Recenze: Správní chlapi [The Nice Guys] - 70%

Divoká sedmdesátá léta. Dva soukromí detektivové. Jeden drsňák (Russell Crowe), jeden "trochu pomalejší" (Ryan Gosling), oba stoprocentě funky. A oba se zapletou do velice zapleklitého případu, vedoucího přes zabitou pornohvězdu až k pornoprůmyslu a automobilovému průmyslu.

Ale o ten případ ani tak moc nejde a nejsem si úplně jistý, jestli ta zápletka dávala úplně smysl -  jak už to u těchhle filmů chodí.

Režisér Shane Black je především slavný scenárista (Smrtonosné zbraně), ale i jako režisér docela umí (Kiss Kiss Bang Bang, Iron Man 3). V tomto filmu mu jde především o vzkříšení "buddy cops" žánru ze 70. let a jeho doplnění o mírnou sebeparodii a drsňácký, velmi politicky nekorektní humor.

Recenze: Maggie má plán [Maggie's Plan] - 70%

Greta Gerwigová se zamiluje do profesora/spisovatele (Ethan Hawke), který kvůli ní opustí svou manželku (Julianne Mooreová) a děti.

Po pár letech jim to ve vztahu začne skřípat a Gerwigová začne spřádat plán, jak Hawkea vrátit k Mooreové, ale aby nebylo poznat, že to celé tak naplánovala.

Nutno podotknout, že tento malý, nezávislý filmeček není zdaleka jen o onom plánu, ale také o spoustě věcí kolem, které blízce i vzdáleně souvisejí se vztahy, dětmi a intelektuálními spisovateli s vnitřními konflikty.

Recenze: Mikrob a Gasoil [Microbe et Gasoil] - 50%

Mikrob je přezdívka čtrnáctiletého kluka z Versailles, kterého si pletou s holkou, má moc dlouhé vlasy a je moc maličký. Gasoil (tedy "Benzín") je přezdívka jeho nového (a jediného) kamaráda, který se čerstvě přistěhoval a zdá se, že je mnohem protřelejší, než vrstevníci.

Společně se rozhodnou splnit si sen, postavit si auto za použití motorku ze zahradní sekačky a ujet z domova. Protože jim ale policisté odmítají auto schválit pro provoz na silnici, udělají kluci jedinou logickou věc: Postaví si malý domek na kolečkách a ujedou v něm (ovšem trvá přes polovinu filmu, než k tomu dojde)...

Nový film Michela Gondryho (čistě francouzský, s francouzskými herci a ve francouzštině) se ve svých nejlepších chvílích podobá kvalitním českým dětským filmům ze 70. a 80. let, jaké točila např Věra Plívová Šimková. To znamená, že v něm děti blbnou, chtějí svobodu, respekt a možná lásku, ale většinou tak úplně nevědí, co chtějí. A pod tím občas vybublá něco vážnějšího, co bude hrdinům v příštích letech jistě definovat jejich traumata.

Recenze: Alenka v říši divů: Za zrcadlem [Alice Through The Looking Glass] - 40%

Kapitánka Alenka (Mia Wasikowska) se vrací na své lodi z obchodní cesty a v Londýně se dozvídá, že má finanční problémy a o loď přijde. Následně ji motýl (ex-houseňák) zavolá zpět do magická země, kde nastal problém: Kloboučník (Johnny Depp) umírá smutkem, protože došel k názoru, že jeho rodina žije, i když se myslelo, že ji dávno zabil Tlachapoud. Aby Alenka příteli pomohla, udělá jedinou logickou věc, tj. vydává se za Pánem času (Sacha Baron Cohen), aby mu ukradla Chronosféru, s jejíž pomocí může cestovat časem a odhalit, co se vlastně s Kloboučníkovou rodinou stalo.

Během toho všeho se setká s většinou postav z prvního dílu a také s několika novými (ale je jich překvapivě málo).

Novou Alenku nerežíroval Tim Burton, nýbrž James Bobin. To by nemuselo automaticky být na závadu, protože jeho Mupeti se mi líbili víc než Burtonova Alenka. Na závadu bohužel je scénář tohoto filmu, který naprosto popírá většinu toho, co si čtenář / divák spojuje s Alenkou Lewise Carrolla.

Recenze: X-Men: Apokalypsa [X-Men: Apocalypse] - 50%

Rok 1983. V egyptské pyramidě se probouzí Apocalypse (k nepoznání namaskovaný Oscar Isaac), první (a nejmocnější) mutant světa. Dá dohromady své čtyři jezdce (včetě Magneta) a vydává se zničit svět, nebo něco v tom smyslu. Zastavit ho samozřejmě mohou jen X-Men.

Dovolte mi začít jedním čistě faktickým zamyšlením nad tím, jak vlastně tento film zapadá do kontinuity X-Men. Odehrává se v roce 1983, což znamená, že vracející se hlavní hrdinové by měli být o 21 let starší, než ve filmu X-Men: První třída (2011), který se odehrával za Kubánské raketové krize (1962). T.j. James McAvoy, Michael Fassbender nebo Rose Byrneová hrají v tomto filmu postavy, kterým je okolo 50 let! Na to rozhodně nevypadají, ovšem chovají se podle toho, takže působí dost divně, když McAvoy hraje úctyhodného profesora, ke kterému mají úctu jeho studenti, vypadající přibližně stejně staří jako on.

Recenze: Svátek matek [Mother's Day] - 30%

Režisér Garry Marshall úspěšně pokračuje ve své autodestrukční spirále a po jakž-takž snesitelných (ale rozhodně ne dobrých) "romantických komediích" Na Sv. Valentýna a Šťastný Nový rok přichází s dalším filmem, který se jim svou konstrukcí velmi podobá, ale už rozhodně není snesitelný.

Tentokrát by mělo být spojujícím tématem mateřství a Svátek matek, ale je to jedno, neboť většina zápletek je zcela zaměnitelná se "zápletkami" předchozích filmů.

Recenze: Angry Birds ve filmu [The Angry Birds Movie] - 40%

Angry Birds ve filmu je avantgardní animované podobenství, které odvážným způsobem nastavuje zrcadlo dnešní složité situaci v Evropě. Všímejte si se mnou:

Na ptačím ostrově spolu žijí mezi zástupem ostatního ptactva také tři kamarádi, kteří mají "shodou okolností" stejné barvy jako německá vlajka:

Kamarádi mají problémy s tím, že jsou občas naštvaní, což ve "šťastné ptačí komunitě" není přípustné a všichni tři se musejí zúčastnit nucené převýchovy, aby byli sluníčkovější.

Recenze: Kluk ve světě příšer [Bakemono no ko / The Boy And The Beast] - 50%

Devítiletý kluk, kterému umřela matka při dopravní nehodě (a otec dávno zmizel neznámo kam) nechce žít s příbuznými a místo toho se ze současného Tokia dostane tajnou uličkou do světa monster. Přičemž monstra žijí, chovají se a mluví jako lidi, ale mají zvířecí sekundární znaky (především hlavy).

Zde se kluk stane žákem medvěda, který je silný bojovník a má se brzy utkat s prasetem o titul nového vládce celé říše.

Kluk i medvěd jsou velmi prchliví, takže na sebe většinu času řvou / jsou uraženi, ale během mnoha let, které kluk ve světě monster stráví, mezi nimi vznikne výjimečné pouto. A někdy o osm let později má konečně dojít k onomu osudovému zápasu. Všechno se to ale poněkud zkomplikovalo několika vedlejšími dějovými liniemi...

Anime jsme si v našich kinech nikdy moc neužili. Snad jen Pokémony a nějakým omylem Cestu do Fantazie (Spirited Away). Tudíž je škoda, že z té obrovské spousty zajímavých / bizarních anime filmů se do našich kin dostává právě tento, který mi nepřipadal nijak výjimečný.

Recenze: Čistič - 70%

Tomáš má zajímavou práci. Pohřební služba ho posílá do bytů, kde někdo brutálně zemřel, aby zde všechno tip-top uklidil.

Tomáš má také zajímavou minulost, neboť jeho maminka před lety brutálně zabila jeho tatínka, a Tomáš na to koukal.

Tomáž z toho má mírná traumata, která se projevují například tím, že je asociální, málomluvný a občas se s někým popere.

A že se na dlouhé hodiny schovává ve skříni / pod postelí v cizím bytě, aby pozoroval jeho nic netušící obyvatele.

"Bratislava, hell on Earth"

Tento slovenský film je dalším kouskem z podžánru "všichni jsou v prdeli" a velmi slušně se mu daří budovat atmosféru depresivní Bratislavy, obývané vážně narušenými postavičkami.

Recenze: Captain America: Občanská válka [Captain America: Civil War] - 80%

Film Captain America: Občanská válka by se vhodněji měl jmenovat Avengers: Občanská válka, neboť v něm jde o mnohem víc, než jen o kapitána Ameriku (Stevea Rogerse). I když to všechno uvede do chodu on, to je pravda...

Totiž, Avengerům se podaří při další záchranné misi zabít pár desítek nevinných lidí, což vede k tomu, že OSN chce jejich další činnost přísně kontrolovat. To se Rogersovi nelíbí a vede to až k tomu, že se parta Avengerů vedená Tonym Starkem dostane do křížku s partou Avengerů, ex-Avengerů a potenciálních Avengerů, vedenou Stevem Rogersem.

Skutečnost je ale samozřejmě taková, že pravé zlo je někde úplně jinde...

CA:OV je mamutí film ve více smyslech toho slova. Musel být obrovsky drahý, má dvě a půl hodiny, hraje v něm hromada velmi slavných, drahých a kvalitních herců. A má výborné akční scény.

Recenze: Návštěva (The Visit) - 40%

Především se sluší upozornit, že tento film nemá nic společného se stejnojmenným nedávným hororem M. Nighta Shyamalana a že jeho režisér Michael Madsen nemá nic společného s hercem Michaelem Madsenem.

Návštěva je "dokumentární sci-fi", ve kterém různí lidé fabulují, jak by mohla probíhat komunikace s mimozemšťany, kteří přistanou na Zemi. Tedy, film předpokládá, že s teoretickými mimozemšťany budeme nějak komunikovat (technické detaily se vůbec neřeší), oni s námi budou chtít komunikovat a budou na přibližně stejné mentální úrovni.

Na plátně tedy vidíme různé odborníky i "odborníky" (např. kněze!), kteří jednak vyprávějí, co by se asi dělo při mimozemském kontaktu, a jednak to popisují, jako kdyby se to opravdu dělo "Vstupuji do lodě. Je tu tma, ale cítím něčí přítomnost."