Recenze: Smrt ve tmě [Don't Breathe] - 80%

Hnijící, rozpadající se předměstí Detroitu, současnost. Tři mladí lidé (dva kluci a holka) se rozhodnou vykrást slepého válečného invalidu (Stephen Lang), který sám bydlí v téměř opuštěné čtvrti, a údajně si doma schovává slušné peníze, které vysoudil.

Neměl by to být problém, protože invalida je slepý. Ale to se protagonisté přepočítali! Stephen Lang (jeho postava nemá ve filmu jméno) je totiž nejen slepý, ale také badass SEAL commando killer motherfucker, takže jakmile zjistí, že se v domě někdo pohybuje, rychle sáhne po střelné zbrani, zamkne vchod, vypustí svého vraždícího psa a zhasne. A začíná rodeo...

Režisér Fede Alvarez natočil nedávno remake Evil Dead, který se mi nelíbil. Tentokrát nám naservíroval horor, ve kterém není žádné nadpřirozeno, ani nesmrtelný vševědoucí vraždící psychopat, což mi bylo velmi sympatické.


Většina filmu se odehrává mezi čtyřmi (a méně) lidmi v malém domě, v šeru nebo v úplné tmě, a Alvarez dokáže těch pár postav a místností dostatečně zajímavě permutovat a vizuálně ozvláštňovat (kamera je místy krásně klaustrofobická).

Tři mladí lupiči jsou ucházející, ale naprosto libový je Stephen Lang (např. zlý plukovník z Avataru), kterému pomalu táhne na 70 let, ale nechtěl bych si ho znepřátelit. Nejen, že má svaly a rychlé reflexy, ale jeho slepý kukuč je extrémně zlověstný. Trochu jako u mého psa.

Ale střelné zbraně i ruční boj zvládá Lang ještě mnohem lépe než Albert.

To všechno vede k zajímavému paradoxu, kdy je divák poněkud na pochybách, komu vlastně má ve filmu fandit. Hlavním hrdinům kteří jsou zloději? Nebo jejich "oběti", ze které jde mnohem větší strach, než z protagonistů? Prostě, je to ještě působivější, než Sám doma.

Smrt ve tmě má svižných necelých 90 minut, a to nás ještě v poslední třetině čeká jeden docela zásadní zvrat, který, odvážím se říct, nečeká nikdo z vás. A pak ještě trocha brutálního vystupňování někam úplně jinam, což ocení především ti z vás, kteří mají rádi řetězy a inseminaci...

Smrt ve tmě není úplně dokonale vypilovaná a je občas předvídatelná a možná i trošičku nudná. Ale je rozumně krátká a v záplavě všech těch současných thrillerů a hororů jako podle kopíráku je poměrně osvěžující a působivá na te správné, nejživočišnější úrovni. Což je zajímavé, protože má přesně to, co chybělo Alvarezovu Evil Deadu.

Já byl zvrhle potěšen, ale útlocitné povahy z něj budou možná slušně na prášky.