Recenze: Tohle je náš svět [Captain Fantastic] - 80%

Viggo Mortensen a jeho manželka vychovávají pět dětí v lese, bez kontaktu s civilizací a velmi neortodoxně. Když manželka nečekaně zemře, Mortensen a děcka musejí nasednout do starého autobusu a vyrazit do civilizace (na pohřeb), kde někteří z nich nikdy nebyli.

A to samozřejmě vede k mnoha dramatickým, ale i zábavným situacím, a k hlubokému zamyšlení nad tím, jak se má žít život.

Tahle rodina nejsou jen tak nějací "fucking hippies", ale něco mnohem složitějšího. Děti jsou vychovávány rodiči takovým způsobem, že už ve velmi raném věku nejen dokáží citovat slavné filosofy, ale také chápou jejich filosofie a dokáží o nich argumentovat. Vědí, co je to sex (nejmladší šestiletá se to má právě dozvědět z knížky), ale mají poněkud zmatené představy o tom, jak si najít správného životního partnera (s nejstarším synem, který připomíná hodně mladého Toma Hiddlestona, právě cloumá puberta).


Když se tato rodina má vydat na dlouhý road trip přes USA, aby se střetla s Mortensenovým tchánem Frankem Langellou (který Mortensena nenávidí), dočkáme se mnoha zajímavých epizodek a i nějakého toho globálního ponaučení a řešení traumat - protože to vypadá, že zesnulé matce nepřipadal život v lese až tak ideální, jako Mortensenovi.

Toto komediální drama nezávislého scenáristy a režiséra Matta Rosse je velmi sympatické tím, že se odmítá uchylovat k laciným, zřejmým pointám. Dočkáme se samozřejmě situací "nezkušený hoch je balen protřelou holčinou" nebo "Mortensenovy děti prokazují svou intelektuální nadřazenost normálním dětem", ale Ross si neustále dává velmi záležet na tom, aby pointy jednotlivých scén nebyly jen prvoplánovitě vtipné / dojemné, ale aby to celé sedělo dohromady a vykreslovalo velmi složitý obraz této rodiny, včetně netriviálních otázek jako "Je tento způsob života pro ty děti skutečně nejlepší? Jaký jiný by mohl být lepší? Co je pro to možné obětovat?"

Mortensen, jehož velkým fanouškem jsem nikdy nebyl, podává v tomto filmu životní výkon. Ale i na všechny ostatní je radost se dívat, včetně nejmenších dětí. Je také zřejmé, že režisér natáčel podle vlastního scénáře, protože většina nuancí vychází do puntíku a směs tragického a veselého je velmi originálně dávkovaná.

Bohužel, konec filmu (posledních 15-20 minut) je už trochu moc symbolický / melancholický / předvídatelný a sráží jinak téměř dokonalý film trochu na kolena.

P.S: Nemám nejmenší ponětí, co znamená původní název "Captain Fantastic" a nevšiml jsem si, že by na něj ve filmu byla nějaká narážka.