Recenze: 13 hodin - Tajní vojáci z Benghází [13 Hours - The Secret Soldiers of Benghazi] - 60%

Nebudu lhát a tvrdit vám, že vím, ve které zemi se nachází město Benghází, natož co se tam před pár lety dělo.

Ale naštěstí tu máme nejnovější film Michaela Baye, který nám to popíše.

Úmyslně píšu "popíše", nikoliv "vysvětlí", protože po zhlédnutí filmu nejsem o moc moudřejší ohledně pozadí a příčin toho, co se v tom Benghází vlastně stalo...

Řečeno stručně: Asi 40 Američanů ve dvou objektech se stalo terčem do různé míry organizovaných útoků, které postupně přerostly v něco jako regulérní válku. I když byli Američané svými nadřízenými (z bezpečného zahraničí) instruování, aby se do ničeho nepletli, oni se v rozporu s rozkaz začali navzájem zachraňovat, a tím buď zabránili většímu krveprolití, nebo ho naopak sami způsobili.

To není úplně jasné a asi to ani jasné být nemá, protože Bayovi se dobře daří zachytit atmosféru, kdy každý muslim/černoch v okolí může být potenciální terorista a když narazíte na dvě skupinky proti sobě bojujících muslimů/černochů, nemáte nejmenší tušení, kterým z nich byste měli pomoct (pokud nějakým).

Bay si poměrně dlouho vydaří s touto atmosférou, která je příjemně napínavá a hraje nám úspěšně na nervy.

Když pak konečně začnou přestřelky, stále jsou (záměrně) velmi chaotické a nemáme moc přehled, kdo je kdo (ani na jedné straně). Je to prostě pořád "pár hodných bílých, proti hromadě anonymních přičmoudlých zabijáků", skoro jako v nějaké videohře. Ale řemeslně je to zvládnuto velmi dobře a vypadá to velkolepěji, než by se při relativně skromném rozpočtu (50 milionů) dalo očekávat.

Bay ale tradičně nezná míru a nechá film běžet přes dvě a půl hodiny, což je na takhle chabý námět opravdu hodně.

V téhle kopii Černého jestřába sestřeleného se sice nedozvíte skoro nic o nějakém politickém nebo sociálním pozadí těch složitých incidentů, ale na druhou stranu oceňuji, že se Bay zůstal relativně střídmý a ve filmu nejsou skoro žádné nechtěně vtipné scény.