Recenze: Mechanik zabiják: Vzkříšení [Mechanic: Resurrection] - 60%

Přiznávám, že jsem neviděl prvního Mechanika zabijáka (ani původní verzi s Charlesem Bronsonem) a nemyslím si, že by mi to při sledování tohoto pokračování nějak vadilo.

Děj v kostce: Jason Statham hraje nájemného vraha, který je něco jako MacGyver, ovšem kdyby MacGyver rád střílel lidi z pěti centimetrů do obličeje.

Děj v trochu větší kostce: Arthur Bishop (Statham) se zamiluje do krasavice Jessicy Albaové, superpadouch Sam Hazeldine mu ji unese a hrozí, že ji zabije, pokud Statham neprovede likvidaci megazločinců, kteří dělají Hazeldinovi konkurenci. A ty likvidace musejí vypadat jako náhody, i když nedává smysl proč.

Ve druhém Mechanikovi ale nedává smysl téměř nic.

Druhý Mechanik je podobná blbost, jako byly v 80. letech akční filmy s Van Dammem a Schwarzeneggerem - ovšem natočená současným stylem, za použití současné filmové estetiky a současné filmové techniky. Což znamená, že se ledaskomu může docela dost líbit.


Podobně jako v oněch 30 let starých peckách celý film stojí především na "hereckých" (atletických, bicepsoidních) výkonech a charismatu hlavního hrdiny. A v tomto ohledu naprosto není na co si stěžovat, protože Statham je naprosto dokonalým představitelem pro tento typ role, má dostatečnou fyzičku a i jeho herecký výkon (tzn. když nestřílí lidi z pěti centimetrů do obličeje) je více než přijatelný. Opravdu bych ho rád viděl v nějaké herecky zajímavější roli. Nebo aspoň jako Jamese Bonda.

Jessica je pořád pohledná, ale má spíše jen cameo. Celý film opravdu táhne Statham a hodně pomáhá, že se skládá (film, ne Statham) z kratších epizod, odehrávajících se v nejrůznějších exotických lokacích po celém světě (například v komunistickém památníku v Bulharsku, kde má svou ponorkovou základnu Tommy Lee Jones s piercingem).

Vzácně dobře jsou obsazeny vedlejší role, kdy padouši působí jaksi oldschoolově zábavně už jen tím, jak mají ultra-řezané rysy a co mají na sobě.

Znovu opakuji, že druhý Mechanik je blbost, ale že jsem se při něm nenudil ani když titulní hrdina připravoval nějakou strašně složitou past, jejíž princip a účel jsem vůbec nechápal.

P.S: Dodatečně jsem si velmi zběžně prolétl prvního Stathamova Mechanika na alternativním digitálním nosiči a zdá se, že jeho atmosféra a styl byly podstatně jiné, než u této zábavné blbosti.