Recenze: Wilsonov - 20%

Těsně po první světové válce, v roce 1918, se město, které dnes známe jako "Bratislavu", prohlásilo za nezávislý městský stát "Wilsonov" (podle amerického prezidenta Woodrowa Wilsona) a usiluje o připojení k USA jako jeho 49. stát.

V tuto chvíli začne ve městě řádit brutální a zřejmě nadpřirozený vrah, se kterým si město neví rady a proto povolá na pomoc inspektora Fooda z americké FBI (Jiří Macháček). Ten při pátrání po tajemném vrahovi využívá služeb nesmělého policejního koncipienta (nebo co to je) Vojtěcha Dyka. A ten miluje krásnou židovku Táňu Pauhofovou.

Zajímavé je, že nová česko-koprodukční bláznivá komedie Wilsonov vychází ze skutečných faktů! V roce 1918 se totiž dnešní Bratislava (tehdejší Prešpurk) jmenovala "Wilson City" a snažila se být nezávislá, což rázně ukončila až invaze československých legionářů v roce 1919. Ovšem Slováci se tehdy nechtěli stát 49. státem USA a nepobíhalo jim po ulici vraždící monstrum ani agent FBI. Což je organizace, která se jmenuje "FBI" až od roku 1935. A která existuje proto, aby řešila zločiny uvnitř USA, nikoliv ve městech, která by se potenciálně chtěla stát součástí USA.

Je tedy zjevné, že Wilsonov není až tak úplně podle skutečných událostí.

Wilsonov by chtěl být bláznivou krimi komedií ve stylu Adéla ještě nevečeřela, což údajně tvůrci opakovaně otevřeně říkali. Bohužel, "by chtěl být" je něco jiného, než "je". Wilsonov JE pravděpodobně nejhorším letošním velkorozpočtovým českým filmem a skýtá nepřeberné množství témat k zamyšlení nad tím, jak funguje současná česká filmová produkce a proč je to špatně.


Upozorňuji, že se uchýlím k nejednomu spoileru. Ale začněme věcmi, které jsou vidět přímo v traileru:

Ve filmu se opakovaně zmiňuje, že primátor Wilsonova a většina obyvatel by chtěli z tohoto města udělat 49. stát USA. Několikrát vidíme, jak je vtipnými způsoby přidělávána 49. hvězda na vlajku USA. Dva záběry z traileru:

A modří už vědí?

Ano, v celém filmu se vyskytují soudobé americké vlajky s 50 hvězdami, takže ta přidávaná "devětačtyřicátá hvězda" je ve skutečnosti jednapadesátá. A není těžké si toho všimnout, protože historická vlajka se 48 hvězdami se od té současné s 50 hvězdami rozezná velmi snadno, letmým pohledem na uspořádání řad s hvězdami. Jen v jedné scéně ke konci filmu (na letišti) jsem si všiml správných dobových vlajek se 48 hvězdami. A tady se nabízejí dvě možnosti:

A) Je to sofistikovaný dadaistický humor a odkaz na to, že Slováci 1) neumějí počítat, 2) vidí do budoucnosti.

B) Je to prostě lajdáckost, filmařům to bylo u prdele.

A takových věcí jsou ve Wilsonově tuny. Například ke konci zjistíme, že vraždící monstrum byl ve skutečnosti normální chlap, navlečený do kůže ukradené opice. Poté, co jsme to vraždící monstrum několikrát viděli a vypadalo takto:

A ve scéně, kdy je Dyk příšerou hozen přes zeď, vypadá klíčovací maska jeho postavy takto (doporučuji zvětšit):

...tedy je buď posunutá vedle, nebo o políčko zpožděná, nebo obojí.

A to jsou, znovu opakuji, jen věci, které jsou vidět v dvouminutovém traileru. V celém filmu je toho mnohem víc. Namátkou jsem si zapsal:

• Macháčkova postava se jmenuje v novinových titulcích "Aron Food", v závěrečných titulcích filmu "Aaron Food". A ty novinové titulky jsou z amerických novin, takže to není poevropštěná verze jména.
• Město se jmenuje česky a slovensky "Wilsonov", německy "Wilsonstadt". Jeho noviny, vydávané v němčině pro Němce, se jmenují "Wilsonov Zeitung".
• Wilsonovský policejní prezident se těší, že se z něj připojením Wilsonova k USA stane ministr vnitra, což bere jako automatický výsledek tohoto aktu.
• Při flashbacku, kdy Macháček mluví o své mrtvé manželce, se na chvilku objeví fotografie mrtvé ženské s hlavou v plynové troubě. Podle typu trouby a oblečení ženy bych fotku tipoval někdy na rok 1950, ale byl to jen okamžik a nejsem odborník na trouby a ženské šaty...
• Dvoumetrové replice Sochy svobody (držící pochodeň stejným způsobem jako originální Socha svobody) je ta pochodeň náhodou ustřelena, čímž začne její ruka náhodou vypadat, jako kdyby vulgárně ukazovala prostředníček (včetně patřičné vulgární polohy čtyř prstů kolem).
• Naprostá většina obyvatel Wilsonova mluví česky, jen asi dva slovensky. Má to znamenat, že jsou Češi, nebo je to prostě jedno?

Abychom si rozuměli: V Adéla ještě nevečeřela také nedává smysl, že se mluví o "příteli Lejzrovi" a "příteli Messerovi" mnoho let před vynálezem Laseru a napsáním Žebrácké opery. Ale jsem upřímně přesvědčen, že v Adéle to byl záměr. Narozdíl od Wilsonova, který na mě od začátku do konce působil dojmem, že bylo všem jeho tvůrcům i hercům všechno úplně jedno, a jenom drželi hubu a krok, aby nedělali problémy, rychle se to natočilo a někdo jim nesebral dotace od fondu Eurimages (což bohužel není vtip).

Tato lajdáckost sama o sobě by mi stačila k tomu, aby se mi film nelíbil. Ale ona se navíc snoubí s unikátně nepodařeným scénářem (Marek Epstein podle knihy), režií i hereckými výkony, respektive castingem.

Začněme tím, že ve filmu nemáme s kým sympatizíovat. Dyk hraje neschopného debila, Macháček obhroublého ignorantského zmrda a Pauhofová nadrženou pannu, což by nevadilo, pokud by ve filmu byla více než 10 minut (pořádnou scénu má až na úplném konci téměř dvouhodinového filmu a zůstane během ní oblečená).

Dokážu si představit, že by se s tímto námětem a s těmito hláškami dala natočit fungující komedie, ale režisér Tomáš Mašín (3 sezóny v pekle, které se mi dost líbily) činí v každé scéně s železnou pravidelností ta nejhorší možná dramatická rozhodnutí, která divákovi nedávají jakoukoliv příležitost cítit k postavám cokoliv jiného, než lhostejnost, v lepším případě opovržení.

Asi už o mně víte, že nemám naprosto nic proti obhroublému a politicky nekorektnímu humoru, ale rasistické / xenofobní / sexistické hlášky v tomto filmu mi přišly skutečně za hranou a pokud jsem dobře slyšel, z diváků v kině se jim nesmál vůbec nikdo:

• Macháček o svém černém sluhovi: "Koupil jsem ho ve Vídni na nádraží, ve Státech už slušnýho negra neseženeš."
• Macháček k Dykovi: "Jak velký je tvůj penis?" Dyk neví. Macháček se začne smát: "Boha, von neví, jak velkej je jeho pinďour!" Jeho "negr" se směje s ním.
• Pauhofová: "Beru lék, který tlumí předovulační agresivitu."
• Macháček v hospodě: "Nalij i mýmu negrovi, aby viděl, jak se moh mít, kdyby se narodil bílej."
• Macháček, když je upozorněn na skutečnost, že podezřelý vypadá na novomanžela příliš starý: "Hebrejci jsou nadprůměrně potentní."
• Rozvášněná Pauhofová k Dykovi: "Rozdupej můj věneček!"
• Macháček v pitevně začne ženské mrtvole hníst nahá prsa (viz trailer), pak jí brutálně vrazí pěst do rozkroku (což naštěstí není přímo vidět, ale filmařský záměr je zřejmý) a za doprovodných "legračních" mlaskajících zvuků řekne: "Všechny orgány má na svým místě".
• Macháček o Wilsonově: "Podělaná díra. Tady by se srazil pinďour každýmu." (Jen tak, zničeho nic, jako reakce na to, že někdo pase prasata na ulici.)

Jistě existují filmy, ve kterých by tyto hlášky mohly být vtipné, pokud by šlo o břitké pointy nějakých vtipných dialogů. Ve Wilsonově jsou ale pronášeny jen tak, náhodně, samy od sebe, bez souvislosti s ničím. Není to vtipné a často je to vysloveně nesmyslné, jako třeba když se hodnostáři na letišti dozvědí, že prezident Wilson (všemi obdivovaný) nepřiletí, neboť dostal hrozný průjem, a jeden z nich na to reaguje naštvanými slovy: "Měli jsme ho sestřelit." Proč by ho měli sestřelit? Co by tím získali? Kdy, kde a čím ho mohli sestřelit? Co mu Wilson udělal? Proč je na něj naštvaný? Myslí si, že ve skutečnosti průjem nedostal?

Čímž se dostáváme k nepřebernému množství scén, které sice nejsou urážlivé, ale jsou dadaistické a zcela mimo rámec chápání, skoro jako to nejlepší z Kováře z podlesí, ale bohužel jich zdaleka není tolik:

• Macháček uvidí, že padouch zmizel v propadlišti (na jevišti divadla) a řekne: "Černá díra."
• Protože má být Wilsonov připojen k USA, začnou se v něm tisknout "Wilsonovské dolary" s portrétem zdejšího starosty, který se má stát guvernérem 49. státu. Zřejmě analogicky jako se tisknou dolary s podobiznami guvernérů v ostatních 48 státech.
• Macháček: "Máš v tom díry jak yankee v zadku."
• Pauhofová má záchvat a křičí "Pode, Pode!". Macháček si z toho vyvodí, že ji posedl inkubus tohoto jména a začne ho z ní vymítat speciálním vrtákem z Ježíšova kříže (ano), ale pak se ukáže, že Pauhofová jenom chtěla říct "Podejte mi vodu". Následující hodinu filmu je Macháček přesvědčen, že ve městě řádí inkubus.
• Macháček přijde na pitevnu a zdejší doktor (který ho nikdy předtím neviděl) ho přivítá slovy "Mitt, ke smrti nit". Protože se jmenuje Mitt...
• Macháček vpadne do cizího bytu, kde bydlí starý žid. Z vedlejšího pokoje se ozve hluk. Macháček tam několikrát vystřelí, pak tam vběhdne, chvíli se ozývají rány a lítá nádobí, pak Macháček vyleze z pokoje se zmlácenou babkou a ptá se: "Kdo to je?" Žid odpoví: "Moje žena." Macháček vysvělí: "Nikdy nevíš, kdo je na tvý straně."
• Na stěně hrobky, ve které se odehrávají závěrečné scény je velmi výrazný nápis "Alea iacta est", což je to citát nijak nesouvisející s úmrtím. Neříkám, že v hrobce rozhodně nesmí zrovna takový nápis být, ale jeho význam pro zápletku filmu mi unikl.
• Vrah všechny své vraždy provede tak, aby spojením jejich míst na mapě vznikla židovská hvězda, v jejímž středu se nachází jeho tajná skrýš.
• Cikánka věští Dykovi z ruky a řekne "Vidím vodu". Dyk vypadá jako že vůbec netuší, která bije. O pár desítek minut později Dyk v nějaké jiné souvislosti řekne: "Voda je prokletím naší rodiny. Můj děda i táta utonuli." Hádejte, ve kterém živlu se odehraje finále? (Nápověda: Není to vítr.)

Kromě toho je film "obdivuhodný" také tím, jak je výrazně protičeskoslovenský! Nakonec se totiž ukáže, že hlavním padouchem byl T.G. Masaryk, který vyslal do Wilsonova svého agenta, aby zde způsobil zmatek a využil ho k připojení města k Československu, protože "nepřipustí dalšího Hilsnera"!!! To si opravdu nevymýšlím, Masaryka sice bohužel ve filmu neuvidíme, ale jeho agent (Jan Kraus, zdejší šéf policie) to explicitně řekne. A pak se utopí (oops, teď jsem to prozradil), přičemž naposled vystřelí ze své pistole, ze které vyskočí malá československá vlaječka, zakřičí "Ať žije Československo!", a čtyři muzikanti, kteří náhodou stojí na břehu, začnou smutně hrát českou hymnu...

Mimochodem, během celého filmu jsem nepochytil, proč se tedy vlastně tak složitě vraždilo v převleku za monstrum, stahovalo z kůže a svalovalo se to na židy, protože "vyvolat zmatek" se dá mnoha jednoduššími způsoby. Například tím, že odpálím velkou bombu v opeře při velkém slavnostním představení. Což se v závěru filmu jakoby "mimochodem, omylem" stane (viz trailer), takže zemřou stovky zcela nevinných lidí, ale asi je to vtipné...

Je možné, a dokonce pravděpodobné, že mezi všemi těmi dialogy ve filmu zazněly i věty, které něco z toho vysvětlovaly, ale činilo mi obrovský problém neustále odfiltrovávat, které věty jsou jen "náhodný nesmyslný humor" a které si mám pamatovat, protože později budou něco vysvětlovat.

Macháček tedy nakonec šťastně odjíždí "Do Casablanky, kde se přemnožily zombie" a úplně poslední scéna filmu vypadá následovně:

Uprostřed ulice (rušné ulice, ve dne) stojí automobil s Dykem a Pauhofovou, která je viditelně těhotná. Pauhofová vyndá krabičku prezervativů a řekne Dykovi "Už vím, k čemu jsou ty gumičky." "Na příště", zareaguje Dyk a zamilovaně pohladí Pauhofovou po bříšku. Auto se rozjede, kamera švenkne dolů a zabere cákance čerstvé krve na dlažbě, kde auto před 5 sekundami stálo.

Tuto scénku jsem pochopil (a nebyl jsem mezi diváky sám) jako závěrečný vtip, spočívající v tom, že Pauhofová potratila a je tak blbá, že si toho nevšimla. Sice jsem následně od dramaturga zjistil, že jsem se mýlil (mělo to prý symbolizovat, že ve městě řádí další vrah a bude pokračování), ale důležité je, že mi ta pointa s potratem nepřipadala nijak zvlášť vybočující z ostatního "humoru" v tomto filmu.

Skladatel hudby Michal Novinsky pravdědpodobně MUSEL přesně kopírovat hudbu z Ritchieho Sherlocka Holmese a kdyby nemusel, mohl složit něco zajímavého, neboť je schopný. Střihač pravděpodobně umí stříhat, ale musel stříhat z materiálu, který měl, a proto strašidelné scény nepůsobí strašidelně, vtipné nepůsobí vtipně a všechny působí zmateně. A asi proto je Petr Čtvrtníček ve filmu celkem ve třech dvacetisekundových scénách.

Wilsonov rozhodně není Adéla ještě nevečeřela. Je to spíš Mazaný Filip, ale ve všech ohledech podstatně horší.

P.S: Z Macháčkova "negra, koupeného ve Vídni" se nakonec vyklube maďarský investigativní novinář v utajení. Ano.