Recenze: Emoji ve filmu [The Emoji Movie] - 30%

Uvnitř vašeho mobilu žijí emoji smajlíci. Jeden z nich se jmenuje Gene, a má to být smajlík typu "pche". Ovšem má "problém", spočívající v tom, že občas prožívá jiné emoce a vypadá podle toho. Tento jeho problém způsobí, že když uživatel telefonu, mladý kluk Alex, chce odeslat fešné spolužačce smajlíka, odešle divnou zprzněninu, což ho vede k rozhodnutí celý telefon přeinstalovat a tím smazat všechny jeho obyvatele.

Gene se tudíž vydává na útěk (aby nebyl vymazán smajlíkovými šéfy) a současně se snaží zachránit před vymazáním celý telefon. V čemž mu pomáhá "High 5" (smajlík dlaně) a fešná hackerka (taky smajlík).

Především bych asi měl upozornit, že nemám vůbec nic proti námětu tohoto filmu, jakkoliv vám může připadat slabomyslný. Něco velmi podobného jsme viděli už v původním Tronovi, v Lego příběhu nebo v Raubíři Ralfovi, a rozhodně to může fungovat velmi dobře.


Avšak tentokrát to nefunguje...

Ani mi nijak extra nevadí, že výtvarná podoba filmu je nenápaditá a nudnější než to, co normálně vídáte na obrazovkách svých mobilů.

Nevadí mi dokonce ani "product placement", když se hrdinové dostávají do jistých konkrétních mobilních aplikací pravděpodobně zřejmě jen proto, že za to někdo producentům zaplatil.

Co mi vadí, to je především naprostá lenost scenáristů, kteří se se nezmohli na víc, než na občasný fórek nebo dvojsmysl - přičemž se celý film odehrává ve světě, kde by těch fórků a dvojsmyslů mohlo být několik za vteřinu!

Hrdinové se ocitnou uvnitř Spotify. OK. Co z toho vyplyne? Hraje tu hudba a hrdinové jedou na loďce po "hudebním proudu". OK. Co dál? Objeví se zpívající velryby "z Alexova školního projektu". Coto? Co dělají zpívající velryby ze školního projektu uvnitř Spotify? A tohle se opakuje neustále. Tvůrci se vůbec nezabývají tím, jaký je rozdíl třeba mezi "smajlíkem", "aplikací", "postavičkou z aplikace" a "virtuální mobilní reprezentací živého člověka". Takže se ocitneme v baru, kde se spolu baví smajlíci, trojský kůň (aplikace), hranatý had (postavička z aplikace), trollové (virtuální mobilní reprezentace živých lidí) a viry. A veškerý humor této scény pozůstává z toho, že ty postavičky existují (trollové vypadají jako trollové, trojský kůň jako kůň). Bar vypadá jako normální bar, asi proto, že nikoho nenapadlo, jaký z mnoha možných vtipů kolem toho udělat.

A tohle platí pro celý film. Nevadí mi, že se ve filmu objevuje Youtube, WeChat, Candy Crush nebo Spotify. Vadí mi, že to z hlediska filmu vůbec k ničemu není (s výjimkou toho koťátka, viz trailer). Vlastně, celý film o ničem není a jediné argumenty v jeho prospěch jsou "Není tam krev a je to barevné".

Když se ve filmu vyskytne Paříž, postavička udělá narážku na Casablancu. Na film z roku 1942. Ve filmu pro desetileté děti...

V originále mluví některé postavičky známí lidé, což se tvůrci českého dabingu pokusili nahradit obsazením českých celebrit a pseudo-celebrit. Asi si toho málokdo všimne. Václav Vydra v roli Pche staršího je super, ale je to bohužel jen malá role.

Nejvíce jsem litoval překladatele, který si musel s nepřeložitelnými slovnými hříčkami hrát pravděpodobně déle, než si scenárista hrál s jejich vymyšlením.