Recenze: Nesmrtelný [Self/Less] - 50%

Ben Kingsley hraje mega multi miliardáře, který má všechno, ale nerozumí si s rodinou a zbývá mu pár týdnů života.

Proto využije nabídky tajné firmy se slizkým šéfem (Ozymandias z Watchmenů) na "novou šanci": Jeho mysl bude přenesena do mladého těla, vypěstovaného ve zkumavce.

Operace vyjde a z Bena Kingleyho je najednou Ryan Reynolds, který si začne užívat života plnými hrstmi. Ani mu zpočátku příliš nevadí, že jeho "staré já" musí zůstat oficiálně mrtvé - ulil si totiž samozřejmě dost peněz stranou. A ani mu nevadí, že musí každý den brát pilulku proti divným halucinacím. Ty určitě brzy přejdou.


Pak se to samozřejmě značne poněkud komplikovat způsobem, který si většina z vás pravděpodobně domyslí a pokud ne, je to velmi výrazně naznačeno v traileru. Totiž, ty halucinace nejsou halucinace, nýbrž vzpomínky, protože to tělo není ze zkumavky, nýbrž patřilo jinému chlapovi. A Reynolds (ex Kinglsey) se tudíž přestane věnovat klácení supermodelek v Lamborghini a z nějakého důvodu začne raději pátrat po původu svého těla...

Zpočátku jsem byl docela nadšený, protože Kingsley dává do své role více, než obvykle do akčních sci-fi dává, a začátek filmu má velmi slušné tempo. Ani ne kvůli své sci-fi zápletce, ale z čistě lidského hlediska: Ten příběh miliardáře, který nemá co ztratit a tudíž je mu téměř všechno šumafuk, má jistý půvab.

Bohužel, když Kingsley zmizí ze scény a je nahrazen Reynoldsem, tempo začne zadrhávat a kvalita filmu klesá. Nejen kvůli tomu, že Reynolds není Kingsley.

Paradoxně nejvíce se mi líbily scény, ve kterých chybělo napětí a sci-fi motivy: Ať už úvod s Kingsleyem, nebo Reynoldsovo počáteční "užívání si", to všechno bylo patřičně působivé a dokonce s pár originálními audiovizuálními nápady (i když režisér Tarsem Singh - Cela, The Fall -  není tentokrát zdaleka tak extravagantní, jako ve svých předchozích filmech).

Film se ale od poloviny mění v klasickou konspirační podívanou, kdy Reynolds (posléze s ženskou a holčičkou) je na útěku a zlotřilí agenti jsou mu v patách, střílejí po něm a házejí na něj auta. To je dost překvapivě nezajímavé svými nápady i svým filmařským provedením (tedy najednou chybí i ty audiovizuální zajímavosti). Jako kdyby režiséra v polovině filmu jeho dílo přestalo bavit. A všechno čím dál pomaleji spěje k nevyhnutelnému konci, který bych označil za velmi, velmi předvídatelný.

Celá druhá polovina filmu je prostě další nenápaditá variace toho, co známe z Výplaty, Správců osudu, Vyměřeného času nebo jakéhokliv Jasona Bournea.