a jednak vypadá a chová se jako mentálně retardovaný. O nějaké převlékání a tajné pronikání ve filmu vůbec nejde a titulní hrdina je ztvárněn většinou jako Terminátor, který nevzrušeně prochází mezi kulkami a z jednoho metru střílí nepřátele, dobíhající až na metr k němu, protože z větší dálky ho nejsou schopni trefit (ale z toho jednoho metru taky ne, nebojte se). A je mistr Kung-Fu.


Tato postava nemá vzhledově ani chováním NIC společného s Agentem 47, kterého znám z her, a byla mi vrcholně nesympatická. Možná i proto, že mi připomínala mladého Orlanda Blooma.

O nic sympatičtější mi nebyla ani hlavní hrdinka a Zachary Quinto, který jako tajný agent tu hrdinku před Agentem 47 chrání (opět jako v Terminátorovi). Kromě toho, že mi přišli nevhodně obsazení, jsou také obětmi strašlivě debilního scénáře, který vypadá jako sestavený nějakým (špatně fungujícím) náhodným generátorem: Dovolte mi jako příklad ocitovat scénu, kdy ženská přijde za výrobcem falešných pasů a není spokojena s kvalitou pasu, který pro ni vyrobil. Tudíž mu vynadá, načež on vytáhne ze skříňky lepší pas, dá jí ho a ona spokojeně odejde. Jaké asi muselo být psychické rozpoložení elitního falzifikátora, který si řekl "připravil jsem pro ni pas, ale ten není moc dobrý, tak pro jistotu vyrobím ještě jeden, lepší, se stejnou fotografií, a kdyby držkovala, dám jí ten ===> PROFIT"...?

(V traileru je vidět spousta věcí, které ve filmu vůbec nejsou!)

Akční scény jsou řemeslně slušné a nevypadají lacině. A prvních pár minut je stoický vraždící homomodel trochu zábavný, ale brzy se začne vkrádat do kina nuda.

Akční scény jsou totiž nenápadité a co je nejhorší, ke konci filmu jich ubývá a čím dál víc se mluví o naprostých hovadinách, jako je například rodičovská láska a celosvětový mír. Což vedlo k tomu, že jsem na chvíli usnul a nepochopil, jakou roli v tom všem hrála Angelababy.

Děj se totiž značně zkomplikuje, protože se ukáže (několikrát po sobě), že je vlasně všechno jinak a někteří jsou spřaženi s jinými, než se myslelo. Bylo mi to opravdu zcela jedno, neboť mi bylo nepříjemné dívat se, jak tři hlavní představitelné předvádějí herecké výkony, což je asi u celovečerního filmu docela problém.

Pokud bylo záměrem vytvořit stominutovou koláž absurdních videoherních cutscén, tak se to skoro povedlo. Ale cutscény se většinou dají přeskočit.

Kdyby mi někdo tvrdil, že film režíroval Uwe Boll, asi bych mu to i věřil a chválil Bolla, že se oproti předchozím svým filmům trošku zlepšil...