Zanedlouho se hrdinka ocitne na maličkém ostrůvku nedaleko pevniny, s prokousnutou nohou, a bez šanci na záchranu, se žralokem kroužícím okolo...
Mělčiny jsou nejnovějším příspěvkem do podžánru "jedinec proti osudu" (viz např. Vše je ztraceno nebo Gravitace). Ve filmu se sice objeví několik dalších lidí, ale většinou jsou jen potravou / Deus Ex Machinou / symbolem traumatu z minulosti.
Většinu času Blake sama samotinká bojuje se žralokem a jinou přírodou.
Podobné filmy (odehrávající se v omezených kulisách s jedním hercem) vyžadují kvalitní scénář, kvalitní režii a kvalitní herecký výkon. Pokud je v nich něco, co se v reálu nedá zachytit (superinteligentní lidožravý žralok, vesmírná prázdnota), potřebují také bezchybné triky.
Mělčiny mají z výše vyjmenovaných aspektů pouze ty bezchybné triky. Žralok je super (pokud je vidět). Na druhou stranu, scénář, režie i herecký výkon hlavní představitelky mají k dokonalosti daleko. A všechno to spolu souvisí.
Hlavní problém spočívá pravděpodobně v tom, že film režíroval Jaume Collet-Serra, který dosud natáčel především poloakční poloblbosti s Liamem Neesonem (takové ty, co se vám všechny navzájem pletou). Umí videoklipově stříhat, umí udělat bububu, ale má velký problém s udržováním souvislého dramatického napětí a ještě více s psychologií postav.
V jeho režii si sice užijete dostatek zrychlených i zpomalených záběrů na ladné křivky hlavní představitelky a na litry krve, ale budete mít dost problém pochopit, o co se právě hrdinka snaží, jaké nebezpečí jí právě hrozí, nebo jak daleko od sebe vlastně jsou hlavní rekvizity a protagonisté. Nepomůže ani když Blake velmi debilně "nahlas přemýšlí", aby divák chápal, o co jí jde.
Hladina moře velmi stoupá a klesá úplně v rozporu s tím, jak se má blížit příliv a odliv (což má být zásadní prvek zápletky). Ze vteřiny na vteřinu se mořská hladina mění z naprostého klidu na vysokánské vlny a naopak. Ve zcela nepoškozené GoPro kameře je nalezen videozáznam, končící zničením této kamery (a obsahující v obraze "poskakující obdélníky" jako na magnetickém záznamu). A tak dále.
Efektní sekvence, jako surfování a jedení lidí, jsou ucházející, ale jakmile dojde na psychické strádání a vyrovnávání se s traumaty minulosti (čehož je ve filmu hodně), nedaří se.
Mělčiny jsou nesourodá směs Čelistí a Útoku z hlubin. Můžeme filmařům poděkovat aspoň za to, že nejde o oficiální remake / reboot Čelistí.
A to hlavní jsme se nedozvěděli...
OdpovědětVymazatTohle na full frontal nevypadá....
VymazatBylo by osvěživé, kdyby tu nesympatickou, maloprsatou, ultrablbou surferku žralok sežral v jedenácté minutě a zbytek by byl přírodopisným dokumentem o žralocích, vyprávěným Liamem Neesonem.
OdpovědětVymazatTrue, true...
VymazatZvaz Grime znovu svuj usudek o inteligenci teto surfer dudette.
VymazatPodarilo se parybe tuto nakonec pozrit? Nepodarilo. A pojmenovat seagulla Steven po herci Segalovi, to by rovnez zadnou ultrablbku jen tak nenapadlo.
Totalne blby film , sceny kterym neverite ani minutu ze se mohou prihodit. Nejlepsi je zacatek a snimky z prirody a surfovani. Smrt zraloka a preziti hlavni hrdinky je tak neverohodne ze se vam chce smat. Ale je to smich zoufaly nad filmem kteremu bych dala z peti tak maximalne jednu *!!
Vymazatfull frontal zraloka?!
OdpovědětVymazatJá taky debilně přemýšlím nahlas, když jsou kolem jen žraloci a já třeba nemůžu najít klíče...
OdpovědětVymazatJá taky debilně přemýšlím nahlas, když jsou kolem jen žraloci a já třeba nemůžu najít klíče...
OdpovědětVymazatRežisér Jaume Collet-Serra má problém s psychologií postav? No ano, můžeme jen hádat, jak by psychologii žraloka v tomto dramatu pojal třeba takový Tarkovski ...
OdpovědětVymazatA gdy se konečně dočkáme ty Fukašimy?
OdpovědětVymazatA stahne ji ten žralok z kůže, nebo ona toho žraloka? Aspoň by byl pořádný fujjfrontal.
OdpovědětVymazatMusí to být úžasné, traumata ze žraločí minulosti mě moc zajímají. Půjdu.
OdpovědětVymazatnaštěstí jste napsal méně, nežli jste řekl na Rádiu 1...
OdpovědětVymazat