Recenze: Legenda o Tarzanovi [The Legend of Tarzan] - 50%

Tento nový Tarzan je exaktně vzato sequel obecně známého "Tarzana", neboť se celý odehrává (s výjimkou flashbacků) osm let poté, co Tarzan (Alexander Skarsgård) a Jane (Margot Robbieová) spokojeně přesídlili z Afriky do civilizovaného Londýna.

Zlý Rom (což není rasismus) vyláká Tarzana (i Jane) do Konga, aby ho zde mohl umučit a sníst zlý domorodec (což je rasismus), za což zadlužený belgický král dostane domorodé diamanty. S Tarzanem jede také George Washington (jiný než myslíte, a není to rasismus), aby kontroloval porušování lidských práv. Ano, opravdu je to tak debilní, jak to zní, a je to údajně inspirováno skutečnými událostmi. Roma a Washingtona hrají Christoph Waltz a Samuel L. Jackson.

Nejnovějšího Tarzana režíroval David Yates (Harry Potterové) a občas se v něm dočkáme něčeho působivého a zajímavého.


Některé záběry jsou překrásné. Výprava je většinou monumentální. Občas se dočkáme nějakého vřelého lidského momentu, který funguje. Párkrát se zasmějeme při originálním vtípku.

Ale celé je to opravdu hrozně "rozklížené", jako kdyby se o režisérskou židli přetahovalo několik lidí, kteří spolu navzájem vůbec nekomunikovali a měli zcela odlišnou představu, co vlastně chtějí natočit (což se možná opravdu stalo, vzhledem k tomu, že hlavní natáčení skončilo před několika lety).

Některé části filmu jsou tudíž klasická "pulp" červená knihovna, zatímco jiné jsou parodií na červenou knihovnu, a ještě jiné se snaží být vážným syrovým pohledem na útlak nižších vrstev v Africe na konci 19. století. Chvíli se tvůrci drží nejklasičtějšího tarzanovského schématu, ale o pár vteřin později jdou odvážně proti němu a chtějí ho dekonstruovat do něčeho jiného. Prostě, bordel.

Hlavní představitelé jsou dobře typově obsazeni (s výjimkou Jacksona, který se rtváří jako kdyby zabloudil do špatného filmu). Ale není to moc platné, neboť je scénář / režiséři / producenti nutí dělat divné věci, měnit z minuty na minut svůj charakter i motivaci, a zřejmě taky hodně jejich scén úplně vystřihli, protože děj skáče vskutku zmateně a místy jsem si nebyl jistý, jestli jsme ještě ve flashbacku, nebo už ne.

Přitom se ale většinu filmu je na co dívat a co poslouchat (Rupert Gregson-Williams). Ne, že by to bylo vždycky kvalitní dívání, ale nuda je to málokdy. Například některá digitální zvířata jsou animovaná tak blbě, až je to legrační.

Zlatá Kniha džunglí.