Recenze: Macbeth (2015) - 50%

Nová adaptace slavné Shakespearovy hry s Michaelem Fassbenderem a Marion Cotillardovou v hlavních rolích.

Tento Macbeth je určený výhradně pro diváky, kteří dobře znají Shakespearovu předlohu (nejlépe celý text zpaměti) a ocení, že se tvůrci filmu snažili dávat předloze nové odvážné interpretace.

Já k těmto lidem nepatřím, tudíž jsem mohl obdivovat krásné záběry a zpomalené bitvy jako ze 300: Bitvy u Thermopyl, ale jakmile se začalo mluvit, ztrácel jsem přehled, o čem se mluví a někdy dokonce kdo s kým mluví. Dal jsem si dohromady, že manželka skotského šlechtice ukecá manžela, aby zabil krále a zaujal jeho místo, a manžel následně zešílí, začne náhodně nechat zabíjet všechny kolem, až se Angličani nakonec naštvou a zabijí jeho. Což mi přišlo nějak málo na to, jak moc se při tom mluví.

Takže jsem se těšil na spoustu překvapení, ale po skončení jsem zjistil, že pořád nevím, o čem "Macbeth" je.

A tím bych mohl recenzi ukončit.


Ale neukončím ji.

Sám bych to lépe neřekl...

Film používá původní Shakespearův slovník (a Hilského překlad v českých titulcích), ale text je oproti hře značně prokrácen. Takže zatímco ve hře není problém, když vám sem tam nějaký verš unikne, pri filmu se musíte pekelně soustředit a ze všech sil se neustále snažit o překlad dialogů (z angličtiny nebo Hilského češtiny) do nějaké srozumitelné řeči, protože každá věta je důležitá (narozdíl od hry). V reálném čase. Což mi ne vždycky šlo.

Takže mi nějakou dobu trvalo, než mi došlo, že Cotillardová hraje Fassbenderovu manželku (protože jméno "Lady Macbeth" snad ani jednou ve filmu nezazní) a ještě delší dobu mi trvalo, než jsem pochopil, že spolu domlouvají vraždu krále - a navíc mi připadalo, že na té vraždě jsou domluveni už od začátku filmu, aniž bychom věděli, co tím sledují (kromě obligátní touhy po moci).

No a když přišla řada na vedlejší postavy (Banquo, Macduff, jeho žena), tak jsem se ztrácel už úplně a nedošlo mi o nich nic víc, než že to jsou víceméně hodní lidé, které chce Macbeth zlikvidovat, neboť se zbláznil.

To pochopení textu je opravdu těžké, protože tvůrci ho prokrátili a současně zesložitili symboliku, takže mnoho scén a dialogů má jiný význam, než měly v původní Shakespearově hře. Pár příkladů (které jsem si dal do souvislostí až když jsem po filmu studoval, o čem že ten Macbeth vlastně je):

• "Tři čarodějnice" jsou ve filmu občas čtyři. Ta čtvrtá je (možná) mrtvá dcera hlavních hrdinů (na začátku nějaké dítě pohřbívají), ale jistý si nejsem.
• V Shakespearově hře je poměrně složitá podzápletka s proroctvím o "chodícím lese". V závěru filmu se ozve bez předchozích souvislostí věta ve smyslu "Birnamský les dobyl můj hrad" a následuje záběr na obrovský les, hořící obrovským požárem. Žádnou další zmínku o lese jsem nezaregistroval a tuto jsem nechápal, protože ten les sice efektně hoří, ale netváří se, jako že by něco dobýval, nebo jinak ohrožoval hrad.
• Podle filmu stačí najít na poli králův meč a stanete se automaticky králem...?
• Aby byly dialogové scény zajímavější, postavy při nich občas zvracejí, souloží, mají flashbacky / flashforwardy a provádějí jogging po místnosti, což mi znemožňovalo soustředit se na ty dialogy.

Neměl jsem prboblém užít si Prince egyptského bez znalosti Bible nebo Dějiny násilí bez znalosti comicsové předlohy. Protože to jsou samostatně fungující filmy.

Letošní filmový Macbeth je ale něco jako dívat se na "Doc and Mharti" video bez znalosti Návratu do budoucnosti. Je v tom hodně dobrého, ale pořád máte dojem, že vám uniká něco velmi podstatného, nezbytného k plnému vychutnání: