Hollywood, padesátá léta. Filmový produkční (Josh Brolin) řeší aktuální problémy studia, z nichž ten nejpalčivější spočíává v tom, že největší megahvězda (George Clooney) byla unesena a únosci chtějí výkupné. Jak teď studio dokončí ten epický příběh římského centuriona a Ježíše Krista?
Bratři Coenové koketovali s filmovým humorem poloviny minulého století už několikrát, a zkoušejí to znovu. A tentokrát si berou na pomoc opravdu těžké váhy: Obrovský zástup slavných hollywoodských hvězd, které se objeví ve větších či menších roličkách. Kromě Brolina a Clooneyho například Ralph Fiennes, Scarlett Johanssonová, Tilda Swintonová, Channing Tatum, Jonah Hill, Christopher Lambert a jako obvykle Frances McDormandová...
Mohli byste si myslet, že film, nazvaný "Bohové Egypta", se bude odehrávat v Egyptě a bude o bozích. Ale to byste se mýlili.
Tento film se odehrává v psychedelické snové fantastické videoherní zemi, kde spolu žijí lidé čtyřmetroví nadlidé, přepravující se na obrovských broucích, na ještě větších hadech, nebo na vlastních křídlech, a oblékající si exoskeletony, do kterých si montují power-upy, aby si mohli dávat po držce, a pak z nich teče zlato...
Režisér a producent Alex Proyas (mimochodem Egypťan, čímž se liší od většiny herců v tomto filmu) natočil jen pár celovečerních filmů a většina z nich mi připadala rozhodně zajímavá: Vrána, Dark City, Já, Robot, Proroctví). Přestože tyto filmy měly třeba dementní scénář a v hlavní roli Nicolase Cagea nebo mrtvolu, vyznačují se přinejmenším zajímavou atmosféru, dovolovaly si netradiční věci a leckteré z nich jsou dnes kultovní.
Kamsi do osamělé české vesnice, do ještě osamělejšího stavení, se nastěhovává Aňa Geislerová se svou malou dcerou.
Může být něco pravdy na naříkání obecní šílené stařeny (Daniela Kolářová), že "Ona! Ona přijde v poledne a sebere ti dítě!"???
Mladí čeští tvůrci Matěj Chlupáček (produkce), Michal Samir (scénář) a Jiří Sádek (režie) nahlas tvrdí, že nechtěli natočit žádný artfilm, ale ryzí horor. Což je trochu problematické tvrzení, protože Polednice ze všeho nejvíc připomíná ty artovější horory, jako třeba Teď se nedívej.
Rodinný film je pravděpodobně tím nejzajímavějším, co za poslední rok v české kinematografii vzniklo (což neznamená nutně "tím nejlepším" a už vůbec ne "tím nejzábavnějším"). Je to film nesporně talentovaného tvůrce (Olmo Omerzu, věk 31 let), který se vymyká konvenční filmové stavbě, rozhodně je to artfilm, ale přesto jsem ho ve zdraví přežil a přemýšlel o něm.
Bohužel, je to natolik netradičně vystavěný film, že se o něm nedá prakticky nic napsat bez výrazného spoilerování (ani o čem je / co se v něm děje). Pokud chcete být překvapeni, nečtěte dál a vydejte se do kina, ale pozor: Rozhodně vám z tohoto filmu nebude příjemně a pokud nebudete dost odpočatí, je možné, že usnete. A rozhodně bude spousta lidí, očekávajících "rodinnou zábavu s Rodenem" odcházet z kina před koncem filmu a bude vás rušit.
Krátce po svém dokončení v roce 2001 se Centrum Dereka Zoolander pro děti, které neumějí moc číst a chtějí se naučit i jiné věci zřítilo do řeky, zabilo Zoolanderovu manželku a znetvořilo Jeníčkův obličej. Derekovi byl odebrán jeho syn a on se uchýlil do ústraní pod anonymním pseudonymem "Erik Toolander".
Nyní, o 15 let později, se náhle objevuje Billy Zane (Billy Zane) s honícími filmy a nabídkou: Derek Zoolander (Ben Stiller) se může vrátit na slavná módní mola, tím dokázat úřadům, že je zodpovědný rodič, a získat zpět svého syna.
A podobnou nabídku dostane i Jeníček (Owen Wilson), který musí řešit krizi identity, protože se nedokáže vyrovnat s otěhotněním celé své orgie (včetně Kiefera, sumo zápasníka a kozy).
A všechno to souvisí se sérií vražd světových hudebních hvězd, kterou vyšetřuje Valentina Valencia, agentka módního oddělení Interpolu (Penélope Cruzová).
Je zbytečné nějak podrobně se zabírat dějem, který je strašlivě překombinovaný a jsem si téměř jist, že z hlediska motivace všech zúčastněných neidiotů nedává nejmenší smysl (ale přiznávám, že jsem líný si kreslit grafy a zjišťovat, jestli náhodou přece jen nějaký smysl nedává).
Mám rád muzikály. A pozor: Nemám apriori nic proti songům Michala Davida a dokážu si představit, že by fungovaly v kvalitně natočeném muzikálu. Tedy ne v tomto filmu, který rozhodně kvalitně natočen (ani napsán, ani nasnímán, ani sestříhán) není.
Film Deadpool je další comicsový film od Marvelu (od 20th Century Fox, ne od Disneyho) a vypráví víceméně tradiční story toho, jak se z normálního žoldáka Wadea Wilsona (Ryan Reynolds) stane abnormální nezranitelný superhrdina Deadpool.
Film Deadpool ale rozhodně není "tradičním comicsovým filmem", neboť je velmi věrný comicsové předloze. To znamená, že je velmi sprostý, brutální, mládeži nepřístupný a přitom plný infantilního humoru, který by se nejvíce líbil dvanáctiletým jinochům (kteří do kina na tento film nemůžou, ale určitě se tam nějak dostanou).
Maďarský Žid Saul je členem Sonderkommanda v koncentračním táboře. To znamená, že má na starost uklízení šatů po popravených, odklízení jejich mrtvol, mytí plynových komor a tak dále...
Tento maďarský film nepřekvapivě vypráví o tom, že pracovat v Sonderkommandu v koncentračním táboře nebyl nejpříjemnější zážitek.
Debut mladého maďarského režiséra je velmi silným zážitkem především díky originální zvolené formě vyprávění. Nic není vysvětlováno, nic není zdůvodňováno, o ničem se složitě nediskutuje. Od první sekundy jsme uvrženi do děje a sledujeme "rutinu" hlavního hrdiny, který tu strašnou práci zjevně dělá už delší dobu a přivykl jí (do takové míry, do jaké se dá přivyknout uklízení stovek mrtvol).
Neschopní agenti Mortadelo a Filemón ze špionážní agentury TIA se potýkají se svým zatím nejtěžším případem: Jednak někdo ukradl sejf s přísně tajnými materiály, druhak hrozí výbuch bomby a třeťak uprchl z vězení recidivista, který rád dělá lidem "bim bam" (tj. strčí jim ruku hluboko do zadku a obrátí je naruby).
Pokud tyto dva comicsové agenty (u nás dříve vycházející jako "Clever & Smart") a jejich dobrodružství (už několikrát zfilmovaná, animovaně i s herci) neznáte, pak asi nemá smysl, abyste na tento nový film chodili. Nebudete tušit, proč se jeden z agentů náhodně mění v jiné lidi a zvířata. Bude to pro vás jen hodně brutální groteska, která by byla dokonalá pro fanoušky "Happy Tree Friends" nebo "Ren & Stimpy", kdyby měla 15 minut. Ale má 90 minut.
Nebudu lhát a tvrdit vám, že vím, ve které zemi se nachází město Benghází, natož co se tam před pár lety dělo.
Ale naštěstí tu máme nejnovější film Michaela Baye, který nám to popíše.
Úmyslně píšu "popíše", nikoliv "vysvětlí", protože po zhlédnutí filmu nejsem o moc moudřejší ohledně pozadí a příčin toho, co se v tom Benghází vlastně stalo...
Řečeno stručně: Asi 40 Američanů ve dvou objektech se stalo terčem do různé míry organizovaných útoků, které postupně přerostly v něco jako regulérní válku. I když byli Američané svými nadřízenými (z bezpečného zahraničí) instruování, aby se do ničeho nepletli, oni se v rozporu s rozkaz začali navzájem zachraňovat, a tím buď zabránili většímu krveprolití, nebo ho naopak sami způsobili.
To není úplně jasné a asi to ani jasné být nemá, protože Bayovi se dobře daří zachytit atmosféru, kdy každý muslim/černoch v okolí může být potenciální terorista a když narazíte na dvě skupinky proti sobě bojujících muslimů/černochů, nemáte nejmenší tušení, kterým z nich byste měli pomoct (pokud nějakým).
Bay si poměrně dlouho vydaří s touto atmosférou, která je příjemně napínavá a hraje nám úspěšně na nervy.
Když pak konečně začnou přestřelky, stále jsou (záměrně) velmi chaotické a nemáme moc přehled, kdo je kdo (ani na jedné straně). Je to prostě pořád "pár hodných bílých, proti hromadě anonymních přičmoudlých zabijáků", skoro jako v nějaké videohře. Ale řemeslně je to zvládnuto velmi dobře a vypadá to velkolepěji, než by se při relativně skromném rozpočtu (50 milionů) dalo očekávat.
Bay ale tradičně nezná míru a nechá film běžet přes dvě a půl hodiny, což je na takhle chabý námět opravdu hodně.
V téhle kopii Černého jestřába sestřeleného se sice nedozvíte skoro nic o nějakém politickém nebo sociálním pozadí těch složitých incidentů, ale na druhou stranu oceňuji, že se Bay zůstal relativně střídmý a ve filmu nejsou skoro žádné nechtěně vtipné scény.
Dnes rozvlnila stojaté vody českých Star Wars fanoušků zpráva o tom, že letošní film Rogue One: A Star Wars Story (odehrávající se těsně před Epizodou IV) se bude oficiálně česky jmenovat Darebák jedna: Star Wars Story. Přičemž hlavní problém mají především s tím "Darebákem".
Takže: O českém názvu rozhoduje Disney poté, co mu jsou lokálním distributorem (Falcon) předloženy různé varianty a argumenty pro a proti. V případě tohoto názvu byl argument celkem jednoduchý:
"Rogue One" je pilot číslo jedna v eskadře Rogue. Eskadra Rogue se objevila už v Epizodě V - Impérium vrací úder, a jak byste řekli, že se v českých titulcích i v dabingu jmenuje tato eskadra už nějakých 20 let? Nevíte? A to jste Star Wars fanoušci?
Takže se Disneymu napsalo něco v tom smyslu, že eskadra Rogue se v Epizodě V překládala "Darebáci" a ještě se letmo zmínilo, že většina Čechů nejenže nezná slovo Rogue, ale ani ho nedokáže správně přečíst.
Na základě toho Disney (tedy ani Falcon ani já) rozhodl, že se film bude česky jmenovat Darebák jedna.
A ještě k argumentu "Darebák zní srandovně, jak něco z české pohádky" (citace z Prima Cool). Ano, s tím souhlasím, a jsem toho názoru, že podobně srandovně a zastarale zní "Rogue" pro uši amerického diváka. Jako nějaká rádoby cool přezdívka, kterou sama sobě dala skupinka naivních partyzánů z 80. let.
Jestli bude tento název stejně dobře sedět i k letošnímu filmu, to samozřejmě v tuto chvíli nikdo neví, a pokud náhodou ví, neřekne...
P.S: Můj předchozí dlouhý článek o aspektech překládání Star Warsnajdete tady.
