Recenze: Victor Frankenstein - 10%

Nový pseudohistorický film od režiséra televizního "Sherlocka" se pokouší podívat na slavný příběh Dr. Frankensteina zcela novým pohledem. A je to tak "nový pohled", že kdyby se hrdinové nejmenovali Frankenstein a Igor, asi by vám vůbec nedošlo, že má něco společného s románem Mary Shelleyové. Slavné "Frankensteinovo monstrum" se totiž ve filmu poprvé objeví přesně 9 minut před jeho koncem. A to už je příliš pozdě na to, aby něco zachránilo, i v případě, že by něco zachránit mohlo. Což v tomto případě nemůže.

Jedním z mnoha originálních rozhodnutí je to, že celý příběh bude vyprávěn z pohledu Igora (Daniel Radcliffe), což je postava, která v původním románu není, ale ve několika filmech vystupuje jako Frankensteinův hrbatý polodementní sluha. V tomto filmu je Igor mrzákem v cirkuse, odkud ho Frankenstein (James McAvoy) zachrání v divoké akční scéně, ve které nechybí vrhání nožů, chrlení plamenů, krysí muž, zrcadlové triky a kanál důmyslně ukrytý pod pilinami uprostřed manéže.


Krátce poté Frankenstein Igorovi odstraní hrb (vysaje mu ho, protože je to vlastně jen velký beďar) a narovná páteř (tím, že ho přimáčkne ke sloupu), čímž se z něj stane pohledný elegantní muž (a navíc inteligentní, protože v cirkuse mezi dováděním v manéži studoval a je proto génius).

Tyto úvodní scény jsou ještě docela zábavné, protože mají šílené tempo, ale už v nich je vidět, že Radcliffe je strašlivě nevhodně obsazen a jako mladík z lepší společnosti vypadá ještě debilněji, než jako nalíčený zmrzačený šašek.

Naopak McAvoy je na celém filmu to zdaleka nejlepší, protože svého Frankensteina hraje jako typického asociálního maniakálního šíleného vědce - který ještě není doktorem, ale studentem na Londýnské akademii. (Skoro jsem se zapomněl zmínit, že téměř celý film se odehrává ve viktoriánském Londýně.) V některých scénách je velice zábavný (záměrně!), což jenom prohlubuje bizarní kontrast s většinou filmu, který se snaží být zádumčivý, osudový a místy dokonce romantický, neboť Radcliffe prožívá velmi fádní romanci s cirkusovou akrobatkou (to děvče, které tak krásně umíralo na souchotě v tom WTF filmu s létajícím koněm).

Igor a Frankenstein jsou v tomto filmu spíše kolegové, než sluha a pán, a když se jim podaří oživit a pak zase zneškodnit slizkou zombie-opici (někdy po 30 minutách), zmizí jakákoliv naděje, že by se film mohl vyvinout v něco zajímavého.

Následně dojde k tomu, že filmaři zkoušejí nejrůznější podzápletky, jako kdyby čekali, jestli nějaká z nich náhodou nezačne být zajímavá... A nezačne. Po našich hrdinech jde zbožný inspektor. Bohatý Frankensteinův spolužák chce vytvořit armádu milionů monster. Frankensteinův otec (Charles Dance) synovi vysvětlí, jak moc ho zklamal. Frankenstein odhalí trauma z dětství. Igor si poprvé zasouloží (na parketách, v šatech a není to vidět). A NIC Z TOHO. Všechno je nedotažené, nudné, předvídatelné až trapné. Ale zase ne tak trapné, aby to bylo vtipné.

Což je úplně nejhorší.