Recenze: Proti vlastní krvi [Trespass against us] - 60%

Michael Fassbender a Brendan Gleeson hrají syna a otce, kteří žijí v bizarní britské kočovné komunitě (spolu s několika dalšími) a živí se přdevším krádežemi. Negramotný Fassbender by toho chtěl nechat, aby jeho dvě malé děti měly šanci na lepší život, ale "kápo" Gleeson to nehodlá připustit.

Nejzajímavější na tomto filmu je komunita, ve které se jeho většina odehrává. Tucet autopřívěsů stojí někde za městem, kolem nich běhají psi a špinaví lidi, hoří oheň, zahálí se a krade se. Jde o typické naplnění toho, co si kocour Mikeš představoval pod slovem "cikáni", ovšem nikdo z přítomných není snědé barvy pleti.


Nemám tušení, jestli něco takového je na anglickém venkově běžné, ale je zajímavé na to koukat.

Dále je zajímavé koukat na Fassbendera a Gleesona, protože jsou to kvalitní herci a v jejich podání nám skoro nepřipadá divné, že jsou jejich hrdinové vzhledem ke svému životnímu prostředí (a vzhledem k ostatním soukmenovcům) nerealisticky upravení, čistí, a s krásně bílými zuby.

Bohužel, kromě toho, že nahlédneme do této bizarní komunity, a poslechneme si pár bizarních hlášek v jazyce podobném angličtině, nám film nenabídne příliš zajímavého. Ústřední konflikt je jasný od samého začátku, jeho kličky jsou většinou značně předvídatelné, a v rukou nezkušeného režiséra to celé občas velmi skokově a náhodně osciluje mezi groteskou (honičky s totálně neschopnými policajty) a osudovým dramatem.

Škoda toho promrhaného hereckého talentu a škoda, že se filmaři mylně domnívali, že natáčejí něco s hlubokým, osudovým poselstvím. Na poselství "když kradeš, můžeš z toho mít problémy ty i tvoje rodina" nic osudového není.